Moskva a Kyjev byly blízko mírové dohodě. Nyní jednání nepřicházejí v úvahu

„Aktuálně neexistují žádné předpoklady pro jednání, protože všichni dobře znají stanovisko Ukrajiny neakceptovat jakékoliv rozhovory. Proto speciální vojenská operace pokračuje,“ řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov podle ČTK. Rusko označuje válku, kterou už déle než dva roky vede proti sousední zemi, za speciální vojenskou operaci.

Kyjev už před dvěma lety zakázal veškerá vyjednávání, dokud ruským prezidentem bude Vladimir Putin, na jehož rozkaz ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu. Kyjev jednání zakázal se zdůvodněním, že odhalil válečné zločiny, které podle něj napáchalo Rusko.

Peskov dnes také řekl, že Rusové a Ukrajinci při jednáních v Istanbulu už před dvěma lety dohodli mírovou smlouvu. Dokument byl podle něj fakticky parafován, ale Kyjev odmítl smlouvu dotáhnout do konce kvůli „přímému nátlaku Londýna“, řekl Peskov.

Dohoda na dosah

Právě obsah této dohody částečně zveřejnil německý list a shrnula jej ukrajinská agentura Unian. Poté, co Ukrajina začala v úvodní fázi války dosahovat větších úspěchů na bojišti, Rusko ustoupilo od svých maximalistických požadavků a strany začaly vypracovávat návrh dohody.

Podle návrhu mírové smlouvy se Ukrajina zavázala:

• dodržovat „trvalou neutralitu“, to znamená vzdát se členství ve vojenské alianci, včetně NATO;
• vzdát se výroby a příjmu jaderných zbraní, nevpustit do země cizí jednotky a nedovolit průchod zbraní;
• neposkytovat svou infrastrukturu, včetně letišť a námořních přístavů, jiným zemím;
• zdržet se provádění vojenských cvičení se zahraniční účastí a účasti na jakýchkoli vojenských konfliktech;
• právně zakázat „fašismus, nacismus a agresivní nacionalismus“.

Návrhy z Kremlu byly následující:

• už neútočit na Ukrajinu;
• v případě útoku na Ukrajinu by byly garantující země povinny Ukrajinu podpořit do 3 dnů;
• Ruská federace nebyla proti bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu ze strany jiných zemí, tento bod byl podobný článku 5 NATO;
• okupované části Doněcké a Luganské oblasti by částečně zůstaly Rusku. Krym a přístav Sevastopol byly vyloučeny z bezpečnostních záruk, což by ve skutečnosti znamenalo předání kontroly nad poloostrovem Ruské federaci. 

Rusko během jednání oznámilo připravenost stáhnout vojáky z Ukrajiny, nikoli však z Krymu a části Donbasu. Hlavy států měly podrobnosti stažení vojsk projednat přímo. Podle německého listu je text dohody obecně podobný tzv. „Istanbulskému komuniké“. Komuniké obsahovalo klauzuli o tom, že status Krymu má být vyjasněn na jednáních během příštích deseti až patnácti let. Tento požadavek však již nebyl součástí konečného návrhu mírové smlouvy.

Neshoda na velikosti armády

Nevyřešena zůstala i otázka budoucí velikosti ukrajinských ozbrojených sil. Podle „Dodatku 1“ Moskva požadovala, aby Kyjev zredukoval svou armádu na 85 tisíc vojáků – v armádě jich v současnosti slouží asi milion. Ukrajina nabídla kontingent 250 000 vojáků.

Názory se lišily i ohledně množství vojenské techniky. Rusko požadovalo snížení počtu tanků na 342, zatímco Kyjev chtěl počet zachovat na 800. Ukrajina chtěla snížit počet obrněných vozidel na 2400, zatímco Rusko požadovalo, aby jich zůstalo jen 1029, Moskva plánovala zanechat Ukrajině pouze 519 dělostřeleckých systémů, Kyjev chtěl 1900.

Kyjev si chtěl ponechat 600 vícenásobných raketových systémů s dosahem až 280 kilometrů, podle ruského plánu jich mělo být 96 s maximálním dosahem 40 kilometrů.

Moskva navíc požadovala, aby na Ukrajině zůstalo 102 stíhaček a 35 vrtulníků, Kyjev trval na 160 letadlech a 144 helikoptérách. Podle ruských plánů by měly být dvě válečné lodě, podle ukrajinských – osm.

Nesplnitelné požadavky

Podle německého listu, ačkoli klíčové body zůstaly otevřené, návrh dohody ukazuje, jak blízko byly strany možné mírové dohodě v dubnu 2022.

„Putin a Zelenskij měli vyřešit zbývající rozpory v osobním rozhovoru, ale po slibném summitu v Istanbulu předložila Moskva další požadavky, s nimiž Kyjev nesouhlasil,“ píše se v článku.

Mezi takové požadavky, které byly pro Ukrajinu nepřijatelné, patřilo učinit z ruštiny druhý úřední jazyk na Ukrajině, zrušení vzájemných sankcí a zastavení soudních sporů u mezinárodních soudů. Moskva také požadovala, aby Kyjev legálně zakázal „fašismus, nacismus a agresivní nacionalismus“.

Celkové hodnocení dokumentu

Na jaře 2022 byl o řešení velký zájem, řeklo pro Welt několik diplomatů zapojených do jednání. Ale porážka Ruské federace v počáteční fázi války změnila celkovou situaci. Autoři článku věří, že „při zpětném pohledu se obchod stále zdá ziskový“. „Byla to nejlepší dohoda, jakou jsme mohli uzavřít,“ řekl tehdy člen ukrajinské vyjednávací delegace.

Při pohledu na současnou situaci ve válce publikace tvrdí, že v dubnu 2022 zaujímala Ukrajina silnější vyjednávací pozici než nyní.

Závěrem německý list uvádí odkaz na slova účastníka ukrajinské delegace na jednání Davida Arakhamia, vytržená z kontextu a zkreslená ruskou propagandou, že dohoda prý padla kvůli tehdejšímu britskému premiérovi Borisi Johnsonovi. Údajně trval na tom, aby Ukrajina opustila mírovou dohodu a pokračovala v bojích.

Ve skutečnosti v tomto rozhovoru Arakhamia řekl, že Ukrajina nikdy neměla v úmyslu tento dokument podepsat, protože Rusům nedůvěřuje. Jednání podle něj bylo potřeba proto, aby se získal čas na mobilizaci a přeskupení sil. Arakhamia přímo zdůraznil, že západní partneři věděli o průběhu jednání a viděli návrhy dokumentů, ale nerozhodli za Ukrajinu, mohli pouze radit. 

„Vlastně nám doporučili, abychom nevstupovali do pomíjivých bezpečnostních záruk (s Rusy), které v té době vůbec nebylo možné poskytnout,“ řekla Arakhamia v rozhovoru s Natelyou Moseychuk v listopadu 2023.