S nadcházejícím létem se majitelé plováren a provozovatele venkovních bazénů v České republice „modlí“ za co nejvíce slunných dní. Jejich němečtí kolegové však kromě nejistého počasí musejí řešit nevypočitatelné chování návštěvníku s migračními kořeny. Oficiální statistiky v tomto směru hovoří jasnou řečí.
Loni v červenci zveřejnil Spolkový kriminální úřad (BKA) data o sexuálních útocích na německých koupalištích za rok 2024. V rámci oficiálních statistik bylo evidováno 367 osob podezřelých se sexuálního napadení v areálu veřejných plováren, z nichž plných 65 % nemělo německé občanství (237 cizinců). Nejčastěji šlo o Afghánce (61) a Syřany (50). V reakci na zveřejněné statistiky tehdy vyzval ministr vnitra Severního Porýní-Vestfálska Herbert Reul k okamžitým a tvrdým postihům pachatelů přímo na místě. Ve skutečnosti může být podíl pachatelů s migračními kořeny ještě vyšší, protože rodilí Němci a cizinci s občanstvím se v rámci statistik nerozlišují.
V letech po migrační krizi došlo na různých místech Německa k desítkám takových incidentů a v reakci na to byla přijata četná bezpečnostní opatření. Na některých rizikovějších veřejných plovárnách tak byla např. zavedena povinnost se při vstupu prokázat průkazem totožnosti. Provozovatelé areálů také stále častěji najímají pro udržení pořádku bezpečnostní agentury a instalují kamerové systémy. Obojí samozřejmě zvyšuje jejich provozní náklady. Plovárny a jejich bezprostřední okolí také pravidelně monitorují policejní hlídky. Kdo porušuje pravidla, může očekávat dlouhodobý zákaz vstupu. Při vážnějších prohřešcích samozřejmě do procesu vstupuje vyšetřování a případně následuje soudní proces.
Letos už to začalo
Žádná bezpečnostní opatření však nemohou personálu a návštěvníkům německých plováren zaručit bezpečí bezvýhradně. Ačkoliv je letošní letní sezóna na samém začátku, přesvědčili se o tom před několika dny v Bamberku na plovárně Stadionbad. Ve večerních hodinách si v prostorách šaten všiml zaměstnanec ostrahy nevhodného chování dvou patnáctiletých mladíků. Napomenul je a požadoval, aby ve svém počínání nepokračovali. Vzápětí byl fyzicky napaden, ale podařilo se mu ve spolupráci se svým kolegům oba mladíky zpacifikovat. Poté byla na místo přivolána místní policie.
Konflikt však pokračoval dál, když si pro mladíky přišli jejich rodiče. Odmítali respektovat pokyny policistů a policejní zákrok záměrně narušovali. Konkrétně osmačtyřicetiletý otec jednoho z mladíků začal muže zákony verbálně i fyzicky napadat. Ti tak byli nuceni proti němu použít pepřový sprej. Proti všem zúčastněným členům rodiny bylo zahájeno trestní stíhání pro podezření z trestných činů ublížení na zdraví a kladení odporu strážcům zákona. Ačkoliv policie v tomto případě neuvedla národnost pachatelů, jejich jednání silně napovídá o migračním pozadí. Přesvědčeni jsou o tom také diskutéři na sociálních sítích zdejších médií.
Ačkoliv se tyto incidenty mnohdy podobají jako „vejci vejci“, policie migrační kořeny pachatelů často vůbec neuvádí. Řídi se Směrnicí 12.1. německého tiskového kodexu, aby se předešlo paušálnímu svalování viny na menšiny a rozdmýchávání předsudků. Etnický původ pachatele tak policie zveřejnuje v případech, kdy k tomu existuje prokazatelně „věcný vztah“ k činu. V některých případech tak lze vytušit migrační kořeny pachatelů jen podle jistého ustáleného vzorce chování (disrespekt k ženám, hromadné sexuální obtěžování, masivní zapojení rodinných příslušníků pachatelů při zákroku policie atd.)
K soudu mnohdy nedojde
K jednomu z oněch přiznaných případů s migračním pozadím tak došlo například loni v červnu v hesenském Gelnhausenu. Na místní veřejné plovárně Barbarossabad bylo hromadně obklíčeno a osaháváno přibližně deseti dívek ve věku jedenáct až šestnáct let. Policie zadržela čtyři žadatele o azyl ze Sýrie. Jak uvedla regionální stanice Hessenschau, Státní zastupitelství v Hanau podalo na dva z pachatelů oficiální žalobu. Projednávat se měl případ u soudu letos v dubnu, pro nemoc soudce byl však termín přeložen na podzimní měsíce.
O rok dříve došlo k hromadnému násilnému incidentu v berlínské čtvrti Neukölln, kde tvoří obyvatelé s migračními kořeny podle odhadů až padesát procent zdejší populace. Zdejší veřejné koupaliště muselo být předčasně uzavřeno po hromadné rvačce přibližně dvaceti mladíků. Podle serveru veřejnoprávní rozhlasové a televize RBB24 při incidentu došlo ke zranění dvou nezletilých bratrů. Tento případ se však pro nedostatek důkazních materiálů k soudu vůbec nedostal a pachatelé tak potrestáni nebyli.
K podobnému případu došlo v této „přistěhovalecké“ čtvrti v červenci 2023, kdy muselo zdejší koupaliště Sommerbad Neukölln dočasně ukončit svůj provoz z důvodu nedostatku personálu. Místní plavčíci se rozhodli hromadně odejít na neschopenku a své důvody uvedli v otevřeném dopise. Stěžovali si konkrétně na verbální urážky, vyhrožování a plivání ze strany mladých migrantů. Plovárna bylo později znovu otevřena, ale provozovatel zavedl povinné předkládání průkazu totožnosti pro všechny návštěvníky od čtrnácti let. Senát města Berlína na podzim 2023 zveřejnil oficiální statistiky, podle kterých mělo 80 % podezřelých migrační původ (nejvíce Sýrie, Afghánistán). Bezpečnostní situace se v důsledku přijatých opatření sice zlepšila, ale přesto zde došlo v září 2024 k útokům na ostrahu a loni v srpnu zase k hromadnému konfliktu s pěti zraněnými.
