Polský prezident Karol Nawrocki se pustil do přímé konfrontace s Evropskou komisí. Odmítá, aby vstoupil v platnost migrační pakt, a to nejen v Polsku. Připomeňme, že v létě, pár dnů po prezidentských volbách vznikla v Polsku občanská iniciativa ochránců hranice s Německem, jako reakce na to, že němečtí pohraničníci arogantně přemisťovali nelegální migranty podle Dublinských úmluv na polské území.
Jakmile se ale v polských městech objevily první specifické skupinky bloudících migrantů, ozvaly se hlasitě polské matky bránící své nezletilé dcery. V televizi spílaly politikům a slova typu „koukal se hladově na mou třináctiletou dceru“ měly tak silnou odezvu, že se na hranicích s Německem objevily stovky aktivistů s kamerami, aby dokumentovali činnost německých pohraničníků.
Hranice s Německem
Tehdejší a už bývalý polský ministr vnitra situaci se samozvanými ochránci hranic neodhadl. Záběry nelegálních migrantů vypouštěných na polském území z anonymních dodávek německými pohraničníky se masivně šířily na sociálních sítích a posléze i v polských televizích. Pochopitelně s podporou opozičních poslanců a silných komunikátorů. Vznikl problém, který už musela řešit polská vláda. Rozhodla o urychleném přesunutí polských pohraničníků na hraniční přechody s Německem. Ostřejší režim kontroly hranic byl od léta prodloužen a funguje dodnes. Němečtí pohraničníci už nelegální migranty, kteří tvrdí, že přišli z Polska, předávají polským a ti je vozí přímo do polských detenčních zařízení. Samotný problém zmizel, ale politický zůstal, dokonce narostl.
Migranti přicházející do Polska jsou v současnosti důležitým tématem každodenní konverzace mezi Poláky. Podle jednoho celostátního průzkumu téměř polovina respondentů o nich v posledních dvou týdnech před měřením často nebo velmi často hovořila se svými blízkými. V mnoha polských městech se objevují protesty proti zřizování Center pro integraci cizinců (CIC), což má být polská technická příprava na evropský migrační pakt. Téma legálních i nelegálních přistěhovalců je také neustále přítomné v polských médiích nebo ve veřejné debatě.
U příležitosti voleb v roce 2023 prosadilo dnes opoziční PiS referendum, jehož jedním z témat byla otázka migrace. Tuskova koalice a polská liberální média masivně působila na své voliče, aby ono přidružené referendum bojkotovali. Povedlo se jim to a referendum nezískalo účast nad 50 % voličů a bylo neplatné. Opoziční strana Právo a Spravedlnost sbírá podpisy pro opětovné vyhlášení referenda o migraci. Získalo už více než půl milionu podpisů a podle současných průzkumů by se takového referenda zúčastnila nadpoloviční většina Poláků.
Referendum o migraci
Migrační pakt zahrnuje devět nařízení a jednu směrnici, které dohromady tvoří komplexní rámec pro řízení migrace a azylu. Tak složitě byl zkonstruován hlavně proto, aby o něm mohlo být hlasováno pouze většinově bez práva veta jednotlivých zemí. Polský premiér Donald Tusk několikrát ujistil Poláky, že Polsko s migračním paktem nesouhlasí a že se nemusí obávat o to, že by polská vláda změnila názor. Polská vláda ale také staví na 49 místech v Polsku za evropské prostředky Centra integrace cizinců a Poláci moc nevěří, že mají být využita hlavně pro Ukrajince a Bělorusy. Navíc se úředníci a eurokomisaři vyjadřují tak, že schválené evropské právo platí pro všechny země a že žádné zemi nebude prominuta povinnost solidarity. Buď bude relokované migranty přijímat, nebo bude za každého nepřijatého platit.
Evropská komise má do 15. října představit své plány na příští rok, pokud jde o opatření vůči migrantům. Proto asi nový polský prezident Karol Nawrocki ve čtvrtek napsal Ursule von der Leyenové otevřený dopis. Mimo jiné v něm píše: „Souhlasím s tím, že nelegální migrace je problém, se kterým si Evropa musí poradit, ale řešením není nucené odesílání migrantů do zemí střední a východní Evropy. Důvodem migrace je především složitá bezpečnostní a ekonomická situace v zemích Afriky a Blízkého východu, a právě na tento problém bychom se měli soustředit a zároveň chránit naše občany před nelegální migrací a jejími důsledky. Naším společným úkolem by mělo být především utěsnění hranic a boj proti převaděčům.“ Dopis silně ukončil těmito slovy: „Paní předsedající, Evropskou komisi čekají v blízké budoucnosti důležitá rozhodnutí, a proto bych vás rád informoval, že Polsko nebude souhlasit s žádnými kroky evropských institucí zaměřenými na rozmístění nelegálních migrantů v Polsku, a doufám, že tuto skutečnost ve svých krocích zohledníte.“
Hledání spojenců
Svůj formální dopis doplnil Nawrocki pro média ještě komentářem: „Drtivá většina Poláků se bez ohledu na politické sympatie staví proti nucenému přemisťování migrantů do Polska. Během své vítězné volební kampaně jsem prohlásil, že mým cílem je, aby se Poláci a Polky cítili ve své zemi bezpečně. Jedním z prvků bezpečnosti je jistě absence rizik spojených s nelegální migrací, která zaplavuje západní Evropu po památném rozhodnutí německé kancléřky Angely Merkelové v roce 2015.“
Nawrocki se po odeslání dopisu vydal do Estonska, kde jedná s tamním prezidentem o bezpečnosti, ale také o společném vlivu na euroatlantické struktury. Polsko i Estonsko jsou členy Evropské unie, spojenci v NATO a prezident Karol Nawrocki jednal i o tom, jak vést další společné budoucí aktivity. Je tedy už téměř jisté, že vzniká skupina států, které se migračnímu paktu postaví. Nawrocki totiž ve svém dopise nepíše jen o Polsku, ale o „zemích střední a východní Evropy“. Nevíme jistě, jaký postoj zaujmou baltské státy, ale rýsuje se jeden jistý polský spojenec, a tím je Babišova nová vláda.
Čtěte také:
Polsko a alarmující změny rozpočtu EU
Zpochybnění volby polského prezidenta a ukrajinské půjčky
Polské drama: Liberál Trzaskowsky několik hodin slavil, pak přišla studená sprcha. Země zůstává rozdělena
