Assange na svobodě je dobrá zpráva. Ale i špatná

Dobrá zpráva

Úřad australského premiéra Anthonyho Albanese poté upřesnil, že Assange bude podle dohody odsouzen zhruba k pěti letům vězení, což je však doba, kterou již strávil ve vazbě v Británii (pět a čtvrt roku), ve vězení Belmarsh, poblíž Londýna. Má tedy své „odsezeno“ a za mříže už proto nepůjde. Oficiální web WikiLeaks zveřejnil na síti X video z převozu Assange na letiště Stanstead, a také prohlášení:

„Julian Assange je na svobodě. Ráno 24. června opustil věznici s maximální ostrahou Belmarsh, kde strávil 1901 dní. Vrchní soud v Londýně ho propustil na kauci a během odpoledne byl propuštěn na letišti Stansted, kde nastoupil do letadla a odletěl ze Spojeného království. Jedná se o výsledek celosvětové kampaně, která zahrnovala organizátory z řad občanů, bojovníky za svobodu tisku, zákonodárce a vedoucí představitele z celého politického spektra až po Organizaci spojených národů.“

Tím snad končí anabáze nejpronásledovanějšího novináře za dlouhé desítky let.

Proti CIA

Když v roce 2006 založil Assange server WikiLeaks, bylo mu 35 let. Vzápětí začal na serveru zveřejňovat se svými kolegy například tajné dokumenty Spojených států, týkající se především války v Afghánistánu a v Iráku, nebo sadu spisů Vault 7 popisující hackerské techniky a nástroje používané americkou Ústřední zpravodajskou službou – CIA. Většinu informací získával přes kontakty na whistleblowery, případně od zdrojů z americké armády.

Záhy, už v roce 2010 se dostal na seznam hledaných osob Interpolu. Údajným důvodem stíhání bylo, že Assange se měl ve Švédsku dopustit dvou přestupků – nekonsensuálního pohlavního styku bez kondomu. Podle řady lidí, obeznámených s fakty však šlo o vykonstruované obvinění ve snaze dostat Assange do USA a tam ho odsoudit za špionáž a nezákonné šíření utajovaných informací. Od roku 2012 do roku 2019 pobýval Assange na ekvádorské ambasádě v Londýně, která mu nabídla azyl. Následně putoval do britského vězení.

Špatná zpráva

Propuštění Assange komentují všechna světová média, politici i novináři. Někteří připomínají, že díky australskému novináři se svět dozvěděl z mnoha tajných dokumentů o amerických válečných zločinech ve válkách na Blízkém východě.

Tucker Carlson: „Dobrý člověk je konečně volný.“

Sydney Morning Herald: „Dohoda mezi Assangem a americkými žalobci je výsledkem usilovného lobování australského premiéra na schůzce s prezidentem Bidenem“.

Wall Street Journal: „Dohoda je elegantním řešením problému. Ten se pro americkou vládu měnil v rostoucí politickou bolest hlavy.“

New York Times: „Assange už strávil ve vězení více času než většina obviněných v podobných případech“.

Telegraf: „Rozhodnutí umožnit Assangeovi opustit Spojené království bez rizika uvěznění v USA je výsledkem dlouhých let hašteření o případu mezi čtyřmi zeměmi: USA, Británií, Austrálií a Ekvádorem.

Robert Kennedy Jr., synovec zavražděného amerického prezidenta Johna Kennedyho: „Jsem rád, je to hrdina generace… Assange má problémy se srdcem, byl tedy nucen přistoupit na dohodu, jinak by mohl ve vězení zemřít. Musel částečně přiznat vinu, ale to vytvořilo děsivý precedens a zasadilo vážnou ránu svobodě tisku“.

Slavný právník Robert Kennedy junior bohužel uhodil hřebíček na hlavičku. Vynucené přiznání viny skutečně vytvořilo „děsivý precedens“, a svobodě tisku, na kterou už útočí kdekdo, to dalo pořádnou ránu.

Čtěte také: Šmírování soukromých zpráv EU odložila. Ale na jak dlouho?, Nenávist na objednávku. Nitky od účtů provládních twitterových haterů vedou do stranických sekretariátů, Vláda zkouší, jak moc se dá zavrtět ruským psem, Kauza Köppl a televizní rada: Vítejte v českém právním Kocourkově, Facebook v roli komplice, Rakušan vybudoval ministerstvo propagandy