Milý příteli aneb Hate room

Milý příteli, nazval jsi mě na sociálních sítích „prokremelskou kurvou“. Jsi bohapustý lhář, protože žiju monogamně a bojuji za české zájmy a za českou korunu. Asi jsi zapomněl, že lež je nemorální a pomluva trestná.

Napsal jsi mi, abych už konečně chcípla. Jenomže usilovat o něčí smrt je trestný čin a já jsem ti nikdy nic zlého neudělala. Nejspíš se tvé přání v nejbližší době nevyplní, a tak se budeš svou nenávistí dusit i nadále jen ty sám, zatímco já jsem obklopena milující rodinou, věrnými přáteli a voliči, kteří mě podporují.

Napsal jsi mi, že mám vymytý mozek. Asi protože mám jiné názory, které píšu a nahlas vyslovuji. Mé názory nemusíš poslouchat, mé věty nemusíš číst. Já jsem ale řádně zvolený politik a od politiků se očekává, že nebudou mlčícími sloupy. Politiky si volíme a podporujeme právě pro jejich názory, a pak mají být jasní, zřetelní a transparentní. Proto své názory budu i dál vyjevovat.

Kdo je xenofob?

Napsal jsi mi, milý příteli, že jsem xenofobní a rasistická, protože odmítám zákony a společenské změny, o které ty bys nejspíš usiloval. Fakt nevím, co je xenofobního na tom, že chci rovná práva pro všechny entity a jsem proti protekci pro vybrané menšiny. Mám právo hlasovat podle svého svědomí. Aby bylo po tvém, chceš asi zrušit demokracii, nastolit totalitu a každého s jiným pohledem na svět umlčet.

Napsal jsi mi na sociální sítě, že mi vymyli mozek debilové a dezoláti, s nimiž se stýkám. Asi si holt nedovedeš představit, že co říkám, to si skutečně myslím. Lidé jsou různí a mají různé názory na jídla, na filmy, na druhé pohlaví i na řešení společenských problémů. Navíc mé názory na škodlivost Green Dealu, na masovou migraci, na dotace či na dvouleté zavírání škol za kovidu se mnou sdílejí asi dvě třetiny obyvatel, tedy i mnozí tví sousedé a spoluobčané. Já na tomto světě nejsem osamocena.

Napsal jsi mi na sociální sítě mnohé lži o mém životě a o mých blízkých. Ale já se s tebou osobně nestýkám a ty o mně nic bližšího nevíš. Možná na mě útočíš ze závisti. Možná proto, že jsi na rozdíl ode mě neuspokojený, neúspěšný, nešťastný a sám.

Kdo je sprostý?

Nadáváš mi na sociálních sítích slovy tak sprostými, že je odmítám vyslovit i napsat. To se ani trochu nestydíš? Vskutku tě rodiče nenaučili slušnému chování na veřejnosti a tomu, že cizím lidem se na potkání netyká a nenadává?

Napsal jsi mi na sociální sítě, že bys mi rád rozbil pusu na potkání. Ale já jsem ti nijak neublížila. Celý život se živím slovy, která vypouštím z úst a píšu na papír. Nespáchala jsem žádný trestný čin, zatímco ty každý den překračuješ zákon urážkami a vyhrožováním.

Napsal jsi mi na sociální síně, že mé názory nikoho nezajímají a abych už konečně definitivně zmlkla. Ale sám se usvědčuješ ze lži. Každý můj komentář čteš a nenávistně komentuješ, i když píšu o něčem nevinném, optimistickém, ženském, babičkovském či beletristickém. I kdybych jen pochválila knihu nebo film. Co jsi to jenom za člověka? Jsi digitální nenávistník, bezdůvodný útočník, snaživý ničitel dobré nálady, vrah veřejného prostoru a travič mezilidské komunikace.

Já jsem spokojená se svým životem a nechci být stejná jako ty. Nechci tě zakázat, zavřít, zničit tě ani ti ublížit. Nebudu komentovat tvé každodenní lži, urážky a nestoudnosti. Žij, jak umíš, když se ti líp nechce. Odpouštím ti a přeji ti klid.

Autorka je nezávislou senátorkou a prezidentkou Unie rodinných advokátů.

Čtěte také:
Participace dětí aneb jak je složité spolehnout se na jejich vyjádření
O euthanasii aneb kultura zabíjení
Nechcete děti? Běžte do háje