Soud v jihokorejském Soulu dnes uznal expremiéra Han Duk-soa vinným z napomáhání při vyhlašování stanného práva v prosinci 2024 tehdejším prezidentem Jun Sok-jolem a bývalého předsedu vlády poslal do vězení na 23 let. Rozsudek je překvapivě přísný; soudce překročil i návrh prokuratury, která požadovala patnáctiletý trest. Šestasedmdesátiletý Han Duk-so vinu odmítá a během procesu trval na tom, že vyhlášení stanného práva nepodporoval a jednal pod nátlakem. Jeho obhájci již avizovali, že se proti verdiktu odvolají.
„Obžalovaný sehrál významnou roli v povstaleckých činech Juna a dalších,“ zdůvodnil verdikt předsedající soudce I Čin-kwang. V odůvodnění zaznělo, že Han jako druhá nejvyšší ústavní osoba v zemi selhal ve své povinnosti chránit demokracii. Soudce zdůraznil, že Han sice tehdy vyjádřil obavy stran kroku tehdejšího prezidenta, ale výslovně ho neodsoudil, ani nevyzval ostatní členy kabinetu, aby Juna od vyhlášení stanného práva odradili. Podle soudu tím fakticky umožnil prezidentovi pokus svrhnout ústavní pořádek. Hanova pasivita během klíčového nočního zasedání vlády, které formálně stanné právo posvětilo, byla podle soudu klíčovým prvkem, který umožnil armádě vyrazit do ulic.
Expremiér není jediným vysokým funkcionářem, který čelí spravedlnosti. Spolu s ním jsou souzeni i bývalý ministr obrany Kim Jong-hjon, který byl hlavním architektem vojenské operace, a velitelé speciálních jednotek, kteří vnikli do budovy parlamentu.
Stanné právo vyhlásil v Jižní Koreji tehdejší prezident Jun Sok-jol nečekaně v televizním projevu pozdě večer 3. prosince 2024. Obvinil přitom opozici, která měla v parlamentu většinu, ze sympatií vůči Severní Koreji a z „protistátní činnosti“, která podle něj paralyzovala vládu. Cílem bylo podle pozdějšího vyšetřování zneškodnit politické oponenty, ovládnout média a pozastavit činnost parlamentu.
Události nabraly rychlý spád. Jen několik hodin po vyhlášení stanného práva, zatímco do ulic Soulu vyšly desítky tisíc lidí navzdory mrazivému počasí a přítomnosti obrněných vozidel, se odehrálo drama v Národním shromáždění. Vojáci speciálních sil se pokusili vniknout do budovy okny a vrtulníky přistávaly přímo v areálu parlamentu. Poslancům, včetně předsedy opoziční Demokratické strany I Če-mjonga, se však podařilo do budovy proniknout, v některých případech i přelézáním plotů.
V historickém hlasování se 190 přítomných poslanců jednomyslně vyslovilo pro zrušení stanného práva. Podle jihokorejské ústavy musí prezident takovému usnesení vyhovět. Armáda se následně stáhla a výjimečný režim vláda nad ránem formálně zrušila.
Politický pád Juna Sok-jola byl po této noci neodvratný. I členové jeho vlastní strany Síla lidu (PPP) se od něj distancovali. Poslanci Juna 14. prosince 2024 drtivou většinou zbavili pravomocí a ústavní soud ho loni 4. dubna definitivně odvolal z funkce. Stal se tak druhým jihokorejským prezidentem v historii, který byl sesazen formou impeachmentu (po Pak Kun-hje v roce 2017).
Exprezident Jun je nyní kvůli vyhlášení stanného práva obžalován z řady závažných trestných činů, včetně vedení vzpoury, zneužití pravomoci veřejného činitele a porušení vojenského práva. Prokuratura v jeho případě navrhuje absolutní trest, tedy trest smrti, což je v Jižní Koreji výjimečný krok, ačkoliv země popravy fakticky nevykonává. Rozsudek nad hlavním strůjcem pokusu o převrat by měl soud vynést 19. února.
