Za blamáž, historickou porážku či velké zklamání označují dnes německá média a opoziční politici neúspěch Německa ve snaze stát se nestálým členem Rady bezpečnosti OSN. Ve středečním hlasování se na jeho úkor prosadily Portugalsko a Rakousko. Kritika zaznívá především na adresu kancléře Friedricha Merze a ministra zahraničí Johanna Wadephula. Ozývají se i první hlasy, které žádají omezení německých příspěvků OSN.
„Svět vyslovil Německu nedůvěru,“ napsal v komentáři list Süddeutsche Zeitung. Podle listu Frankfurter Allgemeine Zeitung německá kandidatura skončila „naprostým fiaskem“. Podle listu Tagesspiegel se jednalo o „diplomatickou katastrofu“, noviny Die Zeit označily výsledek hlasování za „zahraničněpolitickou katastrofu“.
Jedním z mnoha důvodů neúspěchu podle Die Zeit byla i pozdě ohlášená kandidatura: Zatímco Rakousko ji ohlásilo už v roce 2011 a Portugalsko v roce 2013, Berlín se do boje o křeslo v Radě bezpečnosti připojil až v roce 2019. Podle řady médií ale neúspěch souvisí především s německou zahraniční politikou posledních let, například s postojem k válce v Pásmu Gazy či americko-izraelskému útoku na Írán. Také Rusko podle médií vynaložilo mnoho sil na to, aby německou kandidaturu překazilo.
Kancléř Merz už ve středu Rakousku a Portugalsku pogratuloval a slíbil, že Německo bude i nadále „spolehlivým pilířem multilaterálního systému“. Ministr zahraničí Wadephul uvedl, že se Německo bude dále „intenzivně zasazovat o mír, bezpečnost a akceschopnou OSN“.
Z řad opozice se ale na oba politiky snesla ostrá kritika. „Tato blamáž, tato porážka jde na konto kancléře Merze a ministra zahraniční Wadephula,“ uvedla expertka strany Zelených na obrannou politiku Agnieszka Bruggerová. Podle ní založili kandidaturu Německa na nemoderních myšlenkách a „promarnili dobré jméno Německa ve světě“. Řada zemí Jižní Ameriky a Afriky podle ní navíc vnímala nezájem či dokonce arogantní poznámky kancléře Merze na jejich adresu. „To při kandidatuře určitě nepomohlo,“ dodala.
Spolupředsedkyně opoziční strany Levice Ines Schwerdtnerová hovořila o „porážce pro kancléře zahraničních věcí Friedricha Merze“. Kritici i některá německá média Merze dlouhodobě označují termínem „Aussenkanzler“ čili „kancléř pro zahraničí“, protože se podle nich příliš věnuje řešení světových krizí na úkor domácích problémů. Podle Schwerdtnerové vystavil svět Německu účet za to, že „v rozhodujících konfliktech mlčí“ a nedokáže jednoznačně pojmenovat porušování mezinárodního práva. Také spolupředsedkyně největší německé opoziční strany Alternativy pro Německo (AfD) Alice Weidelová označila neúspěch Německa v OSN za blamáž.
Merz i Wadephul jsou členy Křesťanskodemokratické unie (CDU). Kritika na jejich adresu zazněla i od vládního partnera – sociální demokracie (SPD). „To, že nás nezvolili, není jen pracovní úraz, je to varovný signál,“ uvedl například zahraničněpolitický mluvčí frakce SPD ve Spolkovém sněmu Adis Ahmetović. Hlasování podle něj bylo lakmusovým papírkem toho, „jak je naše země mezinárodně vnímaná“. Podle něj se Německo musí samo sebe ptát, jak reagovalo v posledních letech na mezinárodní krize. „Kdo se prohlašuje za strážce mezinárodního řádu založeného na pravidlech, nesmí v oblasti mezinárodního práva uplatňovat dvojí metr,“ dodal v rozhovoru s časopisem Der Spiegel.
Objevovat se začaly i první výzvy k omezení příspěvků OSN. Zaznívají především z řad členů AfD, kterou loni německé úřady označily za prokazatelně pravicově extremistickou. Podobně se vyjádřil ale také ministr pro mezinárodní otázky spolkové země Hesensko a člen Merzovy CDU Manfred Pentz. Listu Bild řekl, že se do budoucna nabízí otázka, proč by mělo Německo jako jeden z největších plátců „dál investovat tolik peněz do OSN“, „když nesedí u stolu, u kterého se rozhoduje“. Německo dlouhodobě usiluje o reformu Rady bezpečnosti OSN, její složení už podle něj totiž neodpovídá současnému rozložení sil ve světě.
