Mediální rada jako politická trafika?

Mediálních rad je v této mediální republice jako máku. A málokdo se v nich skutečně vyzná. Spoustě struktur to nevyznání velice vyhovuje. A tak do toho vneseme trošku víc přehledu.

Mediální rady jsou tady v ČR dvojího druhu. Zaprvé státní a zadruhé veřejné služby. Asi se budete dost divit, co že se to tady vůbec všechno děje. Prošel a zažil jsem tady už celou řadu těch mediálních rad. A za těch pár desítek let o nich vím své. Pár desítek let jsem byl i členem jedné z těch vrcholných rad ve státním režimu, a jednu pětiletku jsem byl členem i jedné mediální rady v oblasti veřejné služby.

Spousta lidí – nejen občanů, co to platí, ale i politiků, tzv. politologů, tzv. novinářů a podobných „expertů“ na mediální problematiku – nemá ponětí, jak to v té mediálně právní problematice ve skutečnosti je. Co by měl člen té mediální rady umět, jak by měl být vybaven odborně, osobnostně, morálně (vycházeje při tom zcela jednoznačně z aktuálních podmínek i pro obsazení jakékoliv funkce – ať už politické, státní, či veřejné)?

Základní optimální parametry kandidáta na funkci člena mediální rady

– nadstandardní znalost mediálního prostředí (z dlouholeté vlastní praxe);
– schopnost optimální odborné komunikace s provozovateli vysílání (goodwill, kredit, reference atd. – z dlouholeté vlastní praxe);
– pozitivní reakce z kruhů provozovatelů vysílání (přirozený respekt vůči členu rady);
– důvěra ze strany provozovatelů vysílání (přirozená autorita odborná i osobnostní);
– totéž ve vztahu k obecné i odborné veřejnosti;
– orientace v mediální problematice (včetně znalosti principů, systému, vývoje atd.);
– orientace v mediální infrastruktuře;
– orientace v legislativní problematice (v mediálních i v souvisejících oblastech);
– orientace v digitalizaci vysílání (technologie, trendy vývoje, souvislosti, pozadí atd.);
– erudice a reference:

• mediálně právní vzdělání
• mediálně právní praxe
• mediální praxe
• akademická praxe
• publicistická činnost (z mediálně právní, i obecně z mediální oblasti)
• technický a polytechnický přehled
• legislativní praxe (zkušenosti také např. i ze součinností v zákonodárném procesu)
• teoretická i praktická orientace ve státní správě a ve správě právní oblasti – v základu např. správní řád, správní řízení, správně právní praxe, zkušenosti z procesní praxe ve správně právním soudnictví, přehled o trendech vývoje mediální judikatury
• schopnost práce s lidmi (předpoklady pro řídící, manažerskou a podobnou činnost)
• schopnost sebereflexe a odpovědného přístupu k výkonu funkce
• schopnost systémové a týmové práce
• schopnost asertivního přístupu
• schopnost reprezentovat radu navenek a vytvářet pozitivní obraz rady u veřejnosti
• schopnost preferovat výkon funkce člena rady jako full time job (a ne jako „trafiku navíc“, nota bene ty tzv. „politické trafiky“ jsou apriorně vyloučeny)
• rada jako orgán veřejné služby není debatní kroužek pro laiky a tzv. „filozofy“
• státní rada je ústřední orgán státní správy s odpovídajícími nároky na členy

Politické trafiky Achillovou patou

Tolik bazální parametry pro elementární podmínky k členství v mediálních radách. V těch radách ze sektoru veřejné služby v médiích se chystá „převolba“ zhruba poloviny členů (tj. v Radě ČT, v Radě ČRo) a v Radě ČTK necelé třetiny. Což je na místní poměry relativně dost. Většinově (z procedurálního hlediska) to spadá do pravomoci PSP ČR – tedy budou o tom rozhodovat poslanci. V tom předchozím zhruba čtvrt století si dominantní politické partaje zavedly onen „pasystém“ politických trafik. A to je dodnes onou příslovečnou Achillovou patou toho „pasystému“. Ale nejen to. Je tady toho trošku víc. A všechno to souvisí se vším. Uvidíme, jak to bude teď a jak to bude do budoucna po té už konečně snad i nadějné změně poměrů tady „u nás v Kocourkově“.

Příště si rozebereme problematiku těch mediálních rad podle jejich specifikace a dalších detailů. A možná, že se budete hodně divit, jak to doopravdy je…

Čtěte také:
Nevěřte institucím, vzkazuje Česká televize. A co na to divák?
Česká televize: Týden co týden čtyři ku jedné aneb Vyváženost v praxi
Česká televize není disident, ale mluvčí režimu. A ten se neplatí