Pomineme-li až úsměvný bitcoinový příběh bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), který zaznamenal dokonce i server Macau Business a který zároveň katapultoval do funkce jeho stranickou kolegyni, lžimagistru Evu Decroix, je s končící vládou Petra Fialy spojena řada do té doby nevídaných jevů v oblasti justice. Ale tady končí legrace.
Justiční bizár 2022-2025 odstartoval po svém zvolení prezident Petr Pavel, který navrhl na post ústavního soudce Roberta Fremra. Ten ovšem podle Ústavu pro studium totalitních režimů odsoudil v letech 1983 až 1985 za emigraci ve 124 případech celkem 172 osob, z toho pět k nepodmíněným trestům. V kauze Olšanské hřbitovy pak kandidát prezidenta, jehož kandidaturu schválil i Senát, odsoudil k drakonickým trestům trojici mladíků, byť důkazy zmanipulovala komunistická tajná policie StB. Nakonec se v polovině srpna 2023 Robert Fremr nominace na ústavního soudce vzdal.
Volič jako nebezpečí?!?
V únoru rezonovalo prohlášení předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy, který v podcastu Petra Dimuna pravil, „že by bylo nebezpečné, pokud by soudy a další instituce byly nečinné, a voliči tak ve volbách měli vždy poslední slovo.“ Jak Baxa dále dodal, „volby se nemají rozhodovat v soudních síních, soudní zásah však může být v ojedinělých případech možný.“ Bohužel předseda Ústavního soudu doposud neuvedl definici ojedinělých případů. Ústava ovšem říká, že veškerá státní moc pochází od lidu. A lid jsou voliči a svou volbou určují, jak má fungovat státní moc.
Každopádně, v roce 2009 Ústavní soud zrušil předčasné volby, které vyhlásil prezident Václav Klaus. A nyní chvíli před volbami 2025 řeší podnět na nepřiznané volební koalice Stačilo! a SPD. Podle Josefa Baxy jsou žaloby na skryté koalice prioritou, rozhodnutí do voleb ovšem nelze slíbit.
Tajné služby a důkazy
Nejspíše nejvíce povyšovaným zpravodajcem na světě se v tomto volebním období stal ředitel Bezpečností informační služby (BIS) Michal Koudelka, který povýšil z plukovníka na generálporučíka a jako první šéf v historii BIS získal třetí generálskou hvězdu. Ještě před svým posledním povýšením zatoužil po tom, aby některé informace získané zpravodajskými službami mohly být v trestním řízení využívány jako důkazy.
Jak přitom vyplývá z názvu instituce, stěžejním cílem BIS je zisk, shromažďování a vyhodnocování bezpečnostních hrozeb, ale rozhodně ne provádění dokazování. Z hlediska trestně právní teorie je to nemyslitelné. Bezpečnostní a informační služba nemá sama o sobě represivní pravomoc a informace získává zpravodajskými prostředky, z nichž mnohé jsou legálně zakázány jako důkaz, jedná se například o nepovolený odposlech.
Podle Zdeňka Koudelky z Katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity ředitel BIS ukázal, že nerozumí trestnímu ani civilnímu soudnímu řízení. To je totiž zásadně rozdílné od činnosti tajných služeb v tom, že řízení před soudem je veřejné a obě strany mají stejnou možnost zpochybňovat a prověřovat důkazy. Obhajoba má v trestním řízení rozsáhlá práva a policie při vyšetřování podléhá přísným formálním pravidlům – a to včetně odposlechů, sledování či vniknutí do korespondence.
Pokud by měly být výstupy tajných služeb použitelné jako důkazy u soudu, musely by být postupy tajných služeb podrobeny stejným pravidlům, jako je tomu u policie podle trestního řádu. Musely by být též pod dozorem státního zástupce. Ovšem po tom tajné služby netouží. Chtějí mít moc, jakou má policie, ale nechtějí mít stejnou odpovědnost a dodržovat stejná zákonná pravidla.
Čapí hnízdo forever
Stejně, jako tomu bylo před volbami 2017 a 2021, se také volby letošní nesou ve znamení kauzy Čapí hnízdo, která je spojena s osobou předsedy jednoznačně nejsilnější politické formace ANO – Andrejem Babišem. Na konci června ovšem došlo k velkému, až doposud bezprecedentnímu posunu. Odvolací senát Vrchního soudu v Praze zrušil druhý rozsudek, kterým soud nižší instance, tedy Městský soud v Praze, loni v únoru osvobodil Andreje Babiše a jeho bývalou poradkyni, dnes europoslankyni za ANO Janu Nagyovou, v kauze obvinění z trestných činů dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU.
Odvolací senát ovšem dospěl k závěru o vině obou obžalovaných. Odvolací soud sice nemůže vynést rozsudek, zároveň ale zavázal k tomuto rozhodnutí soud prvního stupně. Soud prvního stupně je fakticky přinucen rozhodnout o vině podle názoru odvolacího soudu. Podle portálu ceska-justice.cz se advokáti shodují na tom, že odsouzení Babiše v kauze Čapí hnízdo jen odvrátí nové důkazy. Prezident Petr Pavel si nechal v reakci na nařízení Vrchního soudu měsíc před volbami vypracovat posudek, zda jmenovat Andreje Babiše premiérem. Do voleb v říjnu rozsudek nepadne.
Soudci se bojí Dozimetru
V březnu, tedy před svým předčasným koncem ve funkci ministra spravedlnosti, Pavel Blažek v pořadu Otázky Václava Moravce prohlásil, že se soudci bojí soudit kauzu Dozimetr spojenou především s vládním hnutím STAN, související s hospodařením Dopravního podniku hlavního města Prahy.
Předseda pirátského poslaneckého mini klubu Jakub Michálek pak dodal, že součástí obavy soudců může být i to, že kolem kauzy je alarmující počet obětí na životech, když hovořil o pěti mrtvých. Hlavní líčení nakonec začalo po několika odloženích v září, státní zástupce citoval původně obviněného Pavla Dovhomilju, podle kterého skupina kolem hlavní postavy kauzy Dozimetr Michala Redla neoficiálně podporovala hnutí STAN. Kdy padne rozsudek, není známo.
Čtěte a sledujte také:
Volič je v ofsajdu, přichází Ústavní soud!
Vesecká: Naše země se odchýlila od demokratických kořenů
Padesát odstínů justiční šedi
