Polsko na rozcestí. Kdo nahradí prezidenta Andrzeje Dudu?

Polská politická scéna je od roku 2001 polarizovaná a rozdělena do dvou bloků. Na jedné straně centro-levicoví liberálové, které reprezentuje hlavně nejsilnější subjekt vládní koalice Občanská platforma. Předsedou Občanské platformy je současný premiér Donald Tusk a jejím místopředsedou Rafał Trzaskowski, současný primátor Varšavy. Trzaskowski před pěti lety prohrál ve druhém kole prezidentských voleb se současným prezidentem Andrzejem Dudou a v současnosti kandiduje opět, co by kandidát Občanské koalice a největší favorit voleb.

Nejsilnější opoziční politickou stranou je v Polsku na druhé straně Právo a Spravedlnost (PiS) vedené jejím předsedou Jaroslawem Kaczyńským. Po osmi letech vlády v roce 2023 nahradila vládu PiS současná vládní koalice složená z Občanské koalice (Platforma a další malé subjekty), koalice liberálů z Polska 2050 a polských lidovců. Třetím subjektem vlády je postkomunistická Lewice. PiS se po volební prohře opět zkonsolidovala a dnes už v některých průzkumech předběhla vládní koalici. Jaroslaw Kaczyński vsadil na to, že polské prezidentské volby budou také o tom, jak vládne současná vládní koalice. O kandidátovi dlouho přemýšlel, a nakonec se rozhodl nepostavit žádného straníka, ale podpořit nezávislého kandidáta Karola Nawrockého, současného předsedu polského Ústavu národní paměti (IPN). Zda to bylo správné rozhodnutí se ukáže už zanedlouho.

Prognóza podpory jednotlivých kandidátů polských prezidentských voleb – voliči rozhodnutí přijít k volbám:

Sławomir Mentzen je opoziční kandidát polské Konfederace, Szymon Hołownia současný předseda polského parlamentu z vládní koalice kandidující za Polska 2050 a Magdalena Biejat z vládní Lewice. Kandidátů je celkem 13.

Šance koaličního kandidáta

Dosavadní volební kampaň se přiostřuje. Podpora Trazkowského od ledna klesla o deset procent a je proto důležitý graf, který znázorňuje průzkum podpory voličů pro druhé kolo voleb, těch, kteří v prvním kole budou volit kandidáty, kteří se do druhého kola nedostanou. Také bude mnoho zklamaných, kteří ve druhém kole k volbám nedorazí. Předpokladem je, že se do druhého kola (1. června) dostanou Trzaskowski a Nawrocki.

Polských občanů žijících v zahraničí je mnoho. Podle zkušeností z roku 2020 jich bude více hlasovat pro Trzaskovského v poměru 3 ku 1. Pro polské volby je také důležité členění. Polský západ je více liberální a v západních vojvodstvích a ve středu Polska vede Traskowski. Ve východních a jihovýchodních částech Polska naopak vede výrazně Nawrocki. Velké rozdíly jsou v odhadované volební účasti. V Mazovském vojvodství kolem Varšavy, ve kterém žije více než 5 milionů obyvatel se předpokládá volební účast až 69 %. V Opolském vojvodství, kde žije necelý milion Poláků pak 57 %.

Sečteme-li všechny tyto vlivy a zkušenosti z minulých voleb, vychází k počátku května prognóza výsledku druhého kola polských prezidentských voleb takto: Rafał Trzaskowski 51,5 % a Karol Nawrocki 48,5 %. Ani pokročilá volební statistika ale nedokáže přiměřeně pravdivě odhadnout, jak bude v Polsku volit 500 000 – 1 000 000 voličů, kteří se zúčastní jen druhého kola voleb. Po čtrnáctidenní intenzivní mediální masáži a velkých emocích. Drama tedy vyvrcholí 1. června.

Grafy © Marcin Palade

Čtěte také:
Detektivka v Polsku. Tuskova vláda dělá, co může, EU přitápí pod kotlem
V Polsku je z politického soupeření nepřátelství a zášť, kdy jde o život. A to doslova
Probíhá v Polsku státní převrat?