Vsetínský comeback? Můžu vrátit KDU-ČSL tam, kam patří, říká Jiří Čunek

Jakou vizi řízení státu, krajů, měst a obcí lidová strana občanům vlastně nabízí? Na co chcete nalákat voliče? 
Záleží na tom, zda se ptáte, co lidová strana nabízí teď a co by měla nabízet…

V tom je rozdíl?
Ano. Ve stávající koalici se KDU-ČSL jeví jako nejtvrdší strana, která dělá úspory v penzijním systému a samozřejmě podpořila rodiny, to je pravda, ale co by ta strana měla skutečně nabízet? V první řadě by měla být stabilizátorem. Nejenom peněz a podpory rodiny, ale i z pohledu filozofické kontinuity konzervativní strany. To znamená podporu rodiny, ne množiny pohlaví, která se vyrojila, podporu transgenderu atd. Začíná se už ukazovat množství dětí na základních školách, které jsou z toho všeho rozhozené. Naše strana má umět říkat ne. Protože stát přežije jen tehdy, když zůstane jeho základní stavební jednotkou rodina, tedy otec, matka a děti. Všechno ostatní můžeme tolerovat, ale nemůžeme to stavět na roveň. Nemůžeme se k tomu upírat, jak je to dneska v mnoha státech, kde je ideální, když se do vedení státu dostane žena, nejlépe lesba. Tu podporu vidíte všude. Do vedení státu se má dostávat ten nejlepší bez jakýchkoliv ideologických zvýhodnění nebo omezení. Myslím si, že se lidová strana má zaměřit především na tahle hodnotová témata a pak samozřejmě na podporu rodin.

Proč to nedělá? 
Myslím, že problém je v generační obměně. Začalo to špatně už u toho, když se řeklo: tady jsou nějací staří, už jim je 50 či 60 let, tak ty vyměňme, dejme tam mládí, a to samo o sobě přinese kvalitu. Ale takhle to nefunguje. V politice je nejdůležitější zkušenost. Zkušenost s vlastním životem a samozřejmě s řízením lidí a ostatními věcmi. Když ji nemáte, tak nemáte co ostatním předat. V lidové straně nastoupilo mnoho mladých lidí a záhy zjistili, že musejí něco dělat, ale nevědí jak. Postihla je proto nemoc, která zasáhla i mnoho dalších stran. Začali se snažit profilovat jako tzv. catch all party, to znamená snahu zalíbit se všem. KDU-ČSL ale tradičně oslovuje 5 až 10 % voličů a je svým způsobem výběrová. Jen pro ty, kdo vyznávají ty zmiňované hodnoty. Snaha zalíbit se všem se nám nevyplácí. Proto jdeme s procenty dolů, protože hodnotově založení lidé začínají mít problém s tím, proč by nás vlastně měli volit.

Neotevírá se teď pro KDU-ČSL prostor, který vyklidila ODS? Ta na své konzervativní hodnoty evidentně úplně rezignovala…
Myslím, že ODS stejně jako KDU-ČSL utrpěla tím, že se spojila s liberálními stranami, jako jsou Topka a STAN. Proti těmto stranám by se měly vymezovat, a přestože je ODS v koalici dominantní, vymezuje se poměrně málo. Přesto bych řekl, že nám nejbližší strana je ODS, právě proto, že je nebo by měla být konzervativní. Ale my v tom našem smyslu bychom měli být ještě konzervativnější, nabízet lidem ještě tradičnější cestu.

Pokud jde o ekonomická témata – v tom klasickém rozdělení – vidíte se někde na středu, anebo spíš napravo?
Já k tomu vždycky připomínám, co řekl Kristus: „Kdo nechce pracovat, ať nejí.“ A tahle věta je určitě víc doprava než středová. Říká, že každý máme mít v prvé řadě odpovědnost za sebe. Podtrhuji přitom to slovo „nechce“. Nikoliv tedy nemůže. Jsou lidé, kteří nemohou pracovat. Těm je potřeba pomoct. Už 2000 let platí to, čeho se máme držet. A my se toho nedržíme. My mnohdy podporujeme ty, kteří pracovat mohou, ale protože nechceme vidět chudáky, tak je necháváme zahálet a dáváme jim peníze. A to si myslím, že je poloha lidové strany: vracet lidi do přirozeného života. Vracet jim důstojnost. S tím, že oni se budou starat sami o sebe, budou osobnosti nezávislé, protože si vydělají peníze sami a nebudeme tady rozšiřovat stát, na kterém je závislých stále víc lidí.

Nejsou výdaje na sociální pomoc v porovnání s dalšími problémy, kterým teď čelíme, pouhou marginalitou?
S tím zásadně nesouhlasím, protože když budujeme stát, který pořád každému pomáhá, vlastně lidem bereme odpovědnost za vlastní život namísto toho, aby byli lidé vedeni celým zákonodárstvím k tomu, že budou zodpovědní za sebe. To si myslím, že je ta nejvyšší hodnota. Vést člověka k tomu, že bude odpovědný za sebe a samozřejmě za svou rodinu a tak dále. Takoví lidé potom méně podléhají všem těm populistickým tlakům. Vezměte si člověka, který jenom čeká, že dostane peníze, a sám nedělá nic. Ten pak volí toho, kdo mu slíbí nejvíc. Tohle stát poškozuje nejsilněji.

Budete na podzim kandidovat na předsedu KDU-ČSL? Protože to, co mi teď tady říkáte, zní úplně jinak než to, co dělá současná koaliční vláda. (Rozhovor byl pořízen ještě před Čunkovým rozhodnutím pozn. red.)
To je sice dobrá otázka, ale přišla o několik dní dřív. Před sjezdem se rozhodnu podle výsledku krajských a senátních voleb.

Dá se očekávat, že výsledky lidové strany budou mizerné. V takovém případě budete kandidovat? 
Přeberte si to, prosím, jak chcete (úsměv). Teď se soustředím na volby senátní a volby krajské.

Dobře, zeptám se jinak. Chystáte se na nadcházejícím sjezdu vystoupit s nějakou zásadní kritikou stávajícího směřování strany? 
To bude souviset s výsledkem voleb v krajích a senátních obvodech. Poté přijde mé rozhodnutí, zda budu chtít do dění nějak zasáhnout.

Cítíte nějaký tlak nebo nějaký nesoulad s ostatními lidmi ve vedení strany, jestli jim třeba trošku nepřekážíte, protože jste vlastně jednou z nejvýraznějších osobností současné lidové strany…
Nevím, jestli jsem jednou z nejvýraznějších osobností, ale vzhledem k tomu, že si myslím, že mnohé kroky udělali špatně, že vlastně otevírají stranu do prostoru, kam vůbec nepatříme, tak ano, jsem toho kritikem, a to může být některým spolustraníkům nepříjemné.

Pokud by volby třeba nedopadly, není jednou z variant založit úplně novou stranu, o které se teď mluví? Nějakou novou pravicově konzervativní partaj? 
O tom teď neuvažuji. Pro mě jsou teď důležité volby a potom je pro mě důležité, abychom zvládli ten sjezd, protože KDU-ČSL má svou velkou hodnotu, a teď nemyslím politickou. Mluvím o tradiční filozofii, k níž když se vrátíme, dokážeme znovu získat lidi. To si myslím, že je výhodnější než stále zakládat nějaké nové strany, které se různě spojují do voleb. To se mi zdá, že není cesta pro nás. 

Zaznamenal jsem, že se vám nelíbí laciná Antibabiš politika. Znamená to, že například po parlamentních volbách byste a priori nevylučoval spolupráci s ANO? 
Já si myslím, že záleží na tom, jaké programové pozice a průniky ty strany našly a zaujaly. Už mnohokrát jsem řekl, že pro mě jedinou skutečně nepřijatelnou stranou je KSČM. To platí.

V rozhovoru pro Rádio prostor byla řeč o takzvaném Čunkově křídle v KDU-ČSL. Zmiňoval jste, že určitá část strany patrně sdílí vaše názory. Můžete odhadnout, kolik je to lidí, jestli jsou to obyvatelé měst nebo venkova, apod? 
Přiznám se, že to nevím, ale je to dost lidí, kteří vstoupili do strany kvůli ideálu, který nesla. Jde o ideál vycházející z těch principů, jež jsem jmenoval. Tihle lidé se nechtějí podílet na tom, že se otevíráme kdejakým věcem, kterým se teď dává priorita, je to jakoby populární, ale já myslím, že to je jenom zdání. Že je v tomto státě většina lidí, kteří z určitého studu neřeknou svůj názor, že nejdůležitější pro stát je rodina. Ta může stát rozšiřovat, ale teď to nedělá, a tak vymíráme. 

Myslíte si, že to je zamýšlený cíl, nebo jde o vedlejší produkt našeho úpadku? 
Může to být produkt úpadku. Protože vymírající Evropa se chová stejně jako vymírající živočišný druh. Místo toho, abychom si řekli, že musíme mít víc dětí, že musíme zajistit, abychom rostli a nevymírali, tak se tady objeví někdo zelený a řekne, ne, to je dobře, že vymřeme, zůstane tu ta dobrá zdravá příroda. Nebudeme tady my. Všimněte si, že takoví lidé tu jsou a je jim dopřáváno sluchu. Ale naštěstí teď neobsazují právě ty nejlepší příčky, takže já pořád věřím, že Evropa se může vrátit na cestu růstu. Ale nejenom ekonomického, ale také populačního a civilizačního.

Nabízí se otázka, jestli ten populační růst v Evropě nezajistí migrace z muslimských a afrických zemí…
Ne, protože to nejsou naše civilizace. To jsou jiné civilizace. A proč k nám přicházejí? No, protože my se nerozrůstáme a děláme jim místo. To je jedna z vážných otázek dnešní Evropy, na kterou vzdělaní lidé nechtějí odpovídat. Co tu vlastně zbyde, když vymíráme, a především – co bude s našimi dětmi a vnoučaty, kterých je a bude méně a méně a ocitnou se v menšině proti těm jiným nastupujícím kulturám? Oni na to nechtějí odpovídat, protože by museli přiznat, že je něco špatně. Podporujeme spotřebu, snahu člověka naplňovat jen sebe sama. No jo, ale každý člověk nakonec zjistí, že v osamění se naplnění nikdy nedočká. Sami sebe naplníme jen tehdy, když předáme život dál a máme potomstvo. V tom je ta největší radost a největší spokojenost. A když jsou ve vedení států lidé, kteří to nezažili, nemají potomky, tak pak to jde celé špatným směrem. Někdo namítne, že si můžeme vybírat, jak chceme žít. Žijeme svobodně. Já na to odpovídám – no dobře, ale jak budeme žít, když přijde někdo jiný a zaplní náš prostor?

Zastává takové postoje i současné vedení KDU-ČSL?
Řekl bych, že třeba Marian Jurečka se celkem snaží podporovat rodinu i v těch jednotlivých programech, které jeho ministerstvo dělá, ale zároveň je z naší strany a z našich řad slyšet některé poslance a politiky, kteří vlastně chtějí prosadit ten liberální směr.

V tomto směru se mi zdá nejviditelnější váš europoslanec Tomáš Zdechovský, soudě alespoň z jeho výstupů především na sociálních sítích…
Upřímně řečeno, já ho tolik nesleduji a kvůli svým aktivitám nemám moc času být na sociálních sítích tak, že bych sledoval, co píše Tomáš Zdechovský na Facebooku. Takže nechci hodnotit, kam se řadí. Ale jisté je, že ta demontáž Evropy probíhá z Evropské unie právě podporou věcí, které demontují rodinu a stát jako takové.

Rozhovor vyšel v zářijovém čísle měsíčníku TO ještě před krajskými a senátními volbami.

Čtěte také: Jiří Čunek potvrdil pověst velkého hráče, může prohrát bitvu, ale vyhrát válku