Menu
Přihlásit se

Ekonomika.

Inflace v lednu klesla na 2,3 procenta, některé potraviny byly dokonce levnější

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu výrazně zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta. Inflace je tak nejnižší od března 2021. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace je sice stále nad dvouprocentním cílem České národní banky, ale značně se mu přiblížila. 

Richard Šedý/ČTK
Publikováno 15/02/2024
Doba čtení 2 min.
Žena v supermarketu. Ilustrační foto. Zdroj: Shutterstock

Přesně na dvou procentech byla inflace naposledy na konci roku 2018 a ve stejný rok na jaře byla i pod hranicí dvou procent. Loni v lednu spotřebitelské ceny v Česku meziročně stouply o 17,5 procenta. Meziměsíčně ceny letos v lednu vzrostly o 1,5 procenta.

Zpomalení meziroční inflace podle statistiků ovlivnily především ceny týkající se bydlení. Především ceny elektřiny zmírnily v lednu růst na 13,3 procenta, když předtím loni v prosinci rostly o 142,4 procenta. Za poklesem inflace stála také podle vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavly Šedivé vyšší srovnávací základna v loňském roce.

V oddíle bydlení se zmírnil oproti prosinci i růst cen vodného z 16,3 procenta na 10,9 procenta a stočného z 26,9 procenta na 10,5 procenta. Ceny zemního plynu meziročně klesly o 6,5 procenta a tuhá paliva zlevnila o 2,9 procenta. Ceny nájemného z bytu stouply o sedm procent a ceny výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 5,3 procenta.

Potraviny zlevnily, alkohol a tabák jsou dražší

U cen potravin a nealkoholických nápojů pokračovalo zlevňování. Například ceny mouky v lednu prohloubily meziroční pokles z prosincových 19,7 procenta na 23,6 procenta, ceny masa ze tří procent na 6,6 procenta a ceny jogurtů z 1,4 procenta na 7,6 procenta. Také sýry a tvarohy v lednu zlevnily výrazněji než v prosinci, a to o 9,7 procenta, a cena cukru klesla o 21,9 procenta. Ceny ovoce zmírnily meziroční růst na 1,1 procenta z prosincového zdražení o 5,8 procenta a u zeleniny zpomalil růst cen z 18,7 na 13,3 procenta.

Ceny lihovin v lednu stouply meziročně o 3,4 procenta, ceny vína o pět procent a ceny piva o čtyři procenta. Tabákové výrobky zdražily o 6,9 procenta. Ceny stravovacích služeb stouply o 8,5 procenta a ceny ubytovacích služeb o 11,5 procenta.

K poklesu inflace přispěly i kroky vlády, řekl premiér Fiala

Zpomalení inflace na 2,3 procenta znamená konec zdražování a konec nejistoty ohledně budoucnosti, řekl v komentáři k informaci o lednovém růstu spotřebitelských cen premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj k poklesu inflace přispěly i kroky vlády, zejména rozpočtová konsolidace a tlak na výrobce a obchodníky ke snížení cen.

Fiala také uvedl, že za poklesem inflace stojí řada faktorů. Zmínil snižování veřejných výdajů, snahu řešit v Evropské unii vysoké ceny energií a tlak na výrobce i prodejce, aby tlačili ceny dolů a v Česku nebylo dráž než v jiných zemích EU.

Podle něj se naplňuje jeho vyjádření z vánočního projevu, kdy sliboval letos zlepšení ekonomické situace. Nižší inflace podle něj bude znamenat růst reálných mezd, které minulé dva roky klesaly. Projeví se i ve zlevnění úvěrů, což by mohlo pomoci firmám i celé ekonomice.

Některé prognózy se nepovedou

Ovšem na fakt, že není jen vše sluncem zalité, upozornil ve svém příspěvku na síti X ekonom Lukáš Kovanda: „Aby to v humbuku kolem nečekaně nízké inflace nezaniklo: Cena elektřiny pro domácnosti v lednu vzrostla o 12,1 % meziměsíčně o 13,3 % meziročně,“ a doplnil výrok premiéra Fialy z konce loňského října o tom, že ceny elektřiny porostou maximálně o jednotky procent.

Komentáře (8)

  1. Takže stát znehodnotí lidem značnou část měny a teď, když ji znehodnocuje jen 2,3% (leden 2024), tak mu mám zatleskat? 🙁 A teď bude Fiala za hrdinu? Bohužel bude… Kdybyste nevěděli, tak za veškerý ten bordel a zmar v Západním světě můžeme my voliči! Ne ti Fialové, Babišové, Rakušanové, Pavlové a další sebranka, která nám učiní předvolební nabídku, která se nedá odmítnout, ale my voliči, kteří jim na to s železnou pravidelností skáčeme :-(((

  2. Aby byl obraz objektivní, mělo by se přihlížet k dlouhodobějšímu trendu ceny potravin, ne jen meziročně, protože loňský rok byl naprosto výjimečný. A ceny by se měly porovnávat nikoliv nominálně, ale právě s ohledem na inflaci a kupní sílu zákazníka. Článek mi přijde hodně tendenční.

    1. Je to jednoduché. Ať každý zapátrá v paměti, kolik toho měl v nákupním košíků před 2 lety např. za 1 000.- a teď, po tom „zlevnění“…

    1. Inflace je menší, takže klesla. ale pořád je to inflace, tedy růst cenové hladiny, i když méně. Tomu se říká dezinflace. Kdyby ceny klesaly, byla by to deflace.

Napsat komentář