Děkujme Michlovi za nízkou inflaci. Hypotéky zlevní, reálné mzdy vzrostou

Když jsem toto napsal na síť X, ihned se ozval nějaký mladý svazák, že je naše inflace nižší jen o desetinu procentního bodu a že to není argument. Chápu. Kdyby to bylo obráceně, argument by to byl. Alespoň tak vnímám současnou diskusi organizovaných lobbistů za euro proti neorganizovaným zastáncům koruny.

Snad je už jasné všem, že ekonomické argumenty politiky vlastně nezajímají. Po dnešku jistě nezlomí nad eurem hůl. Euro prostě chtějí a důvodem je větší integrace s Německem. Nic víc, nic míň.

Dvě pikantnosti, kterým můžeme říkat sprosťárny

Pikantní na dnešních datech je to, že celý rok sklízel guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl kritiku, že kvůli němu máme vysokou inflaci. Všichni, co vědí něco o měnové politice, však vědí, že se změna úrokových sazeb propíše do ekonomiky s velkým zpožděním – často i větším než rok. I my jsme si museli počkat. Teď působí Michlova politika jako lék a mělo by se mu tleskat. Ale pochybuji, že ti, kteří ho systematicky očerňovali, nyní před ním a celou ČNB skloní hlavu a pogratulují mu. To se u nás nenosí.

Pikantní na tom je také to, že když šla inflace nahoru, mohla za to podle mnoha politiků centrální banka. Když ale klesá, každý se snaží přihřát si polívčičku a hlásat, že inflace klesla díky němu. Je to prostě jen politický marketing, kde je inflace zneužita.

Další vývoj úrokových sazeb

Na dnešní inflaci je zásadní to, že v lednu v meziročním porovnání poklesla na 2,3 %. To je o podstatně více, než se očekávalo. V průměru čekali ekonomové inflaci kolem 2,9 %. Reiffeisenbank očekávala dokonce 3,8 %. Dnešní číslo je tedy velkým překvapením, které zásadně mění hru.

Centrální banka má nyní prostor pro výrazné snížení úrokových sazeb. Očekávám, že je na příštím zasedání sníží možná až o jeden procentní bod a na dalších zasedáních bude v jejich výrazném snižování pokračovat.

Předpokládám, že se postupně diskuse otočí. Kritika ČNB je totiž u mnohých populární. Zatímco v minulosti mnozí varovali před extrémní inflací, nyní budou strašit deflací, tedy poklesem cen, který povede k odkládání spotřeby a tudíž recesi. Budou tedy opět kritizovat.

Deflace je sice možná, ale rozhodně to není můj hlavní svýhled. K tomu, abychom se deflačnímu riziku vyhnuli, je nutné sazby snižovat rychle a razantně, což podle mě nastane.

Rizikem je pod zelenou politikou chřadnoucí Německo

Můj hlavní scénář je, že mzdy porostou jako v loňském roce, ale inflace bude nižší, takže se konečně po letech dočkáme růstu reálných mezd. Budeme schopni více utrácet, a to podpoří ekonomiku. Bohužel její růst bude zanedbatelný až nicotný.

Proti vyšší poptávce půjde totiž nepříznivý vývoj v Německu. Německo není s Green Dealem konkurenceschopné, jeho ekonomice se nedaří a dařit ani nebude. Pokud poroste o pár desetinek procenta, budeme rádi.

Evropa musí začít něco dělat, jde špatným směrem. Potřebuje transformaci. Pro všechny průmyslové ekonomiky je důležitý levný zdroj energie a ten my nemáme. Musíme něco vymyslet. Navíc v ekonomice plné regulací a zákazů není větší růst ani možný.

Hypotéky zlevní, koruna oslabí

Kvůli nižší než očekáváné inflaci poklesnou nejen úrokové sazby ČNB, ale i hypoteční sazby komerčních bank. Hypoteční úvěry ožijí. Lidé si je budou více brát, ačkoli podle mě jsou u nich úroky stále nezdravě vysoko. Čím bude více hypoték, tím více ožije trh nemovitostí a za pár kvartálů už začnou ceny viditelně růst. Potřebujeme více výstavby, jen to bude ceny brzdit. Bohužel regulace je taková, jaká je …

Nižší úrokové sazby sníží i atraktivitu koruny. Mnozí zahraniční spekulanti ji drželi, protože nesla vyšší úroky než eura. To nebude brzo platit. Koruna bude neatraktivní, a proto ještě více oslabí. Já bych si proto dovolil spekulovat a nakoupil si eura na dovolenou raději dnes než v létě. Na druhou stranu, pokud by měla koruna oslabit opravdu razantně, třeba až na 27 korun za euro, tak zasáhne centrální banka. Takže nakonec to žádné drama nebude.

Autor je hlavní ekonom investiční skupiny CFG

Čtěte také: Inflace v lednu klesla na 2,3 procenta, některé potraviny byly dokonce levnější