Vánoce za dveřmi. Pustíme je do svých domovů?

Křesťanské Vánoce začínají adventní dobou, tedy čtyřmi adventními nedělemi. Štědrý den je pak vrcholem Adventu, není církevním svátkem, u nás se stal dnem pracovního klidu až v roce 1990. Svátkem církevním je až Štědrý večer, kdy se slaví půlnoční vigilie narození Páně.

Půlnočňátka

V době komunistů u nás byly půlnoční mše omezené jen na některé kostely, které byly bedlivě sledovány StB. Řada návštěvníků půlnočních mší tedy nebyla na mši vedena svou vírou, ale projevovala tak svůj nesouhlas s režimem. Říkalo se jim „Půlnočňátka“. I dnes je na půlnočních mších zpravidla více lidí, než je v daném kostele běžné. Jde většinou o nepraktikující věřící.

Štědrý den je jako vrchol adventní doby dnem půstu. Proto se v Česku jí ryba jakožto postní pokrm. K naší tradici patří kapr, nejčastější ryba českých rybníků, historicky nejprve připravovaný načerno, později obalený v trojobalu s bramborovým salátem. K tradici patří i houbový kuba, vánočka a cukroví.

Boží hod vánoční je hlavním svátkem Vánoc. Je to den narození Páně. Začíná Štědrým večerem, protože v židovské tradici den začíná soumrakem předchozího dne. Na Boží hod vánoční se zpravidla schází širší rodina, jídlo je masité, nejčastěji husa či kachna. Ranní mše Božího hodu je v katolické liturgii jednou z povinných.

Druhý vánoční svátek je zasvěcený prvomučedníku sv. Štěpánovi. Proč ho slavíme? Má nám připomínat spojení Ježíše s jeho prvním mučedníkem. Sv. Štěpán, křesťanský kazatel,  byl někdy mezi roky 36 a 40 v Jezuzalémě ukamenován po sporu s židovskou radou.

Kdy vánoční svátky končí?

Vzhledem k tomu, že vánoční výzdoba nejen v obchodních domech, často i v rodinách předchází i adventnímu času a zůstává dlouho do zimních měsíců, je vnímání vánočních svátků značně individuální. Katolické Vánoce a tedy výzdoba v kostelech včetně jesliček končí po 6. lednu, tedy po svátku Tříkrálovém čili po svátku Zjevení Páně.

V podstatě by ale vánoční svátky měly zůstat v naší mysli až do svátků velikonočních. Tedy alespoň jejich odkaz – naděje, láska, radost a mír. Všichni však dobře víme, že je to většinou jen zbožné přání.

Je vlastně jedno, jestli někdo vnímá Vánoce jako svátky dárků a bohatého stolu, nebo jako svátky darů v podobě pokory a smíření. Úžasná je skutečnost, že v jednom dni se téměř celý svět spojuje k myšlence na jednoho člověka, který svým krátkým životem přinesl světu naprosto mimořádné sdělení o odpuštění hříchů. A to stojí za to!

Požehnané Vánoce čtenářům TO!

Čtěte také:
Od Dušiček k adventu
Kmín a obyčejná člověčí opravdovost zvítězí
35 let za námi a co před námi?
Vyrob nepřítele a pak můžeš cokoli. Své o tom ví i prezident Pavel