Velký bratr Jurečka chce prolomit bankovní tajemství

Mezi příklady byly nejčastěji uváděny ohrožené svobody slova a projevu, shromažďování, porušování listovního tajemství či průlom do bankovního tajemství. Svatá práva občana byla vždy definována takto: Občan si smí myslet, co chce, a šířit své myšlenky všemi způsoby. To už není – vláda už třetím rokem vymýšlí zákon proti svobodnému myšlení, které nazývá technicistně „šířením dezinformací“. V tomto kontextu je asi zbytečné se ptát, k čemu je §19 Všeobecné deklarace lidských práv OSN a §17 naší ústavní Listiny základních práv a svobod?

Dalším nezadatelným právem občana je vlastnit a zacházet se svým vlastnictvím podle svého svobodného uvážení. Předešleme, že naprostou nehorázností je daň z nemovitostí. Stát vás trestá za to, že jste pracovali, vydělali si a pořídili si za to nemovitost zatíženou nejen daní z koupě či prodeje, ale každoroční daní z vlastnictví. V takovém státě je lepší nic nemít. Bydliště pod mostem se, pokud vím, zatím nezdaňuje.

Na to ovšem ústrojně navazuje bankovní tajemství. Ke slušným poměrům demokracie patří jeho nedotknutelnost. S výjimkou např. policejního vyšetřování, kdy orgány činné v trestním řízení zkoumají vaše majetkové poměry, včetně účtů v bankách, žádný jiný důvod k prolomení bankovního tajemství dosud nebyl. Přišel s ním až Marián Jurečka, zemědělec v čele ministerstva práce a sociálních věcí. Do vlády jde jeho návrh zákona o sociálních dávkách, který bude stát opravňovat nahlížet do bankovních účtů občanů. Toto otevření dosud důvěrných informací má být bankám uloženo zákonem a prováděcí vyhláškou.

„Peněžní ústavy jsou povinny sdělit orgánu státní sociální pomoci na jeho výzvu údaje o číslech účtů žadatele o dávku, příjemce dávky i členů jejich domácností nebo jejich jiných jedinečných identifikátorech, jakož i o jejich stavu,“ píše se šalamounsky v návrhu ministerstva. Vtip je v tom prostém a všezahrnujícím sousloví „jejich stavu“. Může to totiž snadno znamenat, že banky budou muset sociálce dávat informace nejen o zůstatcích na účtech žadatelů o dávky, ale i jejich rodinných příslušníků. Zákon sám sice nestanoví bankám povinnost informovat erár o jednotlivých pohybech na účtu žadatele, ale prováděcí vyhláška jako podzákonný prostředek tomu může otevřít dveře dokořán.

Tohle je jen začátek

Jinými slovy: stát nás bude mít v hrsti. Začne to u žadatelů o sociální příspěvky a spolu s blížícím se zrušením hotovostních plateb a papírových peněz vůbec tento dohled státu nad finančními záležitostmi občana nabude obecných rozměrů. Drobnou pikantérií stůjž vyjádření Big Brothera Jurečky k námitce, že takto diskriminačně postavený zákon by mohl být tučnou krmí pro Ústavní soud. „Poměrně silně si myslím, že kdyby to náhodou bylo posuzováno u Ústavního soudu, tak to ustojíme,“ pravil Velký Bratr. A když se podíváme na dnešní složení ÚS, obávám se, že může mít pravdu.

A drobnost závěrem: aniž bych sebeméně navozoval nějaké etnické předsudky, je pravdou, že co do procenta z počtu celé populace daného etnika, nejčastějším žadatelem a nejmasivnějším příjemcem sociálních dávek je etnikum romské. Nevím však o tom, že právě toto etnikum shromažďuje své vlastnictví na bankovních účtech. Spíše, jak se říkávalo, akumuluje do štrozoku. Tak to je další inspirace pro ministra Jurečku: zdanit kavalce i s jejich obsahy.

Čtěte také:
Lstivá válka proti hotovosti
Digitální měna je zlo a ideální nástroj diktátorů
Šmucler: Lékaři bojují o peníze a mají páku v podobě vyděšených pacientů