Ke schvalování nedojde ani na příští schůzi Senátu, protože do návrhu programu organizační výbor horní parlamentní komory úmluvu nezařadil. Ze senátních výborů podpořil ratifikaci úmluvy pouze výbor pro lidská práva, a to nejtěsnější většinou tří z pěti členů. Odmítly ji naopak ústavně-právní výbor, zahraniční výbor a výbor pro záležitosti EU.
Úmluva zavazuje signatáře k důslednému postihu sexuálního a domácího násilí, úpravě trestního zákona v tomto duchu či zvýšené prevenci před zmíněnými patologickými jevy. Tu spatřuje hlavně v boji s genderovými stereotypy, které ženy společensky profilují jako slabší a submisivní vůči mužům, a stereotypními genderovými rolemi, například vyšší akceptací násilí u mužů než u žen, což se ve výsledku může promítat právě v domácím násilí (pocit ztráty „mužskosti“).
Česko patří k posledním deseti zemím Rady Evropy, které dokument dosud neschválily. Rada je volným svazkem 46 evropských států spolupracujících na mezivládní úrovni, je nezávislá na Evropské unii.
Kontroverzní otázka genderu
Diskusi o dokumentu provází v ČR kritika z konzervativních občanských i politických kruhů s tím, že úmluva představuje nepřijatelný zásah veřejné moci do vztahů mezi muži a ženami. O přijetí smlouvy se dlouhodobě zasazují Liga lidských práv a Česká ženská lobby nebo Amnesty International.
Zastánci ratifikace se snaží vysvětlovat, že úmluva není jen zástěrkou pro prosazení tzv. gender ideologie, nepodněcuje nenávist mezi ženami a muži, nechce smazat biologické rozdíly mezi ženami a muži a nezakáže tradice jako jsou Velikonoce a lidové písně.
„Máme řadu opatření, která už naplňují hlavní cíle Istanbulské úmluvy, proto ji nepotřebujeme. Úmluva je brána jako dogma, že jde o nejúčinnější a nejdůležitější nástroj, což není pravda. Část europoslanců ji bere až jako ideologický nástroj. Ten, kdo ratifikuje, dělá správně. Kdo ne, jako by ani nemohl v boji proti násilí na ženách nic konat, což není pravda,“ uvedla pro Český rozhlas europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL).
Součástí úmluvy je také kontroverzní otázka genderu. „Lidé se mohou cítit jako muž, žena, obojí nebo ani jedno bez ohledu na biologické pohlaví. Úmluva přináší genderové hledisko, že společenský konstrukt, jak se chováme k určitému biologickému pohlaví, vytváří stereotypní chování, na kterém je pak zakládána spousta domácího a sexualizovaného násilí,“ řekla rozhlasu europoslankyně za Piráty Markéta Gregorová.
„Právě na tom se neshodujeme,“ reagovala v rozhovoru Šojdrová. „Pohlaví je dáno biologicky. Pocity mohou mít lidé různé, ale pohlaví je biologicky dané a na tom bychom neměli nic měnit.“
Pokud by příznivci přijetí argumentovali předpokladem následného poklesu trestných činů spáchaných na ženách, připomeňme, že například ve Francii, Německu nebo Španělsku, které dokument ratifikovaly, k tomu nedošlo.
Nechceš dobrovolně, tu máš direktivně
A pokud by oddalování ratifikace v Česku pokračovalo, zastánci přijetí nemusí smutnit. Evropská unie nelenila a Evropská komise už vloni navrhla směrnici o násilí na ženách. Ta zahrne novou definici znásilnění související s absencí souhlasu k jednání, ale také násilí vůči ženám na internetu.
Takže na rozdíl od Istanbulské úmluvy se tato směrnice přímo dotkne legislativy jednotlivých států. Autorka, česká eurokomisařka Věra Jourová, doufá, že směrnici Europarlament a členské státy schválí ještě letos.
Komentáře (0)