Mladí Češi chtějí Trumpa: To je tedy gól!

Například na Slovensku by podle něj měla Harrisová před Trumpem menší náskok. Pro demokratickou kandidátku by tam hlasovalo 59 procent lidí a pro kandidáta republikánů 41 procent. Oba hlavní kandidáti na post šéfa Bílého domu se utkají ve volbách 5. listopadu. V Česku by v čele USA nejraději viděla Harrisovou většina voličů bez ohledu na věk a vzdělání, největší důvěru má však mezi občany ve věku 35 až 44 let a vysokoškoláky. Vyšší podporu má také mezi ženami. Trump by měl nejlepší volební výsledek u věkové skupiny 25 až 34 let. S ohledem na politickou příslušnost by Harrisovou jako americkou prezidentku preferovali voliči ODS, STAN, TOP 09, Pirátů, ANO a Přísahy. Trumpa by za prezidenta USA chtěli voliči KSČM, SPD a Motoristů.

To je z mnoha ohledů neobyčejně zajímavý soubor informací. Předně z něj plyne, že značná část naší dospělé populace je pod zdrcujícím vlivem mainstreamových politiků a médií, kteří Trumpovi soustavně už mnoho let nasazují psí hlavu, dělají z něj zpátečníka, kremelského švába a vůbec osobu nehodnou zájmu slušného člověka. Zatímco Harrisová má mnoho výhod – je mladší, je žena, navíc zčásti ethno (z jedné větve indičtí předkové). Takže splňuje perfektně progresivistické požadavky na hlavu jednoho z klíčových států světa.

Podoba amerických demokratů a ANO

S tím úzce souvisí informace o voličských preferencích, kde se jasně říká, že Harrisovou by volili, kdyby tedy mohli, zejména voliči našich vládních stran (s výjimkou lidovců), ale také ideologicky nečitelného hnutí ANO, které ve svých řadách má jak konzervativně vystupujícího Patrika Nachera, tak donedávna za ně v euro-progresivistickém žoldu sloužící Věru Jourovou či Ditu Charanzovou. Větší ideový rozptyl si těžko představit.  Je to patrné i na voličském elektorátu. Nerozhoduje se podle idejí a ideologie, nýbrž podle pocitů a postojů vůči vládnutí dnešní pětikolky.

ANO se znovu (prvně to bylo v roce 2013) stává protestní stranou sdružující naštvané a nespokojené občany, kteří v hnutí spatřují perspektivu v duchu hesla „Bude líp“. Harrisová může rovněž na řadu lidí působit stylem „bude líp“, zejména při vzpomínce na nebohého Joea Bidena a ve srovnání s o poznání unavenějším Trumpem. Jenomže Trump, na rozdíl od Bidena, je pořád ještě reprezentant velice konkrétních politických představ. Slyšel kdy někdo od Harrisové zaznít jedinou myšlenku? Po celý viceprezidentský mandát byla neviditelná, nafotila pár titulních stránek na Vogue či Vanity Fair a zmizela v útrobách Bílého domu, v němž samosebou nevládl ani Biden, nýbrž jeho loutkovodiči z bankovní a vojenskoprůmyslové branže.

To jsou však fakta, která jsou mimo rámec přemýšlení voličů ANO. A k mému jistému zklamání též (lze-li věřit tomu průzkumu) též Přísahy. Naopak jako ruka v rukávě sedne Harrisová k Pirátům. Pokud se Amerika rozhodla spáchat ekonomickou a politickou sebevraždu, naši Piráti by jí mohli sloužit za poradce, mají v tom svou praxi. Spadnout z 22 poslanců na 4 během jednoho volebního období, to už chce fištrón. Jeden má až chuť zlomyslně dodat, že pirátku Harrisovou Americe docela přeje. Jenomže v Americe nevládnou Piráti, ale již řečené bankovní a vojenskoprůmyslové kruhy. Harrisová je jen tvář na titulní stranu.

Mladí pro Trumpa

Ještě jedna informace z toho průzkumu ale vyčuhuje docela nápadně.  Trumpa by z našich voličů vybrali ponejvíce lidé ve věku 25-34 let. Dalo by se předpokládat, že Trump jako člověk již v letech by mohl sedět spíše starší generaci a nositelům konzervativnějších názorů. Není tomu tak. To může mít dvojí vysvětlení: Jedno zní tak, že jsou naši dva- až třicátníci jednoduché bytosti řídící se pocity z politického spektáklu, a na to byl Tump vždy docela kabrňák. Pamatujete si ten fórek, co řekl ve svém posledním předvolebním TV show před svým prvním vítězstvím? Dělal si švandu ze svého účesu, kvůli kterému jej přezdívali „mokrý mýval“. Povídal: „Víte, jaký je rozdíl mezi mokrým mývalem a Donaldem Trumpem? Tři miliardy dolarů na účtě“. Takhle třeskutý už dnes Trump není, čas utíká všem stejně, ale přece jen je jeho rétorický styl značně odlišný od nudy, kterou servíruje ze slabikáře svých marketérů Harrisová.

Druhý důvod sympatií našich mladých vůči Trumpovi je ještě slibnější: po dvacátém roce věku začínají nabírat na rozumu a vidí, že ne všechno kolem nás jde dobrým směrem. A kdo za to může? Poslední desítky let je svět povětšinou v rukou lidí, jako je Harrisová – milé úsměvy a prázdné hlavy, gesta, nikoli činy. Jak zpíval Karel Kryl „My zaujímáme postoje, místo abychom stáli“. Snad je v tom jiskřička naděje, že nás ti mladí předběhnou a postaví se celému tomu civilizačnímu progresivistickému uhnívání čelem. Chtěl bych tomu věřit. Nic moc jiného mi nezbývá.

Čtěte také: „Pravičák“, který zvyšoval daně, Zeman v senátorce Němcové probouzí nezkrotné nutkání, Kolektivní vina Rusů jako kontrarozvědné opatření našich brouků pytlíků, Vrací se přečin urážky vlády. Liberální demokraté probouzejí dávné démony