Inflace v lednu klesla na 2,3 procenta, některé potraviny byly dokonce levnější

Přesně na dvou procentech byla inflace naposledy na konci roku 2018 a ve stejný rok na jaře byla i pod hranicí dvou procent. Loni v lednu spotřebitelské ceny v Česku meziročně stouply o 17,5 procenta. Meziměsíčně ceny letos v lednu vzrostly o 1,5 procenta.

Zpomalení meziroční inflace podle statistiků ovlivnily především ceny týkající se bydlení. Především ceny elektřiny zmírnily v lednu růst na 13,3 procenta, když předtím loni v prosinci rostly o 142,4 procenta. Za poklesem inflace stála také podle vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavly Šedivé vyšší srovnávací základna v loňském roce.

V oddíle bydlení se zmírnil oproti prosinci i růst cen vodného z 16,3 procenta na 10,9 procenta a stočného z 26,9 procenta na 10,5 procenta. Ceny zemního plynu meziročně klesly o 6,5 procenta a tuhá paliva zlevnila o 2,9 procenta. Ceny nájemného z bytu stouply o sedm procent a ceny výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 5,3 procenta.

Potraviny zlevnily, alkohol a tabák jsou dražší

U cen potravin a nealkoholických nápojů pokračovalo zlevňování. Například ceny mouky v lednu prohloubily meziroční pokles z prosincových 19,7 procenta na 23,6 procenta, ceny masa ze tří procent na 6,6 procenta a ceny jogurtů z 1,4 procenta na 7,6 procenta. Také sýry a tvarohy v lednu zlevnily výrazněji než v prosinci, a to o 9,7 procenta, a cena cukru klesla o 21,9 procenta. Ceny ovoce zmírnily meziroční růst na 1,1 procenta z prosincového zdražení o 5,8 procenta a u zeleniny zpomalil růst cen z 18,7 na 13,3 procenta.

Ceny lihovin v lednu stouply meziročně o 3,4 procenta, ceny vína o pět procent a ceny piva o čtyři procenta. Tabákové výrobky zdražily o 6,9 procenta. Ceny stravovacích služeb stouply o 8,5 procenta a ceny ubytovacích služeb o 11,5 procenta.

K poklesu inflace přispěly i kroky vlády, řekl premiér Fiala

Zpomalení inflace na 2,3 procenta znamená konec zdražování a konec nejistoty ohledně budoucnosti, řekl v komentáři k informaci o lednovém růstu spotřebitelských cen premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj k poklesu inflace přispěly i kroky vlády, zejména rozpočtová konsolidace a tlak na výrobce a obchodníky ke snížení cen.

Fiala také uvedl, že za poklesem inflace stojí řada faktorů. Zmínil snižování veřejných výdajů, snahu řešit v Evropské unii vysoké ceny energií a tlak na výrobce i prodejce, aby tlačili ceny dolů a v Česku nebylo dráž než v jiných zemích EU.

Podle něj se naplňuje jeho vyjádření z vánočního projevu, kdy sliboval letos zlepšení ekonomické situace. Nižší inflace podle něj bude znamenat růst reálných mezd, které minulé dva roky klesaly. Projeví se i ve zlevnění úvěrů, což by mohlo pomoci firmám i celé ekonomice.

Některé prognózy se nepovedou

Ovšem na fakt, že není jen vše sluncem zalité, upozornil ve svém příspěvku na síti X ekonom Lukáš Kovanda: „Aby to v humbuku kolem nečekaně nízké inflace nezaniklo: Cena elektřiny pro domácnosti v lednu vzrostla o 12,1 % meziměsíčně o 13,3 % meziročně,“ a doplnil výrok premiéra Fialy z konce loňského října o tom, že ceny elektřiny porostou maximálně o jednotky procent.