Soudruh – pan – generál – prezident (tituly uvádím v chronologickém pořadí) Petr Pavel začal veřejně předkládat informace o tom, kterak byl hrazen jeho dvojí výlet do Maroka.
Připomeňme, že v době vypsaných komunálních voleb jel ukájet svou motoristickou vášeň do severní Afriky, a teprve až na nátlak občanů a možná též svých poradců se na otočku ocitl v obci Černouček, kde má trvalé bydliště, a tudíž i volební místnost. Nutno říci, že strůj, v níž dorazil, nebyla zrovna výstavní. Vypadalo to, jako by zrovna slezl z nějakého jezdítka: propocené tričko, sportovní kalhoty; chyběla už jen ta přílba na hlavě (a na té přílbě případně nálepky s reklamou na firmy, které v tom sehrály svou roli).
Pavel byl ve strohém vyjádření u volební místnosti nervózní, naštvaný, špatně skrýval rozladění. Asi mu zrovna utekl start nějakého opravdu zásadního závodu, kde si mohl aspoň zafotit. Inu, krušná je práce hlavy státu, samá povinnost…
Jak tedy to zafinancování téhle eskapády vypadalo podle Petra Pavla? Tři lety (Praha – Maroko poprvé, Maroko – Praha poprvé, Praha – Maroko podruhé) proběhly soukromým tryskáčem. Jak píše web iDnes, „Cestoval jsem 2. října z Prahy do Maroka na soukromou dovolenou letadlem, které bylo pronajato pro potřeby týmu Fesh Fesh, který se účastnil závodu Rallye du Maroc,“ napsal Pavel na sítích. A pokračoval: „Volná místa na palubě nám organizátoři nabídli. Využil jsem toho a souhlasil s úhradou ceny, která vycházela z podílu za mé sedadlo ve výši 3 750 euro (91 tisíc korun).“
Tým Fesh Fesh slova prezidenta potvrdil, ale otázkou stále zůstává, kdo si letoun skutečně objednal. Podle všeho to prezident nebyl. Byl to tedy nutně nějaký soukromý subjekt (prezident i jeho kancelář popírají, že by na to šla byť koruna z těchto zdrojů), jemuž se Pavel může za relativně slušnou cenu letenky v budoucnu odvděčit nějakou protislužbou. Tyto „náhody“ se nestávají náhodou a mívají dlouhodobé dopady.
Druhý let, ten volební, absolvoval Pavel na palubě letadla marocké společnosti Sarah Airways. Prezident pak tvrdil, že ho tato legrácka přišla na 15 tisíc eur (365 tisíc korun). Mimochodem podle sdělení Policejního prezidia, které je odpovědné za prezidentovu ochranku, lze v současnosti letenku do Maroka pořídit už za 10 tisíc korun. Dodejme, že teprve poslední let z Maroka do Prahy absolvovala hlava státu skrze low-costovou společnost Ryanair. Cenu letenky jsem se však ve veřejných zdrojích nedověděl.
Když tedy sečteme dvě potvrzené částky, tedy 91 tisíc do Maroka a 365 tisíc z Maroka a obratem zpět, dostaneme částku 456 tisíc. To je jen na cestu na jediný výlet (všechny ostatní náklady – ubytování, sportovní vybavení atd. – nepočítejme) docela hodně. Ale což, nebuďme troškaři.
Náš pan prezident si totiž nevede finančně nejhůř. Pobírá měsíční hrubý plat zhruba 461 448 Kč. K tomu náleží zvláštní víceúčelová paušální náhrada spojená s výkonem funkce, která činí přibližně 386 463 Kč. Celkový měsíční příjem prezidenta tak dosahuje cca 847 911 Kč hrubého, tedy po zaokrouhlení téměř 848 tisíc korun.
Za ty peníze si mohl to Maroko střihnout dvakrát za sebou. A na drobné výdaje by mu mohla třeba půjčit první dáma. Ta z našich daní dostává měsíčně cca 95 tisíc korun, prý na ošatné a cestování. A zhruba stejnou částku dostává jako výslužné od armády, v níž strávila značnou část života bez ohledu na to, zda šlo o armádu komunistického státu nebo toho dnešního. Takže mohla manželovi v klidu koupit do letadla lízátko, Mateřídoušku a sadu kapesníčků, kdyby hlava státu dostala z nevyčištěné klimatizace rýmičku.
Vzpomeňte si, jak se naši médiusové pouštěli zhurta do Pavlových předchůdců, míním Klause a Zemana, jak chtěli politici protizemanovského ražení snižovat rozpočet hradní kanceláře atd. Dnes tleskají tomu, jaký je soudruh – pan – generál – prezident transparentní. Nu, co si o tom myslet? Nějaká slova mě napadají, ale ta se smí v elektronických médiích, rádiu a televizi vyslovovat až po 22. hodině večerní.
