Čtěte online Deník TO bez reklam >>

Zahradil: Trump je Talebova černá labuť, jež mění svět. EU stupňuje válečnou psychózu

Prezident USA Donald Trump
Prezident USA Donald Trump. Zdroj: Profimedia
Jan Zahradil
Jan Zahradil Spolupracovník redakce

Již zesnulý Henry Kissinger svého času napsal: „Myslím, že Trump může být jednou z těch postav v historii, které se čas od času objeví, aby označila konec jedné éry a přinutila ji vzdát se svých starých přetvářek.“ Zdá se, že to ten všemi mastmi mazaný starý lišák zase trefil. Nebo jinými slovy – Trump je ona Talebova černá labuť, která mění parametry celého systému.

Je úplně jedno, co si o tom právě teď myslí proroci apokalypsy z českých sociálních sítí, naši analytici, novináři, aktivisté, amerikanisté a koneckonců i politici – všichni ti, co se vztyčenými moralizujícími prstíky právě zaplavují veřejný prostor povodní banálních kázání. S očima a ušima zalepenýma Ukrajinou tito lidé dál sní svůj havlistický devadesátkový sen o unipolárním světě, v němž euroatlantická demokracie rozpřáhne svou širokou náruč všemi světovými směry a pojme do ní všechny Zelenské této planety.

Jenže nic takového se nestane, tato přetvářka definitivně padá. Pod Trumpovými brutálními výroky se jasnými obrysy rýsuje úplně jiný svět. Svět multipolární, který funguje jen na dohodách mocností, rovnováze sil a rozdělení sfér vlivu. Že je to nespravedlivé? Ano, ale zaručuje to alespoň nějakou míru předvídatelnosti, stability a eliminace konfliktních zón a situací.

Někteří budou mít štěstí, jiní smůlu. Na štěstí není žádný automatický nárok. Sami bychom to měli vědět velmi dobře – štěstí jsme měli v roce 1918 a 1989, smůlu zase v letech 1938 a 1948. Co tedy máme dělat? Zaprvé se postarat o to, abychom sami neskončili na té méně příjemné straně při definování nových sfér vlivu.

A zadruhé konat tak, abychom si nerozvrátili vlastní prosperitu, bezpečnost a národní existenci neuváženými experimenty sociálně-inženýrských ambicí – ať už zelenými, migračními, kulturními nebo vojenskými. Za nikoho jiného než za sebe dějinnou odpovědnost neneseme, k nikomu jinému než k sobě žádný morální závazek nemáme. A když říkám “za nikoho” a “k nikomu”, je třeba mluvit bez přetvářky – ano, mám tím na mysli i Ukrajinu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron a polský premiér Donald Tusk
Francouzský prezident Emmanuel Macron a polský premiér Donald Tusk. Zdroj: Profimedia

Halasné řinčení neexistujícími armádami

Evropský establishment ovšem zatím hystericky stupňuje válečnou psychózu. Účastníci nedávné schůzky u Macrona dramaticky vyhlásili, že se bude třeba masivně zadlužit kvůli předpokládanému nárůstu výdajů za obranu, dokonce ve stovkách miliard euro. A že je tedy třeba rozvolnit dluhové brzdy. Ve stejnou chvíli ovšem pravil jeden z evropských jestřábů, pravděpodobný budoucí německý kancléř Merz, že EU je na pokraji finanční krize způsobené nadměrným zadlužováním. Jakpak to tedy jde dohromady? Skutečně EU hodlá dalším razantním zvýšením veřejných výdajů – a tedy dalším zadlužením – jít vstříc nevyhnutelné krizi? Nebo se aspoň pokusí ozdravit svou ekonomiku třeba zrušením Green Dealu?

V současné době je ovšem v módě militantní slovník a halasné řinčení neexistujícími armádami a neexistujícími obrannými kapacitami. Jde o jakýsi rétorický výron zoufalství evropských špiček nad špatným odhadem vývoje na Ukrajině, který je zavedl do slepé uličky. Patrně to budeme muset ještě nějakou dobu (možná pár let) poslouchat, než dojde na košili bližší kabátu.

Klíčové je nenechat se v tomto mezidobí zatáhnout do nějakého vojenského dobrodružství, z něhož by se těžko couvalo. Pak se definitivně zjistí, že na nákladnou válečnou přípravu a zbudování reálných obranných systémů opravdu nejsou zdroje a že to vysoce přesahuje možnosti evropských ekonomik. Dále se zjistí, že bez Ameriky není, kdo by to celé lídroval, protože stávající politická garnitura EU se stala nevěrohodnou.

A konečně se zjistí, že pro toto dobrodružství chybí voličská podpora, což se postupně projeví ve volbách a pokusy o jejich administrativní rušení či jiná fixlování to jen oddálí, ale nezastaví. Pak přijde čas na jiná řešení. Ovšem už s jinými politickými reprezentacemi v čele. Proto ty stávající tak vyvádějí. Tuší, že se blíží jejich postupná výměna.

Čtěte také:
Babiš: Trump netuší, kdo je Petr Pavel. Naštěstí
„Putina chápu“. Jediné Trumpovo prohlášení otevřelo cestu k míru a Praha zmlkla
Donald Trump by měl naplnit odkaz Václava Havla a rozpustit NATO

Líbí se vám článek?

Spolupracovník redakce

Můj košík Close (×)

Váš košík je prázdný
Prozkoumat e-shop
Deník TO členství
Pořiďte si členství a získejte řadu skvělých výhod!
Zde se můžete zaregistrovat >