Václav Klaus v otevřeném rozhovoru vysvětluje své obavy z Německa, hodnotí českou suverenitu a kritizuje fungování Evropské unie. Thomas Paukner se zaměřuje na Mikuláše Mináře a financování Milionu chvilek. Nové číslo měsíčníku TO 11/2026 přináší také rozsáhlý rozhovor s Petrem Robejškem o krizi západní civilizace, velké téma Evropa hoří i pohled na spor o televizní a rozhlasové poplatky. Nechybí příběh českého návrháře, který oblékal americké první dámy, výprava do filmařského Úštěka ani reportáž z Cejlonu.
Z Německa jde strach zní název rozhovoru s bývalým prezidentem Václavem Klausem. S Markem Stonišem probírá stav české státnosti, první rok Babišovy vlády i přesouvání rozhodovacích pravomocí do Bruselu. Vysvětluje, proč podle něj nestačí sledovat domácí politické spory, když se o zásadních otázkách našich životů rozhoduje jinde. Vrací se také ke vzniku samostatné České republiky a pokojnému rozdělení Československa.
Klaus se nevyhýbá ani současné německé politice. Kritizuje izolaci Alternativy pro Německo a výroky kancléře Friedricha Merze o zbrojení. „Nemohu přijmout řinčení zbraněmi ani to, že slovo mír je dehonestováno, jako by bylo příkladem zbabělosti,“ říká. V rozhovoru zároveň vysvětluje, proč ho neuspokojily vládní sliby týkající se budoucího financování České televize.
Po říjnovém rozhovoru se do měsíčníku vrací Thomas Paukner, tentokrát s textem Kup si demokracii, brzy nebude! Investigativní novinář publikující pod pseudonymem vychází z vlastní zkušenosti účastníka demonstrace na Letné v roce 2019. Někdejší nadšení porovnává se svým dnešním pohledem na Mikuláše Mináře a fungování Milionu chvilek.
Paukner rozebírá hospodaření spolku, jeho personální růst, odměňování vedení i prodej propagačních předmětů. Zajímá ho, jak se proměnilo organizování protestů a jakou roli v něm hrají průzkumy veřejného mínění a profesionální kampaně. Nabízí přitom ostrou kritiku prostředí, v němž se podle něj z obrany demokracie stává obchodní produkt.
Petr Robejšek: Západní civilizace je pomatená je titul rozsáhlého rozhovoru s politologem, ekonomem a společenským analytikem. S Ladislavem Henkem probírá myšlenky své nové knihy, příčiny civilizační krize i budoucnost Německa a Evropy. Ptá se, zda se hospodářství a technologie, které měly člověku sloužit, nestaly nástroji jeho ovládání.
Robejšek ale nezůstává pouze u kritiky. Hledá možnosti obrany lidské svobody v místních společenstvích, větší soběstačnosti a návratu k hodnotám, které nelze měřit spotřebou. Může změna přijít zdola? A dokážeme si představit spokojený život, jehož hlavním cílem nebude stále větší materiální nadbytek?
Velké Téma TO tentokrát nese název Evropa hoří. Václav Musílek hledá hospodářské příčiny evropských protestů, Kateřina Lhotská se v textu Ultralevice řádí věnuje násilí radikální levice a Benjamin Kuras připomíná židovské a křesťanské kořeny západní civilizace. Jaromír Piskoř rozebírá střet vlády a opozice v Polsku. Ladislav Jakl přidává Rehabilitaci konspiračních teorií, zamyšlení nad nálepkováním a diskreditací nepohodlných názorů.
Proč se spor o způsob placení veřejnoprávních médií proměnil v politický konflikt? Michal Semín v článku Poplatková revoluce porovnává navrhované změny s reakcemi jejich odpůrců. Max Špaček v textu Vážné pochybnosti o nestrannosti ČT a ČRo zkoumá důvěru v obě instituce, jejich účast ve veřejné debatě a potřebu transparentního hospodaření.
Otázku Mění se Evropská unie v monarchii? pokládá Daniel Urban. Pomocí historických paralel se zamýšlí nad soustřeďováním moci a možnostmi občanů ovlivňovat evropské rozhodování. Seriál Obohacování multikulturalismem pokračuje příběhy sexuálního zneužívání dětí a selhávání institucí, které je měly chránit. Připomíná mimo jiné kauzu britského Rotherhamu.
Od politiky si čtenáři odpočinou u příběhu módního návrháře Oldřicha Rosenbauma. Ljuba Urbanová v článku Šaty jako obchod i umění sleduje jeho cestu z pražského salonu do Ameriky, kde pod jménem Oldric Royce oblékal hollywoodské hvězdy i první dámy.
Jan Kroča zavede čtenáře do Úštěka, za filmovými lokacemi a jezuitskou krajinou u Litoměřic. Ladik Větvička pak v reportáži Cejlon: Ve správný čas na správném místě propojuje zážitky z tropického ostrova s připomínkou ničivé tsunami, místní historie i setkání s lidmi, kvůli nimž se na Srí Lanku opakovaně vrací.













