Hra o Ukrajinu pro USA končí, Evropa v tom zůstane sama

Z událostí je možné odtušit, co se bude dít v nejbližší době v Evropě, zejména na Ukrajině. Tam, jak už i největší rusofobové pochopili, válka pomalu končí. Rusové téměř dosáhli strategických cílů a zdá se pravděpodobné, že si zajistí východ Dněpru, který je přirozenou hranicí mezi Ruskem a Ukrajinou.

Také Američané dosáhli strategických cílů, protože se podařilo hospodářsky rozvrátit největšího konkurenta – Evropu, zejména Německo. Vojenské kontrakty pro americké zbrojovky byly uzavřeny, kohouty s plynem z Ruska uzavřeny a podepsány byly rovněž dlouhodobé kontrakty na dovoz plynu z USA. Toho mají díky břidlicovému plynu USA velký nadbytek. Velmi nízké ceny energií v USA a naopak velmi drahé v Evropě, zajistily na dlouhé roky dopředu USA náskok v průmyslové konkurenceschopnosti. Tu už Evropa těžko dožene a kontrakty na různé stroje, a zařízení teď budou vyhrávat firmy z USA, nikoliv Německa.

To nejhorší nás teprve čeká

V Německu mezitím vypukla recese, která se bude přirozeně prohlubovat. Německo sice zvýšilo razantně daně, vypukla kvůli tomu ale generální stávka. To nejhorší navíc Německo a Evropu teprve čeká. A to je mír na Ukrajině. Ukrajina je po válce vytunelovanou a zničenou zemí. Nejen ekonomicky, ale zejména morálně a lidsky. Úroveň korupce tam dosáhla takové úrovně, že na místo nedorazily ani některé americké dodávky zbraní; byly rovnou přeprodány na Blízký východ, kde s nimi teroristé útočí na Židy a samotné Američany. Vymřela celá generace produktivních mužů. Zůstanou jen staří, nemocní, zmrzačení a ženy.

Bude zajímavé sledovat, jak se bataliony, zvyklé žít deset let v kuse se zbraní v ruce, vrátí domů a půjdou pracovat s lopatou. Hrozí syndrom tzv. bratříků z husitských válek. To byli husité, kteří neznali nic jiného než boj, a když nastal mír, vznikl po celé Evropě problém, jak je zaměstnat. Vrátit se k pluhu na pole už se jim nechtělo a vlastně to ani nešlo. Něco podobného čeká Evropu s „ukrajinskými bratříky“ velmi brzy. Ukrajina oznámila, že k udržení základních potřeb státu potřebuje 3 miliardy denně. Kdo to zaplatí? USA oznámily, že fondy „Ukrajina“ vyschly. Abychom si rozuměli. „Pomoc“ v překladu znamenala dodávky zbraní na úvěr. Tedy, nyní nejenže nedostane už žádné peníze na živobytí, ale ještě bude splácet astronomické dluhy za koupené zbraně na dluh.

A to nejhorší Ukrajinu teprve čeká. Tedy ukončení výjimek z evropských sankcí na ruskou ropu. Zatím ruská ropa proudí vesele do Evropy přes ropovody Družba a spol. Z toho má Ukrajina nekonečný příjem tranzitních poplatků, ale zejména ruské ropy pro vlastní potřeby, kterou si odčerpává. Rus tuto praxi blahosklonně toleruje, byť spolu válčí. Poukazuje to pouze na absurdnost celého konfliktu. Něco jako kdyby Němci při obležení Leningradu dodávali obráncům koridorem nonstop víno, šunku a cigarety. V roce 2025 Evropa plánuje ruskou ropu definitivně zastavit. Co si Ukrajina potom počne, těžko domyslet. Kdo jim zajistí dodávky energií, tepla a základních potřeb také těžko domyslet. Kdo zaplatí náklady státu tušíme. Putin to asi nebude, USA také ne. Tedy zbývá opět Evropa, hlavně Německo. Tam se traktory už rozjely k všeobecnému protestu. A to zatím ještě pořádné problémy ani nezačaly.

Evropa si musí nakreslit vlastní scénář budoucnosti

Evropa má tedy jedinou šanci, jak dále přežít. Osamostatnit se z vlivu USA a začít se chovat svébytně. Nejen hospodářsky, ale zejména diplomaticky. To stejné platí pro ČR. Každý, ať si řekne sám jméno politika, který nyní mluví za jednotnou Evropu. Já ho vyslovit nedokážu. Je to Scholz? Macron? Asi všichni tak trochu tušíme, že tyto figurky nejsou schopny řídit ani vlastní země, které se jim rozpadají pod rukama, natož zahraniční politiku Evropy. Jméno britského premiéra ani nikdo nezná.

Co se týče Ukrajiny, pak jsou pouze dvě varianty, abychom si zachovali před Ukrajinci tvář. Buďto je vrátit do péče gosudara, tedy Ruska, kde byli a dařilo se jim relativně dobře. Ukrajina by byla nárazníkové pásmo jako tomu bylo vždy. Náklady na poválečnou obnovu nechat na Rusku. Nebo Ukrajinu přijmout jako vlastní a začlenit je pevně do Evropy. Pak se jako soused ale staneme navěky součástí ruského geopolitického zájmu, se všemi důsledky, které k tomu patří. Doposud Evropa byla jejich hlavní obchodní partner, teď bude pro Rusy potenciální nebezpečí. Co z toho pro nás vyplývá, si každý inteligentní člověk domyslí sám. Na vše ale potřebujeme v prvé řadě peníze. Hodně peněz. A ty Evropa zoufale nemá. A mít nebude, pokud se nevymaní velmi rychle z cizího područí a nezačne se chovat opět svébytně, hospodářsky i politicky, s azimutem na všechny strany.