Evropský energetický trh zůstává pod silným tlakem geopolitické situace na Blízkém východě. Nejistota kolem dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu žene ceny energií vzhůru a zvyšuje obavy z dalšího vývoje před nadcházející topnou sezonou. Evropská komise upozorňuje, že konflikt na Blízkém východě už způsobil výrazný růst cen fosilních paliv a dovozních nákladů.
Výrazný problém představuje především zemní plyn. Evropské zásobníky jsou podle aktuálních údajů zaplněny přibližně ze 67 procent, což je na tuto část roku nezvykle nízká úroveň. Situaci komplikuje omezení dodávek LNG přes Hormuzský průliv, odkud běžně proudí významná část světového zkapalněného plynu. Podle agentury Reuters může kombinace nízkých evropských zásob a pokračujících geopolitických problémů zvýšit tlak na ceny během zimy.
Růst ceny plynu se může přenášet také do cen elektřiny. Evropský trh funguje tak, že v řadě hodin určuje výslednou velkoobchodní cenu poslední potřebný zdroj, kterým může být plynová elektrárna. Dražší plyn proto může zdražovat elektřinu i v zemích, které samy plyn ve výrobě elektřiny využívají méně. Evropská komise zároveň upozorňuje, že výslednou cenu ovlivňuje energetický mix jednotlivých zemí, propojení evropských sítí, náklady na emisní povolenky i další faktory.
Pro české domácnosti je přitom důležité, že velkoobchodní růst se do konečných cen nepromítá okamžitě ani v plném rozsahu. Regulovanou část ceny každoročně stanovuje Energetický regulační úřad, zatímco neregulovaná část je závislá mimo jiné na ceně samotné komodity na velkoobchodním trhu. Dodavatelé navíc nakupují energie s různým předstihem a používají rozdílné strategie zajištění cen.
Česká vláda už připustila možnost zásahu, pokud by ceny dále výrazně rostly. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček uvedl, že kabinet je v takovém případě připraven zastropovat cenu elektřiny u výrobců i dodavatelů. Konkrétní zásah by tedy závisel na dalším vývoji trhu.
Napětí na trhu se netýká pouze plynu a elektřiny. Konflikt v oblasti Perského zálivu se promítá také do cen ropy a pohonných hmot. Ve čtvrtek sice cena Brentu klesla pod 104 dolarů za barel díky zprávám o alternativních dodávkách saúdské ropy, trh však zůstává citlivý na další útoky a případné problémy s přepravou.
Energetický trh tak vstupuje do podzimu s vyšší mírou nejistoty než v předchozích měsících. Evropská komise současně uvádí, že bezprostřední riziko nedostatku energií pro zimu 2026/2027 v současnosti nevidí. Hlavním problémem proto nemusí být samotná dostupnost energií, ale především jejich cena a její další vývoj.
Zdroje: Evropská komise, Reuters, České noviny, Energetický regulační úřad
