Čtěte online Deník TO bez reklam >>

Válka, mistryně paradoxů

Vyšetřováním skandálu strávil protikorupční úřad NABU 15 měsíců. Zajistil při něm i tašky plné peněz, kromě ukrajinských hřiven i eur a dolarů. Zdroj: NABU

Válka bývá mistryní paradoxů. Hladce přehazuje znaménka, zhusta obrací role. Vleklý ukrajinský střet mocenských bloků je přímo učebnicovým příkladem…

Jsme častými svědky toho, jak vrcholní západní lídři usilovně a pokrytecky moralizují. Přitom právě oni kdysi s gustem odtrhli Kosovo od Srbska silou zbraní. Vlastní realistickou alternativu k neutěšenému ukrajinskému vývoji nemají, a tak spolu s bývalým hercem Zelenským předvádějí teatrální výstupy, že agresor přece nemůže být odměněn uzmutím sousedova výsostného území. Pravda, nemělo by se tak dít, jenže právě z úst těchto představitelů vyznívají morální apely nanejvýš účelově.

Teprve poslední dobou, pod tlakem předjímatelného vývoje, pak poněkud utichá jejich další matoucí fráze, že Kyjev bojuje za svobodu, demokracii a div ne celou planetu. Ono ideální místo, jemuž hrozí peklo nasazením ruského imperiálního jha.

Dlouho totiž nebyl zájem o zveřejňování faktu, že spolu se záplavou omamných politických klišé raketově stoupala už tak všudypřítomná ukrajinská korupce. Její válečná podoba překročila všechny meze. Učinila Ukrajinu jedním obřím tunelem, v němž bývá „odkláněno“ až 30 procent zahraniční pomoci. Jde o nejzkorumpovanější stát Evropy, kde vládnoucí junta běžně posílá nespokojence a (násilím lapené) chudáky, jež se nemohou „vyplatit“ z vojska, přímo do předních linií jako potravu pro děla. Toť stav, který nutně kriticky oslabuje reálné možnosti vlády lidu.

Oddanost evropské cestě a reformám

Pozoruhodných rozporů můžeme snadno spatřit daleko víc. Jednou ze stěžejních příčin expanzivním Ruskem zahájené vojny, v níž dle ukrajinského poslance Ivčenka padlo nejmíň 500 tisíc jeho krajanů a další půlmilion je trvale vyřazen, byla následující skutečnost. Místní vůdcové vyškrtli z ústavy slib neutrality, aby jásavě deklarovali plán vstupu země do NATO. Přitom je nabíledni, že s koncem proxy-zabíjení zbytková Ukrajina nutně nastolí návrat ke statu quo. K původní právní situaci. Bez toho Rusové nepovolí.

Katalyzátorem samotného vypuknutí v Evropě od 2. světové války nebývalých hrůz se stal bonmotem popisovaný fakt, že místo aby Ukrajina vstoupila do NATO, Severoatlantický pakt plíživě vstoupil do Ukrajiny. Budoval zde tajné základny, intenzivně poskytoval zbraně i výcvik, a vůbec do krajnosti vybičovával obvykle už takhle přepjaté, ne-li paranoidní obavy Kremlu.

S tím úzce souvisí ještě jeden podstatný postřeh. Estonská eurokomisařka Kaja Kallasová jen pár dní před výbuchem zatímnejvětšího korupčního skandálu Zelenského kliky doslova uvedla: „…Ukrajina, i uprostřed války, opakovaně ukázala svou oddanost evropské cestě a reformám.“ Slova jsou to nezáměrně varovná. Lze je vyložit rovněž tím způsobem, že místo slibované europeizace Ukrajiny došlo k hojné ukrajinizaci EU. Nebo přinejmenším podstatné části evropských elit. Historie si libuje v ironii – co mělo být triumfem, stává se tragédií.

Čtěte také:
Krvavý prapor aneb Jak vyvolat zášť
Ukrajina: show musí pokračovat…
Na nás se v roce 1938 všichni vykašlali aneb Proč Trumpův plán není druhý Mnichov

Líbí se vám článek?

Můj košík Close (×)

Váš košík je prázdný
Prozkoumat e-shop
Deník TO členství
Pořiďte si členství a získejte řadu skvělých výhod!
Zde se můžete zaregistrovat >