Prezident Pavel chce poslat české vojáky na Ukrajinu

„Různí politici mohou mít různé názory, ale pokud tu bude silná skupina evropských národů, která bude chtít Ukrajině poskytovat bezpečnostní garance, jsem pevně přesvědčen, že Česká republika by měla být mezi nimi,“ prohlásil Pavel.

Pavel v rozhovoru, ze kterého citoval také server listu Ukrajinska pravda, připomněl, že Česko už se podílí na práci koalice ochotných, tedy skupiny zemí, které o případných mírových silách diskutují. Dodal, že až bude nalezena společná vůle takové síly nasadit, měla by být součástí také Česká republika.

Rakušan pro, Fiala váha, Babiš proti

Ministr vnitra Vít Rakušan na síti X Pavla podpořil. „Česká republika by se měla zapojit do společné aktivity evropských zemí a dalších spojenců, kteří uvažují o vytvoření mírových sborů…Nemůžeme spoléhat na to, že za nás problémy vyřeší Francie, Německo, Polsko nebo kdokoliv jiný. Velikost země nespočívá jen v její rozloze a počtu obyvatel, ale taky ve velikosti úkolů, které na sebe bere,“ napsal Rakušan.

Premiér Petr Fiala (ODS) chce otázku případného vyslání českých vojáků na Ukrajinu řešit až poté, co bude uzavřeno příměří. „Dokud nebude dojednáno příměří, jsou podobné otázky předčasné. My se teď soustředíme na podporu ukrajinské armády, aby se mohla bránit. To je nyní nejdůležitější,“ řekl Fiala televizi Nova.

Šéf nejsilnější opoziční strany ANO Andrej Babiš, který má ambice sestavovat příští vládu, v neděli řekl webu Seznam Zprávy, že s vysláním českých vojáků nesouhlasí, protože je potřebujeme doma. „Mám z armády informaci, že pokud má armáda plnit všechny stávající úkoly, tak to ani není možné, protože na to nemáme dostatek vojáků,“ míní Babiš.

Europoslanec za Motoristy Filip Turek si myslí, že je předčasné o mírových misích mluvit. Podle něj to v současnosti „není na stole“. „Máme problém uzavřít dočasné příměří, natož mírové dohody,“ řekl v Partii.

Koalice ochotných

Do takzvané koalice ochotných, kterou začali sestavovat Francouzi a Britové, jsou kromě klíčových zemí EU zapojeny i další státy, jako je Norsko, Austrálie, Kanada a Nový Zéland. O bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu po dohodě o klidu zbraní opakovaně jejich političtí představitelé diskutují také v souvislosti se snahami americké administrativy prezidenta Trumpa rychle dojednat příměří mezi bojujícími stranami. Rusko, které Ukrajinu vojensky napadlo v únoru 2022, jakoukoliv přítomnost vojáků ze zemí Severoatlantické aliance na ukrajinském území odmítá.

Čtěte také:
Evropská armáda: Vlhký sen politiků, šíření strachu a touha rozhazovat peníze
Poslanci vládní koalice nepodpořili českou zbrojní výrobu
Prezident Pavel převzal dar od ukrajinské jednotky pojmenované po vrazích z SS