Alternativa pro Německo (AfD) v nedělních zemských volbách ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko zvítězila na celé čáře se ziskem téměř 44 %. Pro vládu německého kancléře Merze může být ještě hůř, protože za dva týdny se konají volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku, kde AfD rovněž aspiruje na vítězství.
Politická mapa ve spolkových zemích bývalé NDR dostává čím dál tím jasnější kontury. Předloni se protestní AfD podařilo uspět postupně v Braniborsku, Durynsku i Sasku, kde vždy atakovala hranici třiceti procent. Překonala ji v Durynsku, kde zvítězila s téměř 33 %, a těsně také v Sasku, kde obsadila druhé místo za vítěznou CDU. V Braniborsku sice zaostala za touto hranicí o necelé procento, ale rovněž druhé místo a zisk blokační menšiny byl považován za úspěch. Ovšem ani v jedné z těchto tří zemí není součástí vládní koalice. V zemských parlamentech Durynska a Braniborska však drží AfD třetinu křesel, což jí dává obrovskou moc. Bez jejích hlasů např. nelze měnit ústavu, volit ústavní soudce či rozpustit parlament. Ve zmíněném Sasku unikla straně blokační menšina o jediné křeslo.
Až nyní v Sasku-Anhaltsku by AfD mohla reálně vládnout
V zemském parlamentu se ziskem 39 křesel z 83 sice nezískala většinu, ale mohla by sestavit menšinovou vládu s podporou strany Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW). Politické uskupení bývalé europoslankyně a někdejší výrazné členky Levice (Die Linke) se tak může stát pomyslným jazýčkem na vahách. Volební lídryně BSW v této spolkové zemi Claudia Wittigová se již nechala slyšet, že by bylo „zcela nedemokratické“ ignorovat masivní úspěch AfD a nepřiznat jí jistý podíl na moci. Zároveň však odmítá, že by BSW sestavila s AfD vládní koalici. Stejně tak ale není její strana ochotna podpořit na post premiéra kandidáta CDU Svena Schulzeho.
Právě CDU vyšla ze zemských voleb v Sasku-Anhaltsku jako největší poražený. Oproti předchozím volbám přišla o 25 křesel a v místním parlamentu bude zastoupena pouze patnácti poslanci. Přitom Sasko-Anhaltsko je tradiční baštou křesťanských demokratů a mezi lety 1990 až 2021 zde prohráli v devíti volbách pouze jednou s SPD. Jeví se však jako velmi málo pravděpodobné, že by dosavadní premiér Schulze mohl dál pokračovat ve své funkci. Zmíněná BSW navrhuje v rámci kompromisu nalezení nadstranického kandidáta, s čímž však ostatní strany nesouhlasí. A to včetně vítězné AfD. Němečtí politilogové hodnotí tento návrh jako čirý alibismus. BSW by tím ráda splnila slib voličům, že nezvolí kandidáty AfD ani CDU.
Menšinová vláda, nebo nové volby?
Ačkoliv je BSW z politologického hlediska označována za levicový projekt, s AfD se shodne v mnoha oblastech. Primárně si obě strany notují stran zahraniční i migrační politiky a v neposlední řadě také v kritice klimatické politiky EU a ideologie progresivismu. Reálně připadá v úvahu skutečně jen menšinová vláda AfD či nové volby. Tradiční spojování „demokratických“ stran proti AfD, k jakému došlo v minulých měsících a letech v jiných spolkových zemích, se v Sasku-Anhaltsku nejspíš neuskuteční. Zdejší CDU se dle dlouhodobých vyjádření svých lídrů nehodlá spojovat s Levicí a žádnou ochotu ke vzniku pomyslné „Národní fronty“ nejeví ani již zmiňovaná BSW.
Dalšího historického úspěchu může dosáhnout AfD již za čtrnáct dní, kdy se konají zemské volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Podle posledních průzkumů veřejného mínění se Alternativa pro Německo drží v čele s přibližně 35-36 %. Doposud vládnoucí SPD zaostává o pět procent a současná premiérka této spolkové země Manuela Schwesigová v reakci na úspěch AfD v Sasku-Anhaltsku vyjádřila silné znepokojení. Přímo prohlásila, že drtivý úspěch AfD je „nebezpečím pro celé Německo“. V rámci předvolební kampaně pak vyzvala voliče, aby podpořili její stranu jako „jedinou záruku stability“.
Čtěte také:
Dají němečtí politici přednost lidem, nebo ideologii?
AfD na vítězné vlně. Německým elitám zbývají už jen dvě možnosti
Prorazí AfD skleněný strop a přepíše pravidla německé politiky?
