Alespoň částečné odpovědi jsem se dočkal v neděli, kde v pořadu Partie na CNN Prima News věčný poslanec za ODS Marek Benda pravil, že akci hájí. Měli bychom si totiž uvědomit, jaké otázky kladl Babiš k muniční iniciativě. Vládce ANO se ptal na to, které země se účastní, kam a kudy to směřuje. Marek Benda proto usoudil, že se jedná o otázky, které by možná položila GRU, přičemž otázky byly zoufalé poškozující iniciativu, až vlastizrádné…
Kolik za to?
Vysvětlení bylo natolik originální, že si zaslouží rozbor. V první řadě do poslanecké sněmovny nebyla zvolena GRU, byť nelze vyloučit, že nejpozději před parlamentními volbami zjistíme především díky bdělé činnosti BIS, že se nějaká infiltrace zdařila. Hlasy českých voličů byl ale zvolen lídr vítězného hnutí Andrej Babiš. V poslaneckém slibu se pak praví: „Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“ Pracovat v zájmu všeho lidu vzhledem k stavu rozdělenosti společnosti dost dobře nelze, hájit zájmy vlastních voličů ale ano. A vzhledem k tomu, že muniční iniciativu financuje také český daňový poplatník, mělo by být v souladu s nejlepším vědomím a svědomím každého poslance, ptát se na to, jak je s jeho penězi nakládáno. Pokud takto nečiní Marek Benda je to věc jeho voličů. Navíc ANO netlačí na pilu, na konci března vyšel na idnes.cz text Babišova pobočníka Karla Havlíčka, ve kterém se píše: „Nechceme, aby vláda sdělovala utajované informace ve smyslu, od koho přesně se nakoupila munice, ale řekla jedinou věc: kolik ta pomoc bude činit.“ Osobně na tom nevidím nic vlastizrádného.
Hlavně diskrétně
Kromě toho, by Marek Benda měl vědět, že na to, které země se české muniční iniciativ účastní, se nemusí Andrej Babiš, natož GRU ptát. Stačí si rozkliknout web ministerstva obrany. Například text z 27. 3. 2024 uvádí, že se k české muniční iniciativě připojilo Portugalsko, v textu je dokonce uvedena částka 100 miliónů eur. Dále jsem se dočetl, že memorandum o porozumění už má ministerstvo obrany stvrzeno s Dánskem, Kanadou a Lotyšskem. Zároveň v té době plánovalo podepsat dokument s Norskem či dlouhodobým partnerem Nizozemskem. Do iniciativy je zapojeno 15 zemí. Pak jsem zjistil, že se k české muniční iniciativě připojí Island (Seznamzprávy.cz) a Polsko. Rovněž z veřejně dostupných zdrojů jsem se dozvěděl, že Nizozemsko poskytne 250 miliónů eur a Belgie 200 miliónů eur. Kromě toho by si měl Marek Benda posvítit na britský Financial Times, který s odvoláním na nejmenované zdroje uvedl, že nákup by měl stát 1,5 miliardy dolarů, což české úřady nepotvrdily.
Je vůbec zajímavé sledovat v souvislosti s českou muniční iniciativou domácí veřejné zdroje. Dne 7. března potvrdil prezident Pavel nashromáždění kompletní částky pro nákup 800 000 kusů munice. Přes prohlášení hlavy státu 23. 3., tedy po dvou týdnech schválil kabinet další peníze na nákup (Web ČT24). A 30. 3. řekl estonský ministr obrany, že na českou muniční iniciativu není dost peněz (iDnes). Můžete si vybrat.
Stav nebezpečí?
Myšlenkové pochody poslance Marka Bendy jsou mi utajeny, nelze ovšem vyloučit, že jen navázal na příspěvek, který zveřejnila jeho stranická kolegyně, ministryně obrany Jana Černochová v reakci na dle jejího názoru populistickou kritiku z řad opozice na síti X: „Vojenskou pomoc Ukrajině jsme nikdy nezveřejňovali, dokud to nebylo bezpečné pro nás, tak odpovědně budeme postupovat i nyní.“ Byť v politice neplatí základy logiky, z příspěvku mi vychází, že zveřejnit částku, kterou vláda investuje z peněz daňových poplatníků do muniční iniciativy, není pro Česko v této chvíli bezpečné. Raději se neptám, kdy to bezpečné bude, neboť bych mohl být označen za sluhu GRU a vlastizrádce.
Hodně otázek, málo odpovědí
Jako legitimní se ale jeví otázka, čím to, že se nacházíme ve stavu nebezpečí? Není tomu tak vzhledem k faktu, že jak prezident České republiky, celoživotní voják, tak vládní politici zcela ignorovali základní byznys principu obchodu se zbraněmi, kterým je ticho? Nebyla by pomoc Ukrajině minimálně stejně účinná, kdyby o ní prezident a vláda informovali den poté, co zbraně dorazí na frontu? Člověk nemusí pracovat pro NERV, aby věděl, že avizovaná touha nakupovat zvyšuje ceny. A nevyužije Rusko informace českého poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara o tom, že první várka granátů české muniční iniciativy dorazí na Ukrajinu nejpozději v červnu? A nezaútočilo proto ze strachu nad účinkem ukrajinské palby „českými“ granáty neočekávaně na Charkov?
Přes spoustu otázek a minimum odpovědí bych se vlády, obviňované z „píarové akce“ zastal. Podle průzkumu STEM z února letošního roku si 69 procent dotázaných myslí, že by mělo Česko usilovat o rychlé ukončení války na Ukrajině, i když to může znamenat, že Rusku zůstanou některá ukrajinská území. Politické body tak alespoň v Česku svou muniční aktivitou určitě nezíská.
Milion nábojů lze přepočítat i na ukrajinské životy. Při denních ztrátách kolem tisíce lidí a denní potřebě deseti tisíc nábojů to vychází na prodloužení války o sto dní tedy sto tisíc ukrajinských životů. To je například jeden Olomouc nebo Liberec.
benda se zařadil k odpadu společnosti. společnost byla je a bude nemocná. lidská mysl není uzpůsobena k řešení globálních věcí. pohybuje se tak, že na základě minulosti tvoří budoucnost. což je stále funkce pokusu a omylu. přítomná mysl je klidná a v bezmyšlenkovém vědomí a jen a pouze tato mysl může být potom osvícená, čili pravdivá.