TO bez cenzury: Číslo, které rozbíjí prezidentské mýty

Jsou čísla, která jen informují. A pak jsou čísla, která zasahují. Prosincové vydání měsíčníku TO patří bez zaváhání do druhé kategorie. Je ostřejší, soustředěnější a myšlenkově sevřenější než kdy dřív. Neuhýbá. Nepodbízí se. A především odmítá hrát hru, v níž se politika mění v morální kýč a veřejná debata v soubor povinných frází.

Úvodník Marka Stoniše nastavuje tón celému číslu. Bez obalu, bez diplomatických kliček a bez zbytečné úcty k funkcím. Prezident republiky zde není posuzován podle image, ale podle konkrétních kroků, výroků a politických vazeb. Text se dotýká témat, která se jinde opatrně obcházejí: oslabení národní suverenity, relativizace historické odpovědnosti, ideologizace klimatu, prorůstání aktivistických struktur do státu i ochota ohýbat ústavní zvyklosti ve jménu správného názoru. Je to úvodník, který čtenáře nenechá v klidu. A přesně o to jde.

Silná politická osa čísla pokračuje zahraničními texty. Evropa se zde nepopisuje jako abstraktní projekt, ale jako prostor, který se dostal do hluboké krize rozhodování i identity. Rozhovor s Tomiem Okamurou otevírá otázku návratu k národním státům bez karikatur a bez ideologických nálepek. Není to rozhovor pro efekt. Je to rozhovor o moci, odpovědnosti a limitech integrace, jaké se dnes vedou už jen výjimečně.

Velké téma mezilidských vztahů pak číslo nečekaně ztišuje, ale neoslabuje. Texty Daniely Kovářové, Dany Jaklové a Petra Hlávky se noří pod povrch společenských sloganů a vracejí do hry člověka jako bytost zakořeněnou v rodině, tradici a osobní svobodě. Ukazují, jak snadno se vztahy stávají experimentálním polem ideologií a jak rychle se z péče o dobro může stát nástroj nátlaku.

Výraznou stopu zanechává také bezpečnostní a geopolitická část čísla. Analýza vztahu Západu k Rusku, Majdanu a současnému ekonomickému modelu jde proti proudu zjednodušených narativů. Nabízí strukturu, historickou paměť a ekonomický kontext tam, kde se obvykle pracuje jen s emocemi a symboly. Nevnucuje závěry. Nutí přemýšlet.

A pak je tu TO v jeho typické šíři. Satira, která se nebojí být nepohodlná. Humor, jenž odmítá politickou korektnost jako náhražku vtipu. Eseje o civilizaci, technologiích a proměně demokracie v soudcovský režim. Reportáže, historie, kultura i hořce ironické příběhy současnosti. Celek drží pohromadě nejen tématy, ale především jazykem, který se nesnaží zalíbit, nýbrž pojmenovávat.

Toto číslo TO není relaxační čtení. Je to čtení pro čtenáře, kteří ještě chtějí rozumět světu, v němž žijí, a nejsou ochotni spokojit se s oficiálním výkladem reality. Je to číslo, které provokuje, dráždí a někdy i rozčiluje. Ale právě proto má smysl.

Měsíčník TO znovu potvrzuje, že nezávislá publicistika není otázkou tónu, ale odvahy. A že některé texty je stále nutné psát tak, aby bolely.

Měsíčník TO 12/2025 je právě v prodeji. Silné texty, ostré argumenty, jména, která mají co říct. Číslo, které odráží realitu dnešního Česka.