Prosinec je pro Lvy měsícem, kdy si uvědomí jednu zásadní věc: zima je pro slabší kusy. Vy milujete teplo, slunce a pocit, že svět je vaše přirozené teritorium. A tak si odskočíte na lov do Afriky. Ne nutně proto, abyste něco ulovili, spíš proto, abyste byli tam, kde to dává smysl. Keňa, Zanzibar, slunce, barvy, prostor. Vrátit se? Proč byste to dělali.
Zatímco ostatní řeší kapra, vy řešíte západ slunce nad savanou. Vánoce trávíte v kraťasech, s drinkem v ruce a s pocitem, že jste zvolili správně. Lev v teple je spokojený Lev. Všechno se točí kolem vás, personál vás obdivuje, fotky na sítích lámou rekordy. Jednoznačně nejkrásnější svátky ze všech znamení. Bez debat.
Jenže prosinec má rád pointy. A Afrika má smysl pro ironii. Na konci roku se objeví slavný lovec Pampaliny. Nikdo pořádně neví, odkud se vzal, ale všichni ho znají. Specialista na přehnaná ega, sběratel příběhů a neúprosný kurátor reality. Lev si ho nejprve nevšimne. To je chyba.
Setkání s Pampalinym není dramatické. Spíš suché. Krátké. Definitivní. Ne v biologickém smyslu, ale v tom symbolickém. Váš majestát se náhle ocitne v jiné kategorii. Z krále savany se stává exponát. Památka. Suvenýr. Výsledkem není tragédie, ale proměna. Z Lva se stane kobereček. Stylový. Designový. S cedulkou.
Konec roku vás tak zastihne v nové roli. Už neběháte, ale ležíte. Už neřvete, ale zdobíte. A přesto nezoufejte. I kobereček může být středem pozornosti. Lidé kolem vás se zastavují, obdivují vás a říkají: „Ten je ale pěkný.“ Což je vlastně přesně to, co Lvi chtějí slyšet.
