Bulharsko a Rumunsko mohou do Schengenu. Zatím částečně

O zrušení hraničních kontrol při cestách po zemi bude Sofia a Bukurešť s Vídní nadále jednat, informovala o tom ve čtvrtek agentura AP s odvoláním na sdělení vlád obou balkánských zemí.

Rakousko se před rokem na zasedání ministrů vnitra Evropské unie postavilo proti rozšíření schengenského prostoru o Rumunsko a Bulharsko s odkazem na příliš vysokou míru nelegálního přistěhovalectví. Žádalo, aby obě členské země EU zlepšily prevenci nelegální migrace.

„Jednání s Rakouskem budou spojena s výraznou podporou Evropské komise při ochraně vnějších hranic EU s Tureckem a Srbskem, aby se snížil příliv nelegálních migrantů do Evropy,“ uvedl bulharský premiér Nikolaj Denkov.

Částečné budoucí přijetí své země do Schengenu potvrdil také rumunský premiér Marcel Ciolacu. „Máme v této věci politickou dohodu!“, uvedl na sociálních sítích. „Od března příštího roku budou Rumuni využívat výhod schengenského prostoru v letecké a námořní dopravě,“ dodal.

Hlavní trasy obchodu s drogami a zbraněmi i migrace

Rumunsko a Bulharsko leží na hlavních trasách nelegálního obchodu se zbraněmi, drogami a lidmi. Evropská komise ale uvedla, že důkladné šetření prokázalo, že splňují všechny požadavky vstupu do Schengenu, připomněla agentura Reuters. Obě země shodně tvrdily, že rakouské veto bylo neoprávněné a že splnily veškeré podmínky členství.

Kritici rakouského postoje tvrdí, že jeho skutečné důvody byly vnitropolitické, respektive že šlo o reakci vládnoucích lidovců (ÖVP) na rostoucí popularitu pravicově populistické a protipřistěhovalecké Svobodné strany Rakouska (FPÖ) v průzkumech veřejného mínění.