Rumunsko: Boj proti Rusku s využitím ruských praktik a česká mediální (ne)reakce

rumunsko: boj proti rusku s využitím ruských praktik a česká mediální (ne)reakce. jak se ukazuje, inspirace z kremlu může být stejně nakažlivá jako láska k eurofondům. zatímco rumunská opozice čelí policejním zásahům na demonstracích, česká média hledají výmluvy, proč to vlastně není problém. rumunsko se v posledních letech profiluje jako neochvějný odpůrce ruského vlivu ve středovýchodní evropě. vláda v bukurešti se snaží vymezit proti moskvě, posiluje vojenskou spolupráci se západem a staví se do role jednoho z nejloajálnějších spojenců nato v regionu. avšak poslední vývoj prezidentských voleb ukazuje, že v boji proti ruskému vlivu se bukurešť uchyluje k těm samým praktikám, které sama kritizuje. rumunské prezidentské volby měly být svobodnou soutěží idejí, ale nakonec se změnily v pečlivě řízené divadlo, jehož scénář psala vláda. největší šance měl mít premiér marcel ciolacu, představitel establishmentu a garant toho, že se rumunsko bude držet pevné linie bruselu. kandidoval za sociálně demokratickou stranu (psd), která dlouhodobě dominuje rumunské politické scéně a pro svou politiku rozdávání eurofondů si zajistila přízeň mnoha voličů. ciolacu se prezentoval jako stabilizační faktor, ale ve skutečnosti byl hlavním strážcem statusu quo, jehož cílem bylo udržet moc v rukou stávajících elit. na druhé straně barikády stál george simion, lídr nacionalistické aliance za sjednocení rumunů (aur), která se netají svou kritikou evropské unie a nato. simion představoval hrozbu pro systém, protože oslovoval nespokojené voliče a apeloval na myšlenku silného, nezávislého rumunska. do hry zasáhl také calin georgescu, nezávislý kandidát, jehož rétorika se vymykala oficiálním vládním narativům. georgescu kritizoval globalistické tendence a prosazoval návrat k národní suverenitě. jeho rostoucí podpora mezi voliči začala být pro vládnoucí kruhy příliš velkým rizikem – a tak se s ním muselo něco udělat. zrušení voleb a odmítnutí kandidatury georgescua. namísto očekávaného demokratického střetu idejí se rumunské prezidentské volby proměnily v tragikomickou frašku. hysterie kolem georgescua začala až po prvním kole voleb, kdy získal 2,1 milionu hlasů a umístil se na prvním místě. dosluhující prezident klaus iohannis obvinil jeho kampaň z podpory ruska, což následně vedlo k zásahu ústavního soudu, jenž kontroverzně zrušil první kolo voleb. tento krok okamžitě vyvolal spekulace o tom, že vládní garnitura se snaží eliminovat nepohodlné kandidáty a zajistit si výsledek, který jí vyhovuje. největší pobouření vyvolalo rozhodnutí rumunské volební komise odmítnout kandidaturu calin georgescu. úřady tvrdily, že porušil zákon, avšak mnoho nezávislých expertů upozorňovalo na to, že šlo o záminku k jeho odstranění. tento krok okamžitě vyvolal vlnu protestů napříč rumunskem, kde lidé požadovali jeho opětovné zařazení do volebního procesu a označovali zásah úřadů za bezprecedentní útok na demokracii. následné protesty a reakce režimu. vyřazení georgescua z volebního procesu vedlo k masovým demonstracím v hlavních městech. protestující požadovali návrat demokracie a svobodných voleb, zatímco vládní představitelé hovořili o „hrozbě destabilizace“ a nasadili bezpečnostní složky k potlačení nepokojů. zásahy policie proti demonstrantům připomínaly praktiky, které se běžně vyskytují v autoritářských režimech, a potvrdily obavy o směřování rumunska. v reakci na protesty rumunská vláda posílila bezpečnostní opatření a začala kriminalizovat opoziční hlasy. média napojená na vládní struktury zesměšňovala demonstranty a prezentovala je jako „nástroj cizích mocností“, čímž jen dále rozdmýchala nespokojenost občanů. namísto dialogu se vláda rozhodla pro represi, což ještě více poškodilo její legitimitu v očích veřejnosti. nesmíme však opomenout reakci „liberální“ kandidátky, která se v prvním kole umístila na druhém místě eleny lasconiové: „dnešek je okamžikem, kdy rumunský stát pošlapal demokracii. bůh, rumunský lid, pravda a právo zvítězí a potrestají ty, kteří jsou vinni zničením naší demokracie,“ prohlásila. dvojí demokratický metr českých mainstreamových médií. zatímco v rumunsku eskalovalo napětí, česká mainstreamová média reagovala s výrazným zpožděním a selektivním výběrem informací. nejprve událostem věnovala jen minimální pozornost, přičemž důraz kladla na narativ vládních činitelů o „nutnosti udržet stabilitu“. teprve po několika dnech, když se protesty staly mezinárodním tématem, se začaly objevovat články reflektující širší kontext. avšak i tehdy se česká média vyhýbala přímé kritice rumunské vlády a raději poukazovala na vnější vlivy, například údajnou proruskou propagandu mezi protestujícími. významným momentem bylo, když některé komentáře v českém tisku začaly otevřeně obhajovat kroky rumunského soudu jako „obranu proti extremistickým silám“. česká média se prostě spokojila s papouškováním oficiálních prohlášení rumunských orgánů a nekladla nepohodlné otázky. tento přístup ukázal nejen ideologickou předpojatost, ale i neochotu přiznat, že i vlády podporované západem mohou sklouznout k autokratickým praktikám. dlouhodobý trend mediální manipulace a selektivního informování naznačuje, že česká veřejnost je vystavena silné jednostranné propagandě. namísto objektivního zpravodajství dostává upravený obraz reality, který odpovídá zájmům liberální elity. tento fenomén jen posiluje nedůvěru občanů v tradiční média a vede k hledání alternativních informačních zdrojů. demokracie nebo řízená fraška? rumunsko dnes stojí na křižovatce. má být vzorem demokratických hodnot, nebo jen dalším státem, kde se volby stávají formální procedurou sloužící k udržení mocenského monopolu? aktuální vývoj ukazuje, že bukurešť se vzdaluje od principů svobodné soutěže a směřuje k metodám, které sama odsuzuje. tento případ je varováním pro celý region. pokud státy střední evropy skutečně chtějí čelit ruskému vlivu, nesmějí kopírovat jeho metody. skutečná demokracie nespočívá v tom, že se odstraní nepohodlní kandidáti, ale v tom, že se občané mohou svobodně rozhodnout. pokud se tento trend bude šířit, může ohrozit samotnou stabilitu evropy a posílit nedůvěru občanů v politický systém jako celek. čtěte také:rumunsko obnažilo aroganci západu postavím se diktatuře eu. georgescu se pokusí zvrátit další vyřazení z prezidentské volby demokracie v rumunsku dostává na frak. příště může jít o nás, říká svolavatelka pražské demonstrace.