Pro čtenáře železniční problematiky ne zcela znalé: ETCS je zkratka pro evropský vlakový zabezpečovací systém (z anglického European Train Control System). Ten je součástí evropského systému řízení železniční dopravy ERTMS. Cílem je postupné nahrazení cca 30 různých národních systémů vlakových zabezpečovačů a dosažení interoperability neboli schopnosti spolupráce různých systémů v železniční dopravě. Vlaky by tak mohly být vedeny po celém území starého kontinentu bez nutnosti výměn hnacích vozidel na hranicích, případě bez nutnosti vybavení lokomotiv různými národními systémy. S rozšířením systému ETCS se počítá především na vysokorychlostních tratích a tranzitních koridorech.
Pokusná laboratoř za peníze poplatníka
Evropský zabezpečovací systém má bezpochyby smysl, je ovšem otázkou, proč by mělo být Česko, vzhledem k nepříliš dobré ekonomické situaci domácí železnice, první zemí na světě, která zavede finančně velmi náročný systém ETCS na takto rozsáhlé drážní síti ve výhradním provozu? Ekonomicky přijatelná odpověď neexistuje. Státní rozpočet praská ve švech a zavedením víceméně zbytečného opatření vyhodí Česká republika i železniční dopravce z okna miliardy korun. Za velké peníze daňových poplatníků se staneme pokusnou laboratoří, na jejíchž zkušenostech se budou posléze učit mnohem bohatší země EU.
Při efektivním zavádění ETCS s připuštěním smíšeného provozu by přitom ministerstvo dopravy a jím řízené organizace mohly ušetřit až 3,6 miliardy korun, tj. 30 % nákladů na zavedení ETCS do hnacích vozidel během příštích 2 let.
Revoluce místo evoluce
Problematikou zavedení ETCS se zabývá expertní tým Spolku pro efektivní železnici, jeho předseda, bývalý náměstek generální ředitele Správy železnici Josef Hendrych, má jasno.
„Zavádění ETCS je zbytečně rychlé a zbytečně rozsáhlé, jedním slovem neefektivní. Místo toho, abychom se k ETCS dopracovali postupnou evolucí a poučili se zkušenostmi z jiných zemí, provádíme revoluci. Mobilní částí ETCS tak budeme zbytečně vybavovat drážní vozidla, která je přitom vůbec nepotřebují. Předčasné zavádění se navíc mine s účelem zvýšení propustnosti tratí, protože podle zprávy Drážního úřadu má v tuto chvíli kvůli častým výpadkům ETCS zcela opačný efekt a propustnost naopak snižuje.“
Přesto existují ekonomicky přijatelná řešení. Jedním z nich je smíšený provoz. Podle původního plánu budou moci na klíčové páteřní tratě v České republice pouze hnací vozidla vybavená ETCS, která třeba jen projedou koridorovou stanicí, nebo koridor překříží při přejezdu z regionální tratě na navazující regionální trať, a jinak budou jezdit po tratích bez zabezpečovacího systému. Proto by například vlaky jedoucí přes Lovosice ve směru od Litoměřic horního nádraží směrem na Čížkovice, musely být vybaveny ETCS? Proč, když ho na zbývajících úsecích další desetiletí potřebovat nebudou?
Drahý špás
V případě ETCS se nejedná se o lacinou záležitost, zabudování mobilní jednotky do hnacího vozu vyjde řádově v průměru na 10-20 miliónů korun. Desítky miliónů tedy budou muset dopravci vynaložit i na 50 let staré lokomotivy, zabezpečovací zařízení tak bude mít vyšší cenu, než zbytek vozidla, za které přitom ale není náhrada. A tím železniční Absurdistán bohužel nekončí. Mobilními jednotkami ETCS totiž budou muset být vybaveny i všechny stavební stroje, které budou na koridorových tratích pracovat a pojedou na výluku jako vlaky. Je to nepochopitelné až legrační, ale je to tak.
V jednoduchosti je síla
Dalším ekonomicky přijatelným řešením je větší využívání jednoduchých místo plně vybavených mobilních jednotek ETCS. Tato varianta umožňuje provoz na jedné konkrétní trati, stojí řádově kolem jednoho miliónu korun a pro potřeby regionálních tratí je zcela vyhovující. Ve všech podstatných parametrech totiž poskytuje stejnou míru zabezpečení, jako plně vybavená mobilní jednotka, která vyjde až na dvacetinásobek. Protože ale takto vybaveným vozidlům stát neumožní provoz ani v koncových stanicích na koridorech, do kterých regionální spoje svážejí cestující, všichni provozovatelé železniční dopravy budou nuceni vybavit svá vozidla tou nejdražší možnou variantou mobilní jednotky ETCS. Jsem docela zvědav, na koho přenesou zvýšené náklady? Moc by mě nepřekvapilo, kdyby na cestující. Skoro jsem si tímto řešením jistý.
Institut místní dráhy
Zákon o drahách č. 266/1994 Sb. zná institut tzv. místní dráhy, na které nemusí být nainstalováno žádné zabezpečovací zařízení. Ten se ale v praxi vůbec nevyužívá, protože Správa železnic zná jako nejnižší stupeň železniční dráhy jen regionální trať, která zabezpečení naopak vyžaduje. Stát tak bude v blízkém budoucnu vynakládat další desítky miliard korun na vybudování infrastruktury ETCS na tratích, kde za den projede několik vlaků. Proč ne, když z peněz daňového poplatníka krev neteče.
Slabá útěcha
Jak vyšlo najevo na konci září, tedy rok a pár měsíců před zavedením výhradního provozu pod zabezpečovačem ETCS, na vybraných koridorových tratích se objevily výpadky systému, vypnuto bylo proto 100 kilometrů na celkem šesti úsecích. Podle Správy železnic může být snížená spolehlivost způsobena nevhodným umístěním GSM – R antén na vozidlech. Představa totální vlády ETCS na české železnici od 1. 1. 2025 je nejen proto zcela v rozporu s realitou, jedná se však o slabou útěchu.
Komentáře (0)