S bývalým ortodoxním muslimem Lukášem Lhoťanem jsme vedli rozhovor o situaci v Německu po teroristickém útoku na berlínský pochod hrdosti. Lhoťan hovoří o nárůstu radikalizace německých muslimů a omezených možnostech tamějších zpravodajských služeb.
Rozhovor děláme několik týdnů po teroristickém útoku islamistů v Berlíně na zdejší pochod hrdosti. Jednadvacetiletý pachatel se pokusil v minulosti přidat k Islámskému státu, a byl proto zatčen v Libanonu. Zpravodajské služby přitom o jeho minulosti věděly, ale přesto mu nedokázaly v jeho konání zabránit….
A jak mu mohou zabránit, když tyto islámské „aktivisty“ chrání před nějakým přísnějším postihem – za snahu dostat se do řad teroristických organizací – samotné německé zákony? Vezměte si, že v případě islámského extremismu došlo za posledních 5 let k radikálnímu nárůstu ze zhruba 30 % u muslimů nad 40 let věku na zhruba 40 %. Při současných zákonech v Německu mají tajné služby a policie velmi svázané ruce a při tom množství muslimů s problematickými názory, kteří se mohou rychle radikalizovat, je těžké je sledovat a zjistit, jestli se zrovna nezradikalizoval až do fáze přímého fyzického násilí.
Tyto situace se pravidelně opakují. Informace o budoucích pachatelích jsou velmi často k dispozici, přesto dostávají až příliš často možnost své zvrhlé plány zrealizovat. V Německu jsou po útoku zpravodajské služby kritizovány.
Znovu říkám: Tyto islámské extremisty chrání samotné benevolentní německé zákony a současná „lidskoprávní“ agenda tlačená od vedení EU. Jediný způsob, jak by mohly tajné služby radikálně snížit riziko islámského teroristického útoku a násilí, je buď ty potenciálně aktivní násilníky trvale monitorovat – což by bylo extrémně drahé a náročné, nebo je dlouhodobě internovat. To však opět nedovolí současné zákony a politika lidských práv. Obvinit pak vždy ze selhání tajné služby a policii je pokrytecké a sprosté. Nedají jim možnosti ani prostředky a pak je kritizují za selhání?
Spolkový úřad pro ochranu (BfV) ve svých zprávách eviduje téměř 30 tisíc islamistů, z toho prý asi třetina je potenciálně připravena páchat násilí…
To je špatně řečeno. Úřady záměrně pojímají tu nejmírnější definici islámského extremismu, aby se vyhnuly přiznání, že muslimských extremistů je mnohonásobně více. Jak jsem to popsal v odpovědi na první otázku, i ti muslimové, kteří chtějí prosadit politický islám tzv. „nenásilně“ – skrze volby, migrační příliv muslimů a islamizaci Němců –, jsou stále extremisté a hrozba. Jen prostě místo bomb, útoků skrze automobily a podobě usilují o prosazení svých snů „nenásilně“ skrze dlouhodobý tlak na společnost. Ale zařadit je do kolonky islámských extremistů by znamenalo, že by tam musely německé úřady přiznat, že jde o miliony lidí…
Není ale chyba spíš v politicích? Protože právě ti své zemi ordinovali liberální migrační politiku otevřených dveří. Selský rozum říká, že pokud by v Německu žilo řádově méně migrantů z muslimských zemí, logicky by pak i bylo méně islamistů…
Ano, plně souhlasím, ale ty politiky volí voliči a evidentně voličům je buď jedno, co se v Německu děje, nebo to dokonce podporují…
Sám jste příznivcem infiltrace v muslimských komunitách, do které se však v Německu příliš nehrnou…
Nehrnou se do toho nikde. Ani u nás. Raději sázejí na jiné způsoby získávání informací. Je to logické, protože způsob aktivní práce uvnitř nepřátelského prostředí klade vysoké nároky na agenty a zajištění. Podrobně jsem tuto problematiku rozepsal ve své analytické zprávě, jež vyšla pod názvem „Češka, mešity, muslimové & selhání německé kontrarozvědky“.
Jak ale zároveň v té zprávě uvádíte, v ovzduší vypjatého multikulturalismu a politické korektnosti hrozí v případě vyzrazení nepříjemná politická reakce ze strany levicových stran.
Právě. Toto se již několikrát v Evropě stalo a levici, ale i části multikulturní pravice vysloveně vadí, když se tajné služby snaží infiltrovat do muslimských komunit a ovlivňovat je. Pro levici a multikulturní pravici je to porušení sekulárního rázu států a vměšování se do náboženského života.
Jaká vůbec vládne nálada mezi německými zpravodajci?
Znám tu situaci jen zprostředkovaně a okrajově. Ale přesto vím z vlastní zkušenosti aspoň to, že řadoví němečtí agenti jsou mnohdy úplně jiných názorů než jejich vedení. Nelíbí se jim přirozeně přístup politiků, kteří právně omezují možnosti německých bezpečnostních složek zasáhnout proti islámským extremistům, ale i levicovým extremistům. Jsou však nuceni držet jazyk za zuby, protože jinak jim hrozí vyhození ze služeb za projev pravicového extremismu.
My se spolu bavíme přímo o teroristických útocích, které jsou nejvíce viditelným důsledkem politiky multikulturalismu a liberální přistěhovalecké politiky. Ale rodilé německé občany v určitých částech země trápí spíš každodenní obavy ze střetu s naprosto „odlišnou kulturou a zvyklostmi“, diplomaticky řečeno.
Ano, teroristické útoky dostávají velkou mediální pozornost. Ale to, že muslimští migranti zavraždí ročně mnohonásobně více Němců, ke kolika sexuálním útokům muslimů dojde za rok, to jsou vše statistiky. A již to nemá takový emoční dopad. A stejně tak to, že vás začnou šikanovat vaši muslimští spolužáci či sousedé v ulici. To také není mediálně zajímavé na delší dobu. Lidé si na to vše rychle zvykají…
Konkrétně jde třeba o zhoršenou bezpečnostní situaci na některých německých plovárnách, kde se povětšinou pachatelé s muslimskými kořeny dopouštějí různých drobných či větších přestupků proti veřejnému pořádku.
Jistě. Když si do země pustíte miliony migrantů z odlišných kultur a ještě jim dáte najevo, že vlastně zákony Německa jsou velmi mírné a benevolentní k zločincům z řad barevných a přistěhovaleckých menšin, tak se pak nemůžete divit, že se začnou chovat jak barbaři…
Pojďme na závěr do České republiky. Jak je to s naší muslimskou komunitou, hrozí nám z jejich strany něco?
Tak tady bych rozlišoval. Ti muslimové, co zde žijí delší dobu, jsou mnohem menším rizikem než ti nově příchozí. Je logické, že čím více sem přijde muslimských migrantů – hlavně z problémových zemí, tím větší to riziko násilí je. Větší riziko zde vidím ve snaze Ústředí muslimských obcí – hlavně Muslimské obce v Praze – prosazovat zde salafistickou verzi islámu a pak také v propagandě, kterou vedou v některých českých mešitách proti naší evropské společnosti.
Češi si to moc neuvědomují, ale muslimů zde velmi rychle přibývá. Například jen v Praze jsou již čtyři domy postaveny jako mešity. Další mešity jsou v Brně, Hradci Králové, Teplicích, Karlových Varech.
