Pamětníci minulého režimu nepochybně vzpomínají na to, jak po večerech ladili na svých rozhlasových přijímačích „štvavé vysílačky“ Hlas Ameriky a Svobodná Evropa. Obdoba té první se vrací zpět.
Byť tedy nikoliv jako přímý pokračovatel, ale jako něco, co tuto rozhlasovou stanici svým významem (a doufejme i obsahem) připomíná. A protože technika značně pokročila, má jít o internetový portál přístupný přes virtuální privátní síť (VPN). Díky čemuž to bude vypadat, jako kdyby k němu přistupoval uživatel z území USA. I lidé ze zemí EU by tak měli možnost zobrazovat obsah, který by jim současná evropská vrchnost nejraději zatajila. Což značně připomíná snahy bývalé komunistické vrchnosti bránit tomu, aby se do tehdejšího „východního bloku“ šířily necenzurované informace ze svobodného světa.
DSA
Jde tak o další z kroků, kterým bojuje administrativa Donalda Trumpa proti cenzurnímu nařízení DSA, které pod pláštíkem „boje proti nenávisti a dezinformacím“ nutí sociální sítě jako Facebook a X odstraňovat „závadný“ obsah. Má se tak dít na základě hlášení uživatelů, mezi nimiž hrají prim tzv. „důvěryhodní oznamovatelé“ (ne neprávem označovaní jako „uvědomělí práskači“), jejichž podněty se mají platformy zabývat přednostně. Celé je to však tak absurdní, že podle DSA může libovolný uživatel nahlásit jako „závadný“ jakýkoliv příspěvek, na který narazí, přestože je od uživatele ze země, kde není takové vyjádření protizákonné. Dle mého soudu jde tedy o normu, která umožňuje obcházet právní řády členských zemí a de facto v nich prosazovat pravidla platná v zemích jiných. Jinak řečeno se tu vlastně vedle principu „nadřazenosti práva EU nad právem členských zemí“ ukotveném v zakládacích smlouvách EU uplatňuje také nelegální princip „nadřazenosti některých právních pravidel jedněch členských zemí EU nad pravidly zemí jiných“.
Ovšem jak Facebook, tak i síť X se odmítají cenzurním požadavkům evropské vrchnosti podřídit a „závadné“ příspěvky mazat. Nejspíš i proto se jim rozhodla EU konkurovat vytvořením své vlastní sociální sítě pod označením „W“, která byla představena letos v lednu v Davosu na WEF 2026. Její beta verze má být spuštěna koncem roku, přičemž zájemci o její využívání se mohou registrovat již nyní. Vzhledem k tomu, že vznikla pod patronací evropské vrchnosti, bude nepochybně také plně vyhovovat nařízení DSA. Jinými slovy na skutečnou svobodu slova můžeme v tomto případě podle mne zapomenout. A tak ji bude nejspíš vyhledávat pouze specifický okruh uživatelů.
Jako v českých osmdesátkách
Za této situace je zkrátka velice potřebné a užitečné, pokud budou mít občané EU možnost získávat a ověřovat si informace i jinde. A to i s tím rizikem, že se jich tam bude nacházet celé spektrum. Od těch kvalitních, přes ty méně kvalitní a pochybné, až po úplné bláboly. Svoboda slova totiž znamená i svobodu říkat nesmysly, pokud nejsou v rozporu se zákonem. Za jeho hranicí jsou pak zjednodušeně řečeno takové záležitosti jako „posílání někoho do plynu“ nebo šíření poplašných zpráv.
Současnost podle mne v řadě ohledů připomíná osmdesátky. Tedy alespoň u nás v Česku. USA jsou už zase „nepřítel“ a karikatury Donalda Trumpa jsou stejně „vtipné“ jako ty Ronalda Reagana vycházející tehdy v časopisu Dikobraz. A lidé opět nevěří tomu, co jim média předkládají, a pídí se po informacích i „informacích“, které jim byly zamlčeny. Takže jakýsi novodobý „Hlas Ameriky“ není vůbec od věci. Jenom místo toho, aby přitom lidé točili knoflíkem radiopřijímače, budou usedat k počítači a do adresní řádky zadávat adresu onoho amerického internetového portálu.
Pokrok zkrátka zastavit nelze…
Čtěte také:
Porušování pravidel jako „evropská hodnota“
Dobro přikázat, Zlo zakázat…
Lze odsoudit člověka bez soudu? V EU ano!
