A diskuse pod jeho postem je opravdu výživná. Třeba pisatelka Kateřina Kukačka Pollertovi píše, že lidé často trpí takovým způsobem, že si raději vezmou život, protože se to nedá vydržet.
Pisatel CoRoNeR zase napsal: „Pane doktore, velmi si vás vážím, ale v tomhle s vámi nesouhlasím.“ Na to mu Lukáš Pollert vtipně odvětil: „Píše koroner, jinými slovy ohledavač mrtvol…“ V diskusi jsou i posty, které dávají doktoru Pollertovi za pravdu. Nicméně po přečtení celé debaty si člověk musí říct, jak asi dopadne diskuse ve sněmovně a hlasování se sto osmičkovou vládní většinou. Nedotknutelnost lidského života je v trapu před tak zvaným důstojným odchodem ze života. Jenže na utrpění odcházejícího se všichni díváme zvenku, v hlavě dotyčného nejsme. Společnost, kde se vyznávají jen příjemné pocity a bolest je vnímána div ne jako nespravedlnost, asi jiný pohled najít nemůžeme. Tak jsem zvědavá na případnou diskusi zde, v deníku TO.
Čtěte také: Konečně promluvil nebo si naběhl na vidle?, Pirát Bartoš asi zapomněl, že sedí s lidovci v jedné vládě, Europoslanec Kolář chytil nový vítr, Počaté dítě není shluk buněk, připomíná pochod Prahou
Kdo by to prováděl? Lékař nebo kat? Neodporuje to náhodou Hipokratově přísaze? Publikovaných případů zneužití je opravdu mnoho.