Menu
Přihlásit se

Komentář.

Kádry rešajut vsjo 2.

Je to jen pár dnů, kdy jsme pod téměř totožným titulkem, jen bez té dvojky, naznačující pokračování, na tomto místě povytáhli obočí nad informací, že bývalá eurokomisařka Věra Jourová má nastoupit do kolegia rektorky Univerzity Karlovy v Praze. Nicméně o překvapení nemá být nouze.

Petr Žantovský Petr Žantovský
Publikováno 15/12/2024
Doba čtení 2 min.
Věra Jourová. Zdroj: Profimedia

V pátek univerzita zveřejnila skutečnost, že Jourová bude hned prorektorkou, což prý odkývl i akademický senát. Jourová se na to konto vyjádřila tak, že jejím cílem je, aby „pokud do Česka pojede nějaký komisař nebo paní předsedkyně Evropské komise, tak se budu starat, aby povinná zastávka byla na UK.“ Vedle toho bude mít Jourová vedlejšák u generál-prezidenta na Hradě. Zřejmě aby sociálně neklesla pod dosud stabilní a dosti vysoko nastavenou příčku.

Tato informace vyvolává nejméně dva typy otázek. Zaprvé: Naše zákony zakazují jakékoli působení politických protagonistů či agitátorů na vysokých i jiných školách. Chce nám snad Jourová tvrdit, že až povede po rudém koberci do Karolina Leyenovou nebo jiného takového zástupce vrcholně politického orgánu, jako je EK, že si zachová absolutní politickou nestrannost, nebude propagovat EU jako jediné možné uspořádání pro naši budoucnost a dnešní vedení pod kuratelou Leyenové za nejlepší možný směr této organizace a našeho kontinentu? To je na první pohled vyloučeno. Jourová se do té míry jednoznačně politicky vyprofilovala, že si nelze představit, jak se z této dlouholeté slupky, nadto dobrovolně přijaté, vysvleče. Bude to zase ten známý flašinet, vřeštící o nezávislosti. Jourová je asi tak stejně nezávislá jako web Forum24 nebo neziskovka Evropské hodnoty. Konec konců do této úvahy zapadá i Jourové vyjádření, že by ráda působila nejen na Právnické fakultě (PF) UK, ale i na Fakultě sociálních věd (FSV), neboť se prý cítí být odbornicí na média. To jistě, zejména na jejich zakazování, cenzurování a „vyhladovění“, abychom si připomněli její nesmrtelný výrok na adresu neposlušných, a tudíž nežádoucích médií, která si dovolí říkat něco jiného, než Jourová.

Jestli vedení FSV připustí, aby byť jen do vrátnice té školy na Smetanově nábřeží v Praze Jourová vstoupila, definitivně promění školu pro žurnalisty ve školu pro cenzory. Už teď je mi líto tamních studentů. Tohle si nedovolil ani komunista, na sklonku jehož režimu jsem tu školu, tehdy Fakultu žurnalistiky, absolvoval já. My jsme nemuseli s posvátnou hrůzou hledět na žádné papaláše ani z ÚV KSČ ani jiných, jemu nadřízených organizací. Nemuseli jsme aplaudovat těm, kdo pořádali na Václavském náměstí i jinde baštonády, které vyvrcholily studentskou akcí 17. listopadu 1989 na Národní třídě. Troufám si tvrdit, že kdyby nám někdo takového atamana do přednášky vnutil, místnost by byla méně než poloprázdná. Jak se asi zachovají dnešní studenti médií, až tam bude pochodovat Jourová se sobě podobnými zakazovači a „vyhladovači“?

A druhá otázka: prorektor je velmi zásadní funkce, zejména na škole takové velikosti a takové historie, jako je UK. Obvykle se takový tvor vyznačuje širokou odbornou prací, vtělenou do příslušného počtu veřejných výstupů, neboť jen takovou autoritu mohou pak kolegové i studenti respektovat jako na osobu, která je na svém místě. Bylo by možné, kdyby Věra Jourová zveřejnila, kolik publikací v impaktovaných nebo aspoň recenzovaných časopisech ze svého oboru má? Kolik vydala monografií, kolektivních monografií, sborníků? Kolika odborných konferencí (nemyslí se tím bruselské žranice) se zúčastnila a jaké tam přednesla odborné příspěvky? Kolik jiných autorů z jejího oboru citovalo její práce ve svých, jaký má tzv. citační index, v jakých databázích typu Scopus má své dílo vloženo? A last, but not least, jestliže jí (zjevně) tyto otázky nepoložil akademický senát, který se nyní zřejmě tetelí představou vyhlídky na EUstáže a jiné benefity, kdo ty otázky položí? Protože bez jejich zodpovězení není Jourová nic než jen kariéristka využívající dnešní pokřivenou dobu a stejně pokřivené lidi, kteří o ní rozhodují.

Čtěte také:
Kádry rešajut vsjo

Komentáře (9)

  1. Ty otázky si položí každý normální člověk. Položí je s vědomím, že stejně nebudou zodpovězeny. Protože eurojoura samozřejmě není nic než jen kariéristka využívající dnešní pokřivenou dobu a stejně pokřivené lidi…

  2. Odpudivá osoba zapadající přesně do kontextu doby s tatínkem, vysokým příslušníkem Státní bezpečnosti ČSSR.
    Blink, blink.

  3. Paní magistra prý na PrF bude učit předmět:
    Disonance svobody projevu a po projevu a její ocenění v Tr.Z.
    A na FSV:
    Historie inkvizice a digitální aplikace její verze 2.0.25 (tzv. bruselské verze).😉

  4. Německo: Dvě ze tří rodin na sociálních dávkách nemají německé občanství. a to se vyplatí..

    1. Německý export kolaps: strukturální krize místo propadu. Negativní zápisy Schufa, půjčky po splatnosti, žádné rezervy: finanční starosti zasahují v Německu vyšší příjmy. Azylová politika: Většina německých občanů proti současné uprchlické politice v Německu – Přinese Asadův pád zlom? V průzkumu 78 procent německých občanů uvedlo, že vidí současnou uprchlickou politiku jako „velký“ problém. Tři čtvrtiny navíc tvrdí, že vláda nedělá dost pro omezení nelegální migrace.dobře už bylo…

  5. Z odborného či vědeckého hlediska eurosoudružka nesplňuje vůbec nic. Je to naprostá degradace UK. Připomíná to dobu dělnických prezidentů.

Napsat komentář