Zpochybnění volby polského prezidenta a ukrajinské půjčky

Polský prezident Duda, kterému mandát končí, má plnou důvěru k zákonem definované proceduře a prohlásil: „Komora pro mimořádnou kontrolu a veřejné záležitosti Nejvyššího soudu musí projednat protesty. Jednoduše. Bez ohledu na to, kolik jich bude. Je to její úkol a tento úkol jí byl svěřen. Tyto úkoly již dříve plnila. Připomeňme, že právě ona rozhodovala o zákonnosti voleb, v jejichž důsledku byla nakonec ustavena současná vláda. Mluvíme zde o parlamentních volbách v roce 2023.“

Adam Bodnar, polský ministr spravedlnosti, přímo napadl proceduru a napsal, že „soudci Komory KNiSP nesplňují požadavky nezávislosti a nestrannosti a Komora sama není soudem ve smyslu Ústavy. Její rozhodnutí tedy nemohou mít hodnotu rozhodnutí Nejvyššího soudu.“ A přidal se k němu i premiér Tusk: „Pane prezidente, stáhněte prosím veto. To bude znamenat, že zítra budeme mít soudce Nejvyššího soudu, jejichž rozhodnutí všichni bez problémů přijmeme.“ Na vysvětlenou je třeba dodat, že prezident Duda před časem vetoval návrh na změnu procedury. Prezidentské veto pak pochopitelně nelze zákonně nijak „vzít zpět“.

Giertychova šablona pro stížnost

Zcela famózní roli ve zpochybňování výsledku voleb má polský poslanec Občanské platformy Roman Giertych. Advokát na špinavou práci disponující zástupem tvůrců twitterových memů a fabrikou trollů vytvořil formulář pro volební stížnosti. V šabloně publikované Giertychem je jeho rodné číslo, a asi proto jej obsahuje zhruba 90 procent z více než 50 tisíc volebních stížností, jak uvedla v rádiu Zet předsedkyně Nejvyššího soudu Małgorzata Manowska.

Stěžovatelé ji totiž bezmyšlenkovitě okopírovali a pochopitelně tak stížnosti nesplňují zákonný předpoklad identifikace stěžovatele. Je to dosti humorná chyba ukazující na inteligenci stěžovatelů, ale s velkou pravděpodobností se úředníci a soudci polského Nevyššího soudu budou zabývat i těmito podněty a prověřovat podstatu stížností.

Podle polských opozičních komentátorů ale všechny Giertychovy kroky (a bylo jich už mnoho) zpochybňující výsledek polských prezidentských voleb musí být schváleny lídrem vládnoucí strany, pokud nejsou přímo Tuskem inspirovány. Samostatná Giertychova iniciativa by nenašla podporu u tak početné skupiny médií. TVP, TVN ani „Gazeta Wyborcza” by ji nepodporovaly, kdyby byla v rozporu s jeho vůlí. Plné zapojení představitelů provládních médií a „právních autorit“ by nebylo možné jen pod tlakem samotného Giertycha.

Objevují se i výzvy adresované předsedovi Sejmu Szymonu Hołowniovi (neúspěšný kandidát z prvního kola voleb, který získal pět procent hlasů z vládní koaliční strany Polska 2050), aby Karol Nawrocki nebyl uveden do úřadu, dokud nebude platnost voleb řádně potvrzena. „Podle mého názoru neexistuje důvod přijmout přísahu prezidenta v situaci, kdy neexistuje potvrzení platnosti voleb řádně ustanoveným orgánem Nejvyššího soudu,“ řekl prof. Safjan.

Představme si tedy, že s tímto zdůvodněním předseda Sejmu nesvolá 6. srpna Národní shromáždění, aby před ním Karol Nawrocki složil prezidentskou přísahu. A co kdyby funkci prezidenta převzal předseda Sejmu? Článek 131 odst. 2 ústavy stanoví, že dočasně, do zvolení nového prezidenta, vykonává jeho povinnosti v případě „prohlášení neplatnosti volby prezidenta nebo jiných důvodů, které brání nástupu do úřadu po volbě“. O této variantě se v Polsku hodně spekuluje, ale Szymon Hołownia nic podobného – zatím – nepřipustil.

Co Nawrockého protikandidát?

Rafał Trzaskowski, neúspěšný kandidát vládní koalice, se k povolebnímu dění odmítá jakkoliv vyjadřovat a podle jeho mluvčí pro něj téma prezidentských voleb skončilo. Karol Nawrocki, který je volební komisí potvrzeným vítězem voleb, vnímá komunikaci některých polských vládních politiků a svou výhru chce bránit. Jeho budoucí kancléř prof. Przemysław Czarnek prohlásil, že „opatrnost velí mít oči široce otevřené a 6. srpna se v milionech shromáždit v ulicích Varšavy, aby nikoho nenapadly nějaké absurdity.“

Těžké politické opoziční váhy jako Jaroslaw Kaczyński z PiS či Sławomir Bosak z Konfederace se zatím ke zpochybňování voleb nevyjadřují (podle průzkumů by ve volbách tyto strany získaly většinu v Sejmu). Ostatně je stále více než měsíc do prezidentské přísahy a zpochybňování volebních výsledků odmítají i mnozí členové vládní koalice. „Každý protest je třeba vyjasnit, ale nevidím takovou míru protestů ani zanedbání, které by byly podnětem k přepočítání všech hlasů a rozhodně ne ke zpochybnění výsledků voleb,“ řekl předseda koaliční PSL, vicepremiér a šéf ministerstva obrany Władysław Kosiniak-Kamysz.

Na druhou stranu radikálnější komentátoři z niezalezna.pl už tvrdí, že kdyby nebylo americké administrativy, výsledek voleb by dnes již byl vládnoucími silami zpochybněn a v Polsku bychom byli svědky státního převratu. Tuskovi němečtí a bruselští zadavatelé by podle nich v Polsku nejraději viděli rumunskou variantu, ale jak Tusk, tak i oni musí hrát hodné před americkou administrativou, která jasně stanovila legalitu voleb v Polsku jako červenou linii, kterou nelze překročit.

Půjčky Ukrajině

Polsko je dnes pro Čechy levnou variantou letních dovolených, a pokud budou taková vedra, je na plážích u Baltu velmi příjemně. Tahanice kolem polských prezidentských voleb měly i další aspekt týkající se nejen polské politiky. Politické sbližování opoziční PiS a Konfederace vůbec není vládní koalicí pozitivně vnímáno. Poté, co se Konfederace zbavila extrémních poslanců Brauna a Korwina-Mikkeho, je podporována 15 procenty polských voličů a případná koalice s PiS v Sejmu by byla vítězná. Proto na jednu z interpelací poslance Konfederace rychle a úplně informovalo polské ministerstvo financí. Jednalo se o splátky úroků za ukrajinské půjčky.

Polsko uhradilo za ukrajinské půjčky v roce 2024 v přepočtu více než půl miliardy korun a letos v dubnu další splátku ve výši 5,08 milionu euro. Donald Tusk si pak nenechal ujít prohlášení, že smlouvu s Evropskou komisí o splátkách úroků podepsal bývalý polský premiér Morawiecki z PiS. Konfederace nastavená v prezidentské kampani kriticky vůči Ukrajincům pak Morawického vůbec nešetřila. Morawiecki zdůvodňoval své rozhodnutí v polských médiích, a nedávno pak i s podrobnostmi o tom, že takovou smlouvu mají všechny státy Unie a úroky z ní splácí j jinak velmi k Ukrajině zdrženlivé Maďarsko.

Podle běžně dostupných zdrojů se jedná o půjčku 18 miliard eur, kterou v roce 2023 poskytla EU Ukrajině a byla schválena za českého předsednictví. „Ukrajina se může na EU spolehnout. Budeme Ukrajinu nadále podporovat – a to i finančně – dokud bude třeba. Díky legislativě, kterou jsme dnes přijali, může Ukrajina počítat s finanční pomocí ze strany EU po celý rok 2023,“ řekl tehdy ministr financí České republiky Zbyněk Stanjura. Desetiletý odklad splácení, doba trvání 35 let a většinu úrokových nákladů pokryjí členské státy prostřednictvím vnějších účelově vázaných příjmů. Záruky za tyto půjčky poskytne buď rozpočet EU, nebo členské státy. Nic proti pomoci Ukrajině, ani té finanční. Ale chtělo by to být podobně férově vstřícný jako polské ministerstvo financí a sdělit, kolik jsme jako Česká republika za ony úroky už zaplatili a kolik nás ona smlouva bude nakonec celkem stát.

Čtěte také:
Polské drama: Liberál Trzaskowsky několik hodin slavil, pak přišla studená sprcha. Země zůstává rozdělena
Polsko na rozcestí. Kdo nahradí prezidenta Andrzeje Dudu?
Detektivka v Polsku. Tuskova vláda dělá, co může, EU přitápí pod kotlem