Abych pravdu řekl, docela s předsedkyní toho času 4,5procentní TOP 09 souhlasím. Spíše si kladu otázku, proč nikdo vládě neporadil, aby poté, co snaha navýšit si platy o takřka 14 procent vyvolala obří bouři nevole, navýšila platy pouze soudcům, státním zástupcům a sebrala tak opozici vděčné téma. O to více mě pobavila reakce ministra dopravy Martina Kupky o tom, že byť jeho plat naroste o 13 600 korun měsíčně, „musíme dýchat se společností.“
Parta vyvolených
Zajímalo by mne, zdali na to, že vláda musí dýchat se společností, přišel šéf resortu dopravy sám. Nebo snad premiér usoudil, že se jedná o ministra, který přece jen vyvolává především díky nově otevíraným úsekům dálnic, alespoň nějaké pozitivní emoce a může s takovýmto výrokem přijít?
Každopádně budeme-li brát za bernou minci procentuální navýšení platů, ministr dopravy nedýchá ani zdaleka s celou společností, ale pouze s úzkou skupinou vyvolených. Tuto tvoří 281 poslanců, senátorů a členů vlády, plus dva ministři, kteří nekandidovali (Síkela, Dvořák) a přeběhlý Pirát Lipavský, který sice kandidoval, ale nebyl zvolen. K tomu nutno přičíst cca 3000 soudců a zhruba 1250 státních zástupců.
Zdroje nejsou
Podstatně méně intenzivně pak dýchá ministr Martin Kupka s cca 470 000 státními zaměstnanci. Těm má být totiž od ledna přidáno 1400 korun, což se například při platu 30 000 korun, rovná necelým pěti procentům. A kuchařka ve školní jídelně pracující za průměrnou mzdu 23 871 korun si polepší o 5,8 procenta. Přitom odhaduji, že pár stovek navíc pomůže kuchařce více než poslankyni, ministrovi nebo prezidentovi.
Takže proč ne 6,95 procenta, když na rozdíl od zákonodárců nemá řadový zaměstnanec státu nárok například na náhrady výdajů na reprezentaci, dopravu vlastním vozidlem, MHD či asistenta? Protože to podle ministra financí Zbyňka Stanjury, který podle toho času již opozičního politika Jakuba Michálka řídí vládu, to státní kasa neunese.
Podivný odhad
Tímto se dostáváme k soukromému sektoru, se kterým Martin Kupka, rozhodně nedýchá. Přitom se jedná o část společnosti, která je hlavním zdrojem daňových příjmů, ze kterých si politici, soudci a státní zástupci navyšují své platy. Názorným příkladem „nedýchání“ jsou ceny energií. Podle údajů Eurostatu z dubna, v přepočtu na standard kupní síly, máme jako velký vývozce elektřiny nejvyšší cenu energií v Evropě. Vláda, která mimo jiné drží majoritu v energetickém gigantu ČEZ, sráží vysokými cenami energií veškerý český průmysl, protože drahé výrobky nejsou cenově konkurenceschopné.
Podnikatelé přitom netouží po dotacích, ale po změně energetické politiky na národní i evropské úrovni. Nepochybuji o tom, že by podnikatelé vzhledem k trvalému nedostatku kvalifikované pracovní síly chtěli zaměstnancům přidávat, ale jednoduše není z čeho. O to více, mě zajímá, jak přišlo ministerstvo financí na to, že mzdy v soukromé sféře porostou příští rok o 6,4 procenta.
Stanjurův úřad ovšem nenese za své odhady žádnou odpovědnost, stačí vzpomenout na rok 2022, kdy měly domácí banky přinést prostřednictvím tzv. windfall tax do rozpočtu přes 30 miliard korun, aby nakonec stát ostrouhal. Kromě toho ministr kultury Baxa žije v představě, že lidé nechodí do privátních firem a podniků které mají více, než 24 zaměstnanců pracovat, ale dívat se na televizi, proto musí majitelé platit koncesionářské poplatky.
Kyslík na minimu
Už vůbec pak vláda nedýchá s OSVČ. Provinění cca 2,4 milionu občanů spočívá v tom, že po státu nechtějí nic více, než důstojné podmínky k práci. Přesto zatímco do přijetí konsolidačního balíčku představoval vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných 25 procent průměrné mzdy, kabinet rozhodl, že až do roku 2026 se bude zvyšovat každý rok o 5 procent, aby dosáhl na 40 procent.
Příští rok se proto minimální zálohy u sociálního pojištění opět oproti lońsku zvednou o 934 korun, zatímco zdravotní pojištění stoupne o 193 korun. Podle mpo.gov.cz nerozdýchalo loni politiku vlády 273 110 osob samostatně výdělečně činných, které ukončily svou činnost. Jednalo se skoro o 200 000 osob více než v předchozím roce. Uvidíme jak letos, ale před novými čísly bude určitě potřeba se nadechnout.
Čtěte také:
Platy ústavních činitelů navázané na platy soudců? Politikům to vyhovuje
Inflace roste, ale vláda řeší své platy – kdy se probudí?
Výhradní sázka na ETCS ohrožuje bezpečnost českých železnic
Děkuji za tento text. Pana ministra jsem se v mailu zeptala, zda výraz „dýchat se společností“ vymyslel on (slyšela jsem ho mj. od paní Kovářové a od předsedkyně sněmovny). Také jsem se ptala, zda toto dýchání se týká i pracujících důchodců (OSVČ), kterým stoupne důchod o ca. 12 Kč/den a od ledna se mají zvýšit odvody. Tak uvidím, zda se dočkám odpovědi…
Asi by byl nejlepší německý model , kde podnikatelé mají svou duchodovou pojštovnu . Pak by přestali tyhle hejty na chudé podnikatele co nemají na duchod.
Díky, pokud pan ministr Kupka odpoví, dejte vědět!
Ty peníze nikam nezmizeli . Jen se přesunují k majitelum zboží . Spotřebitelé jsou ti co jsou biti . Jenže kapitalismus je postaven na masové spotřebě plebsu a tak máme stagnaci a drahotu . Bohatí nerozhýbou ekonomiku , jejich spotřeba je marginální k ziskum.
O tom, že právě jen a právě bohatí lidé rozhýbávají ekonomiku není třeba vést spory. Nejen proto, že to je dávno důkladně popsáno a spočítáno, ale například právě bankrot reálného socialismu, který v roce 1989 nebránili už ani skalní komunisté (dokonce si museli jeho konec sami zinscenovat), je neoddiskutovatelným důkazem, že ekonomická rovnost plodí pouze a jenom totální zaostalost.
V roce 1945 bylo Rakousko téměř srovnáno se zemí a nemělo ani statut státu, zatímco ČSR byla druhým dílem Velké války dotčena velmi velmi málo (ze všech evropských zemí možná nejméně). Někteří z nás pamatují na volání do hor „Jak je ti Rakousko?“ a odpovědi ze skal bylo „ousko, ouzsko, ouzko….“. I na zimní dar československého lidu v podobě jednoho vlaku uhlí v 50. letech… Na konci 80. let hořký vtip, když průměrný Rakušan disponoval 5x vyšší kupní silou oproti průměrnému Čechoslovákovi.
V kapitalismu se drtivé většině lidí žije nejlépe ze všech politicko-ekonomických systémů. Obrovský ekonomický, vědecký, technický, sociální a humanitní rozmach od konce 18. století do poloviny 90. let minulého století byla jen a jen zásluhou kapitalismu. Často se právě kapitalimus v dějepise označuje jako období věděckotechnické revoluce.
A to proto, že kapitalismus stojí na dvou nejdůležitějších pilířích: 1. největším kapitálem je člověk, protože jeho tvůrčí kreativita a invence jsou dosud jedinečné a nevyčerpatelné a za 2. životní úroveň každého jednotlivce v kapitalismu je závislá na jeho schopnosti uspokojovat potřeby druhých (a nikoli svoje jako za socialismů). A to jsou 2 důvody, proč každý socialistický pokus, od umírněného fašismu přes radikálnější národní socialismus a lidově-demokratický nebo později reálný socialismus až po dnešní eurosocialismus vždycky končí zaostalostí a bídou, i když vznikly ve jménu rozvoje a pokroku.
Chápu, že pokud systém nechápete, nemůžete v něm obstát. Ale nechápu, proč se tedy nepokusíte jej pochopit.
To J.S.: Máte úplnou pravdu. A doložím to příkladem. Vezměme si 10 lidí nižší střední třídy, z nich každý má měsíční čistý příjem cca 40 tis. Kč, což je úhrnem 400 tis. Kč. Proti nim postavme dobře situovaného podnikatele s měsíčním příjmem 400 tis. Kč. Těch deset lidí si v nějakém intervalu postupně koupí 10 aut, 10 ložnic, 10 ledniček, 10 praček, 10 zubních kartáčků atd. Ten podnikatel si ale od všeho 10 ks nekoupí, byť ty věci budou dražší (třeba auto). Tak koho má smysl podporovat? Kdo více podporuje naše živnostníky, obchodníky apod.? Kdo více rozhýbe ekonomiku?
Jak člověk s ročním platem 400 000 Kč může proboha rozhýbat ekonomiku? Kolik může založit prosperujících společností, kolik v nich může zaměstnat zaměstnanců, kolik může postavit továren, provozoven či domů a kolik řemeslníků může podpořit svými nákupy?
Takový člověk bude závislý na nájemním, tedy cizím bydlení, často postavením z veřejných peněz (tedy daní těch bohatých), bude kupovat minimální objem zboží převážně levného a tedyzastaralého a neinovativního, a soudě z jeho ceny na trhu práce asi nevytvoří moc patentů, zlepšováků a inovací, ale spíš než práci se bude věnovat jakémusi zaměstnání, často spočívající pouze v zaskakování za automat či počítač či nedej Bože bude plat čerpat z veřejných zdrojů jako obecní či státní zaměstnanec (což je vlastně jakási forma příspěvku v nezaměstnanosti).
Není na místě těmito lidmi jakkoli pohrdat a nazývat je dozoláty nebo je urážet, jak to dělá současná vláda, ale na druhou stranu tvrdit, že rozhýbávají ekonomiku je vyslovená lež. Přispívají k ekomonomickému rozvoji v rámci svých možností a schopností, a za to zaslouží úctu jako každý poctivý člověk. Ale nutně potřebují někoho, kdo to, co dělají, vymyslí a dá tomu ekonomický smysl. A ano, ten potom, na rozdíl od nich, na tom také zbohatne. Protože jeho přínos je prostě podstatně větší. Je to spravedlivé a chtít to měnit je hloupé.
K tomu není co dodat. Jsou to bezcharakterní lidé parazitující na společnosti, z jejichž daní mají své amorální platy.
Tato sebranka všehoschopnych a neschopných Bruselských prodejných přisluhovačů nás přesvědčila o zločineckém spiknutí proti národu.