Myslím, že nepřeháním, když řeknu, že většina Čechů a Češek to tak opravdu má. 26. prosince jim končí Vánoce. Sice ještě není vše snědeno a vypito, ale už se národ připravuje na slavení Silvestra. Přitom i ukončení kalendářního roku, tedy 31. prosinec a svátek sv. Silvestra patří do Vánoc.
Silvestr je vánoční svátek
Sv. Silvestr, 33. papež katolické církve měl pontifikát od 31. ledna 314 do 31. prosince 335. Jeho svátek má symbolický význam, tj. že 31. prosince končí rok a přichází rok nový, podobně jako jeho pontifikátem skončila doba pronásledování křesťanů a začala doba rozkvětu církve. Paradoxem ovšem je, že převážná většina lidí si slavení svátku sv. Silvestra užívá dosti světsky. Ale tak už to je.
Jak je to tedy s vánočními svátky? Zřejmě je všeobecně známo, že Vánoce začínají adventem, tedy přípravou, očekáváním příchodu Ježíše Krista. I z doby komunistické si můžeme pamatovat 4 adventní neděle, které pomáhaly prodeji a obchodu. Bylo-li co k prodeji.
II. Vatikánský koncil (1962-1965)
Právě shromáždění katolických biskupů přineslo i změnu ohledně Vánoc. Zatímco do tohoto koncilu se Vánoce slavily od 25. prosince do svátku Uvedení Páně do chrámu čili do Hromnic (2. února), od koncilu se Vánoce zkrátily do neděle po svátku Zjevení Páně (6. ledna). Letos tedy Vánoce končí v neděli 7. ledna na svátek Křtu Páně.
V katolických kostelích to poznáte většinou tak, že 7. ledna zmizí vánoční výzdoba a stromky. Jesličky však někde najdete až do 2. února, tedy do Hromnic.
Máte-li doma stromky a výzdobu do ledna či dokonce do začátku února, nemusíte si připadat hloupě. Naopak, můžete si být jisti, že skutečně důstojně slavíte jeden z vrcholných křesťanských svátků roku. Ostatně jako naši předci, kteří by všechny přípravy taky nedělali kvůli třem dnům. Zvláště v zimě, kdy se uchylovali do svých příbytků, neb práce venku, na poli, nebyla.
A jestlipak o Vánocích víte toto?
Že první Vánoce se jako svátek narození Krista slavily v Římě roku 336.
Že Marie Terezie a Josef II. vydali zákaz stavění jesliček v kostelích. V té době se začaly objevovat jesličky mimo kostel (často živé) a také se rozšířily domácí betlémy (většinou dřevěné).
Že první ozdobený stromeček v Česku postavil režisér pražského Stavovského divadla Jan Karel Leibich.
Že kapři jako štědrovečerní jídlo byly už na konci 17. století rozváženi po Česku.
Že příprava štědrovečerních kaprů, jak ji známe, se v českých zemích objevila jako inspirace z Rakouska v 19. století.
Vánoce si tedy ještě užívejte!
Od roku 1990 je v Česku Štědrý den dnem pracovního klidu. Křesťanské Vánoce však začínají až večerní vigilií 25. prosince. Proto také probíhají tzv. půlnoční mše. Letošní Vánoce měly jednu zajímavost. Štědrý den připadl na 4. adventní neděli, takže se na adventním věnci ráno zapálila čtvrtá svíce a večer se slavila vigilie Narození Páně.
Jelikož Vánoce 2023 stále trvají, přeji Vám je požehnané a plné radostné naděje. Tak je TO.
Skvělé! Díky!