Dejme si v předvánočním čase jednu pohádku, pohádku o zlé královně, čarodějnici a zrcadle pravdy. Nedokážu vám zaručit, že pohádka bude mít dobrý konec, protože tahle čarodějnice není z pohádky, ale z reálného života. Stále se opájí relativní mocí, u které ji udržují jen stejně sociopatičtí a po penězích lační dvořané a služebníci. Anebo si ji tam pěstují ještě horší démonické síly v pozadí, které této čarodějnici také propůjčují zástupnou moc.
Zrcadlo, zrcadlo, kdo je v zemi zdejší, kdo je tady nejmocnější?
A nikým nezvolená královna sedíc u zrcadla v bruselském proskleném paláci, který připomíná dávný palác Babylonské říše, nad kterou slunce nezapadá, dnes již pohřbený v písku, obestřený mrtvolným tichem, čeká na odpověď.
Povrch zrcadla se vlní a bouří jako hladina Atlantského oceánu, sem tam je vidět blesk, který protne obraz, až se nakonec ustálí a v něm se objeví postarší zamračený chlap se zrzavou patkou a poněkud neomalenými mravy a zcela bez obalu a vytáček říká: „Ty ne, Uršulo. Ty jsi zmar Evropy. Tys přivedla Evropu na okraj propasti. Tys způsobila, že Evropa ztrácí svou národní identitu. Tys způsobila, že se vlastní poddaní stávají utlačovanou menšinou cizorodými dovezenými kmeny, které jsi nadřadila nad ty, jež ti platí nehorázné daně. Jsi velmi špatný vládce, protože usiluješ o to, aby kdokoliv, kdo pozvedne kritický hlas, byl umlčen a nemilosrdně likvidován; to nevíš, že kritické hlasy nezmizí jen proto, že ty je už neuslyšíš? To ty ožebračuješ obyvatele Evropy a vnucuješ jim pochybné hodnoty, které jsou proti tisíciletému řádu a zákonům přírody. A co je ještě horší, vůbec se neštítíš hnát obyčejný lid před kopí a děla do války, kterou nejen že nechceš zastavit, ale chceš ji dokonce rozpoutat v daleko větší míře a s daleko ničivějšími důsledky. Je potřeba ti jasně říct, že tohle musí skončit. Je potřeba ti říct, že budou hledáni ctnostnější zemani a rytíři, a i když už nebude nejspíš možné zachránit celou Evropu, tak alespoň ta území, kde zemani ještě nepropadli tvému šílenství a opilosti mocí.“
Americká národní strategie
Nová americká národní strategie opouští doktrínu unipolarity, která byla pro Spojené státy typická zejména po „vítězství“ ve studené válce a která vedla k rozpadu SSSR a k zániku Varšavské smlouvy a RVHP. Opouští strategii, kdy si Spojené státy hrály na světového četníka a vytíraly si pozadí s mezinárodními smlouvami nebo s vládami, které jim nevoněly, a které různými zpravodajskými triky a násilnými převraty likvidovaly a způsobovaly rozvraty v cílových zemích, přičemž se zaštiťovaly „vývozem demokracie a bojem proti autoritářským režimům“. A každému lucidnímu člověku bylo zřejmé, že je to silová hegemonie, která má zajistit Spojeným státům přístup k surovinám a možnost ohlídat si světové logistické trasy a způsoby vypořádávání mezinárodních obchodů v amerických dolarech.
Osobně přiznávám, že tato nová americká strategie je mi velmi sympatická hlavně proto, že přiznává, že Spojené státy mají svých problémů dost, uznává, že hrát si na zloděje maskovaného za četníka je de facto daleko nákladnější a jistojistě vůbec nezajišťuje stabilitu jakéhokoliv regionu, spíše naopak. Tato strategie přiznává, že každá země má prostě takovou vládu, jakou má, a je to zkrátka její vlastní věc vývoje a hlavně záležitostí jejích občanů. Tato strategie uznává, že unipolarita je přežitá, a vojenská převaha, kterou Spojené státy disponovaly, je dnes už jen papírovou hodnotou. A to nejen co do velikosti, ale hlavně co do vyspělosti zbraní, zbraňových systémů a strategií vedení válek.
Co je také v nové strategii významnou změnou, je skutečnost, že světoví rivalové USA už nejsou považováni za nepřátele, ale za obchodní soupeře a do značné míry obchodní partnery tam, kde to pomůže ke stabilizaci a vlastní rozvoj Spojených států. A ty budou usilovat o obchodně ekonomické vazby a spojenectví, která by měla přinést win-win přínosy a případně vyrovnat a možná i oslabit nějaké vazby, které by v budoucnu ohrožovaly USA.
Také je podstatné zmínit, že v nové strategii USA deklarují, že jejich geopolitický zájem se bude soustředit na jejich polokouli a jejich sousedy, případně na oblast Tichomoří, kde jsou americké strategické zájmy definovány vůči vzmáhajícímu se světovému hegemonovi, Číně; ovšem ze strany USA zmizela bojovná rétorika ohledně „obrany“ Tchaj-wanu vůči Číně, tzn. že USA respektují pojem „jedné Číny“. V tomto případě to také znamená ztrátu zájmu o to, co se bude dít v Evropě, případně v Africe.
No a zmínky o Evropě jsou zcela pragmatický a bez obalu řečený fakt, který nelze vůbec rozporovat. To se také týká Ukrajiny, která buď přijme nabízený mír, jenž se Spojené státy snaží zprostředkovat, nebo ji nechají jejímu vlastnímu osudu, který bude víc než trpký. A samozřejmě se to také týká zcela iracionálního přístupu (všeho)ochotných krachujících zemí Evropy pod vedením Británie a jejich MI6, které místo řešení vlastních problémů uvnitř svých zemí sázejí na eskalaci proxy války na Ukrajině a stále sní o tom, že by je z jejich průseru mohl vyvést úspěšný „Drang nach Osten 2.0“, přičemž jejich vlhké sny o domnělém úspěchu jsou na tekutých píscích a na vodě.
…a zlá královna a čarodějnice Uršula roztřískala zrcadlo, protože pravdu ona nesnese…
Z následného výbuchu žluči a nenávisti zlé královny a čarodějnice Uršuly vybírám pár jedovatých slin:
- „Není na nás, abychom ve volbách rozhodovali o tom, kdo bude vůdcem země, ale na lidech této země… To je suverenita voličů, a ta musí být chráněna… Nikdo jiný by se neměl bez jakýchkoliv otázek vměšovat.“
- „My jsme zavedli Štít demokracie, abychom potlačili zahraniční vměšování, hybridní hrozby, a hlavně vměšování se do voleb.“
- „Jaká je naše pozice? Jaká je naše síla? Pracujme na tom. Buďme na to hrdí. Postavme se za sjednocenou Evropu. Naším úkolem je podívat se na sebe a být na sebe hrdí.“
A jaká je pravda za zrcadlem?
Uršula jaksi „zapomněla“, že MI6 a malý napoleonek Macron způsobili, že rumunský ústavní soud po jejich zásahu změnil své rozhodnutí a vyloučil z rumunských prezidentských voleb kandidáta, který byl euro a NATO skeptický. Uršula jaksi „zapomněla“, že v Německu existují snahy o zákaz AfD a na představitele této strany jsou pořádány hony – a někteří je již zaplatili svými životy.
Uršula zavírá oči před tím, že politický proces ve Francii diskvalifikoval pravděpodobnou příští prezidentku Francie Marine Le Pennovou. Uršula dělá hluchou a slepou před zásahy do voleb v Moldávii, kde se etablovaly politické neziskovky, které úspěšně provádějí rozvraty a Majdany a které byly aktivně účastny na zfalšování voleb, když nepustily zahraniční oprávněné voliče vůbec k urnám tím, že jim znemožnili včasný příjezd do volebních místností, které byly navíc pro tyto „nesprávné“ voliče početně zredukovány.
Evropský „Štít demokracie“ a jeho skutečný záměr nám Uršula ukázala velmi nedávno, kdy nechala pokutovat za velmi klamné důvody Muskovo „X-ko“ zcela bezprecedentní pokutou. No a my víme, že jediné „X-ko“ po Muskově koupi přestalo cenzurovat, vrátilo nazpět mnoho vaporizovaných účtů a sám Musk na něm vyjadřoval velmi kritické názory na cenzorské praktiky a navrhovanou legislativu EK, která má za cíl šmírování a cenzuru. A také se velmi ostře ohrazoval proti nedemokratickým praktikám EU vůči AfD a vůči zmanipulovaným volbám v Rumunsku a ve Francii. Vlastně Musk dostal pokutu za to, že odmítl přistoupit na cenzurní praktiky EK. A jako svou odpověď na uvalenou pokutu zrušil sponzorovaný účet EK/EU, na kterém proti pravidlům EK/EU zadávala reklamu.
„Sílu a hrdost na sebe sama“ současné EU v rámci světa lze velmi snadno demonstrovat na tom, že v roce 2004, kdy jsme do ní vstupovali, zaujímala 25 % celosvětového HDP, přičemž v roce 2024 už to bylo pouhých 12,5 %. Jistě se na tom strmém pádu podepisuje sebevražedná politika Green Dealu, likvidace stabilních a levných zdrojů výroby elektřiny, nekonečné sankční balíčky vůči RF, které likvidují především evropský průmysl. A také extrémní zadluženost zemí EU, které nyní vsadily na válku, jak to tak obvykle v minulosti bývalo, kdy ti, co válku vyvolávali, se spoléhali na smazání dluhů válkou a nadějí na drancování dobytých území. Jenže doba je dnes jinde…
Má tahle pohádka nějaké poučení?
Appeasement vůči psychopatům a jejich ještě větším řídícím psychopatům nepřinese vytoužený klid na práci a blahobyt. Takový appeasement přinese jen zmar, bídu a masové hroby. A ti, kdo se takového appeasementu dopouštějí, by měli být uvězněni na velmi dlouhou dobu a ve stejné detenci, jako ti, kterým svou hloupostí nebo zdánlivým osobním prospěchem posluhují a dodávají zdánlivou moc.
Historie zná bezpočet takových příkladů i v nepříliš dávné historii, k čemu takový appeasement vůči sociopatům a psychopatům vede. Nebuďme hluší a slepí vůči tomu, co nám historie ukazuje…
Čtěte také:
Čerstvé habaďůry EU aneb Ursula přede nové sítě špiclovací pavučiny
Čeští koaliční europoslanci ví, že to, co Ursula slíbila, musí splnit. Česku navzdory
Nepůjde paní Ursula do vězení?
