Jak moc jsou škodlivá „dezinfovidea“ z Venezuely?

Zásah ve Venezuele spustil „vlnu dezinformací“, píše portál Seznam Zprávy. Nic nového pod sluncem, chtělo by se říct. Je však zajímavé se podívat na to, o jaké dezinformace se jedná. A v jakém kontextu se o nich píše.

Článek upozorňuje na falešná videa, jež mají pocházet z operace americké armády ve venezuelském Caracasu. Ona videa pochází, jak článek varuje, z jiných míst a z jiných let. Což jistě není v pořádku. Těm, kteří je na sítě dali, tahle videa přinášejí zhlédnutí či rovnou zisky na základě podvodu. Že na ně Seznam Zprávy upozorňují, je tedy úplně v pořádku.

Bohužel méně v pořádku je kontext, kterým je rámuje. Protože z kontextu vyplývá, že je potřeba větší regulace sociálních sítí, potažmo internetu.

„Podobné velké události v posledních letech pravidelně na sociálních sítích doprovází dezinformace, což je nyní snazší v důsledku rozhodnutí technologických společností zmírnit míru moderování obsahu platforem,“ cituje článek magazín Wired. Upozornění na to, že by provozovatelé sítí měli zveřejňovaný obsah více kontrolovat, je v článku Seznamu již ve druhém odstavci. Po větší kontrole či „regulaci“ nebo „moderaci“ obsahu přitom volá kromě evidentně totalitních režimů pouze Evropská unie. Kdyby alespoň tenhle požadavek na cenzuru obsahu (jakkoliv je od základu špatný) měl stejný metr pro všechny. Leč nemá.

Velká média v EU totiž na nic takého neupozorňují třeba v souvislosti s články na téma „klimatické změny“. Typickým příkladem jsou každoroční letní požáry, jež média již standardně dávají dohromady se změnou klimatu. Leč stejně standardně zapomínají napsat, že za vznikem požárů nestojí jakási změna, nýbrž konkrétní lidé, kteří požár zažehli (viz vyjádření italské policie či řeckého premiéra). Tím, zda jsou fotografie či videa doprovázející články o požárech autentická či nikoliv, se tato média nezabývají. Informace o lživém využití snímků a původu požárů vyplavou na povrch obvykle až po pár měsících. Ovšem již bez srovnatelně velké pozornosti médií. Typickým příkladem jsou falešné fotografie, jež se objevily v souvislosti s loňskými požáry v Los Angeles. Již vůbec se velká média nezmiňují o studiích, jež dokládají, že rozsah požárů se dlouhodobě snižuje.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Dizzy Viper (@thedizzyviper)

Lháři byli, jsou a budou

Které z falešných snímků a videí přitom nadělají větší škodu? Vždy jde o kontext, do kterého jsou zasazeny, a co sledují ti, kteří je na sítě dali. Ten, kdo dá na sítě fotku výbuchu, údajně z Caracasu, sleduje nejspíš jen to, kolik má zhlédnutí. Samotnou situaci ve Venezuele nemá ambici žádným způsobem ovlivnit. Čili lže, ale jde mu „jen“ o počet zhlédnutí. Jenže ten, kdo referuje o letním požáru lesa v Řecku a doplňuje jej videem třeba z Austrálie, přesvědčuje současně čtenáře o tom, že za požáry může „klimatická změna“ a v důsledku je tedy prý nezbytné přestat spalovat uhlí (a zemní plyn, což se moc neříká).

Bez ohledu na to, že se článek Seznamu zaobírá v podstatě neškodnými „fejky“, několikrát zdůrazňuje, že nedostatečná kontrola obsahu ze strany provozovatelů sítí je problém. Nic není dál pravdě. Lháři byli, jsou a budou. Na nás samých je, abychom se je naučili poznávat. Tak se chová svobodný člověk. Ten nesvobodný čeká, že mu stát ukáže, čemu má věřit.

Dovolím si příklad na závěr. Před pár dny mi někdo velmi přesvědčeně tvrdil, že americký hudební producent Diddy Combs, obviněný z řady trestných činů, především sexuální povahy (např. zde), vyvázl bez trestu. Protože prý „spiknutí mocných“… Psali to prý „někde na sítích“.

Stačil však jeden dotaz ve vyhledávači a již jsme se dívali na sadu seriózních článků o tom, že ten pán dostal 4,5 roku natvrdo. (Jiná věc je, zda je to dost.) V každém případě to dokládá, že k tomu, abychom rozeznali pravdu a lež, nepotřebujeme větší kontrolu od provozovatelů sítí. Potřebujeme sami umět pochybovat a hledat informace.

Čtěte také:
Venezuela bez spojenců: Od „no pasarán“ k „no allies“
Operace Venezuela aneb Vzkříšení velkého klacku
Klimatická krize neskončila