Andor Šándor v otevřeném rozhovoru rozebírá válku na Ukrajině, možnosti mírové dohody i rizika evropské politiky. Thomas Paukner vysvětluje, proč začal pátrat na vlastní pěst a za jakých okolností by odložil masku. Nové číslo měsíčníku TO 10/2026 přináší také rozhovor s Petrem Drulákem o hluboké krizi Francie, velké téma věnované svátkům vlasti a svobody, bilanci vládních slibů v oblasti svobody projevu i otázku, proč se v Česku přestávají rodit děti. Nechybějí příběhy sportovních legend, tajemství Moravského krasu ani další výprava do skryté Prahy.
Hlavní rozhovor říjnového čísla patří Andoru Šándorovi. Generál v záloze a bezpečnostní poradce v něm vysvětluje svůj pohled na pokračující válku na Ukrajině a varuje před přímým střetem Západu s Ruskem. S Ladislavem Henkem probírá situaci na frontě, možnosti diplomatických jednání i rozdílné zájmy Spojených států a evropských zemí. Zpochybňuje přitom představu, že poválečná Ukrajina automaticky posílí bezpečnost Evropy.
Šándor se nevyhýbá ani otázce, jak by mohlo vypadat budoucí evropské bezpečnostní uspořádání. Jaké záruky potřebuje Ukrajina? Je možná dohoda s Ruskem? A dokážou evropští politici změnit dosavadní přístup? Rozhovor Zelenskyj chce dostat Západ do války s Ruskem nabízí jeho odpovědi i kritiku rozhodnutí, která podle něj přispěla k dnešnímu konfliktu.
Po zářijovém textu o hnutí STAN se do měsíčníku vrací Thomas Paukner. Tentokrát v rozhovoru se šéfredaktorem Markem Stonišem Tak jsem se do toho pustil sám. Investigativec vystupující v masce komentuje kauzu Dozimetr, práci českých médií i politický úspěch Starostů. Vysvětluje také, proč se zajímá o nákup vrtulníků pro ministerstvo vnitra, prezidentské cesty a obchodní vazby lidí kolem politiky.
Paukner mluví o důvodech svého utajení, otázkách, na které nedostává odpovědi, i dalších tématech, jimž se chce věnovat. A nabízí podmínku, za níž by svou identitu odhalil: „Kdyby přišel Rakušan, byl bych ochoten si sundat masku.“
Francie: To je rozpad civilizace zní název rozsáhlého rozhovoru s politologem a bývalým velvyslancem Petrem Drulákem. Pouliční násilí, problémy školství, nespokojenost s Emmanuelem Macronem i blížící se prezidentské volby skládá do obrazu hluboce rozdělené země. S Václavem Musílkem a Ladislavem Henkem ale nezůstává jen ve Francii: řeč přichází také na budoucnost Evropské unie a nebezpečí vytlačování politické opozice z demokratické soutěže.
Velké Téma TO tentokrát nese název Svátky vlasti a svobody. Kateřina Lhotská v textu Cesta od socialismu k socialismu hledá paralely mezi někdejším režimem a dnešními regulacemi či ideologickými požadavky. Max Špaček se zabývá oslabováním národní suverenity, Ladislav Jakl zkoumá výročí jako politickou zbraň a Daniela Kovářová připomíná osobní rozměr vzpomínek i svobodu slavit po svém. Petr Piťha přidává zamyšlení nad duchovními kořeny společnosti v textu Svatá Anežko, oroduj za nás!
Vládní sliby týkající se svobody projevu hodnotí Vlastimil Veselý ze Společnosti pro obranu svobody projevu. Co se podařilo změnit a kde zůstalo u příslibů? Text Chybí důrazná obrana naší suverenity a svobody rozebírá domácí opatření i evropské regulace. Seriál Obohacování multikulturalismem pak pokračuje příspěvkem Příběhy, které nechcete nikdy zažít, v němž Ladislav Henek a Jakub Růžička popisují násilné zločiny a kriticky hodnotí postup policie a justice.
Proč bohatší společnost nemá více dětí? Michal Semín v článku Proč se nám přestávají rodit děti hledá odpověď nejen v penězích a bydlení, ale také v proměně hodnot, vztahu ke kariéře a ochotě přijmout dlouhodobý závazek rodičovství.
Od politiky si čtenáři odpočinou u příběhu fotbalového šampiona Romária, který zamířil do parlamentu a senátu, nebo u portrétu tenisové průkopnice Suzanne Lenglenové. Jan Kroča je zavede do tajemných jeskyní Moravského krasu. A Michelle Adlerová v další výpravě za Tajnou Prahou představí Pragerovy kostky až na kost – pohled do modernistických staveb v Emauzích před jejich rekonstrukcí.
