Lidský rozum vrací úder. Excesu s desítkami pohlaví zvoní hrana

Koncept dvaasedmdesáti pohlaví je již natolik zprofanovaný z obou stran názorového spektra, že je jakákoli polemika okolo něj skoro stejně absurdní, jako on sám. Nechtěl jsem o něm psát ani se jím vůbec zabývat, protože zde zvýšenou měrou hrozí, že budete za pitomce, ať už jste to mysleli jakkoliv. Nicméně, jde o fenomén doby, kterou jsem si nevybral, musím v ní nějak existovat a zachovat si zdravý rozum i nadhled, a tak to alespoň zkusím.

Když jsem chodil do školy, což bylo v éře Husákova portrétu vedle tabule, nebyl důvod ohledně genderu tápat. Tehdejší režim měl ve věci zcela jasno. Lidé se dělí na muže a ženy, stejně jako se dělí naprostá většina vyšších živočišných druhů na zemi na samce a samice. Reprodukce vzniká kopulací obou pohlaví a socialistické zřízení potřebuje pracující. Situací, kdy se narodí jedinec, u nějž o pohlaví nelze rozhodnout, jsou mizivé zlomky promile, a náleží vědeckému a medicínskému bádání, spíše než nekončící veřejné diskuzi, natož politické agendě. A jasno měl režim nejenom rétoricky, ale i prakticky. Koneckonců, sám jsem jedním z početné generace husákovského babyboomu vzniklého právě v důsledku propopulační politiky normalizačních 70. let, kdežto duhová agenda dneška nese znaky politiky protipopulační, paradoxně naordinované té nejméně expandující části světa.

Zastoupení hermafroditů v populaci je mizivé

Existuje ale i něco mezi mužem a ženou? Bezpochyby. Sám termín hermafrodit se objevuje již v Gratiánově dekretu, což bylo kompendium církevních předpisů, vydaných před rokem 1140. Najdeme v něm větu „Hermafroditus an testamentum adhiberi possit, qualitas sexus incalescentis ostendit.“ Byl tak míněn jedinec, o kterém v okamžiku narození nebylo možno rozhodnout, zda jde o ženu či muže. Církev tyto otázky řešit musela, křtem počínaje a otázkami tehdejšího práva konče. Zde, konkrétně, práva svědčit při sepsání závěti. Mezi mužem a ženou, na základě převažujících pohlavních znaků, proto rozhodnuto být muselo, protože s křesťanstvím skončila i starověká praxe házení podobných novorozeňat do moře nebo řeky Tibery. Práva mužů a žen byla rozdílná až donedávna všude v Evropě, konkrétně v Čechách až do roku 1918. Zrovnoprávněna pak byla, oficiálně, až Ústavní listinou Československé republiky z 29. února 1920, což bylo nedávno spíše neoslaveno jejím stým výročím.

Věcně tak lze, kromě mužů a žen, připustit i kategorii hermafroditů, ačkoli je jejich zastoupení v populaci zcela mizivé. Celosvětově bylo podobných případů dokumentováno pouze něco přes pět set celkem. V rámci republiky tak půjde, patrně, maximálně pouze o jednotky osob, majících jak vaječníky, tak varlata zároveň. Tato krutá hříčka přírody je ale nijak neomezuje na jejich lidských či občanských právech, a v reálu je tak nespravedlivou úplně stejně, jako jiná postižení, svým výskytem daleko častější. Proč se tedy právě okolo tohoto fenoménu vytvořila celá politická agenda? Protože jeho definice byla, jak už je v liberálních kulturních válkách progresivistů symptomatické, záhy účelově rozšířena.

Rozšíření definice

Pro lepší pochopení nového pohledu na otázku genderu přišli LGBTQ ideologové s názornou mnemotechnickou pomůckou, představující vícepohlavního panáčka. V angličtině staví na slovní hříčce, kdy se z perníkového panáčka, známého jako Gingerbread Man, stal, namísto cukroví, Genderbread Man, znázorňující, co je třeba v kategorii pohlaví nově zohledňovat. To, že se kromě mužů a žen vyskytují i hermafrodité s oběma pohlavními znaky, tvoří totiž pouhou jednu čtvrtinu celého systému. Jde o první z rozlišení, toliko na základě samotného pohlaví. Dále sem byla ale zahrnuta i preference vůči jiným pohlavím, která mohou být opačná, shodná, nebo obojí zároveň, čímž se do systému přidali gayové, lesbičky a bisexuálové. Další rozšíření se pak týkalo i vlastního vnímání pohlaví, které se může lišit od fyzického, a externí vzhled, který se může lišit zrovna tak, čímž se problematika dále rozšiřuje na transsexuály, transvestity a všechny další vyplývající kombinace.

Systematické a logické, tak kde je problém? V počtu. Tyto čtyři aspekty tak tvoří, každý z nich, v zásadě tři možné stavy. A sice muž, žena a mezipoloha, a výsledných variací s opakováním tak vzniká přesně čtvrtá mocnina tří, tedy osmdesát jedna. Kde se tedy bere oněch dvaasedmdesát pohlaví? A které z kombinací byly vynechány? Nějakých devět, které nemohou nastat? Nějak se mi to nezdálo, a tak jsem si je, ze zvědavosti, všechny našel a prostudoval.

Nejlepší to má Omnigender

Jsou to, konkrétně, tyto. Agender, Abimegender, Adamas gender, Aerogender, Aesthetigender, Affectugender, Agenderflux, Alexigender, Aliusgender, Amaregender, Ambigender, Ambonec, Amicagender, Androgyne, Anesigender, Angenital, Anogender, Anongender, Antegender, Anxiegender, Apagender, Apconsugender, Astergender, Astral gender, Autigender, Autogender, Axigender, Bigender, Biogender, Blurgender, Boyflux, Burstgender, Caelgender, Cassgender, Cassflux, Cavusgender, Cendgender, Ceterogender, Ceterofluid, Cisgender, Cloudgender, Collgender, Colorgender, Commogender, Condigender, Deliciagender, Demifluid, Demiflux, Demigender, Domgender, Duragender, Egogender, Epicene, Esspigender, Exgender, Existigender, Femfluid, Femgender, Fluidflux, Gemigender, Genderblank, Genderflow, Genderfluid, Genderfuzz, Genderflux, Genderpuck, Genderqueer, Gender witched, Girlflux, Healgender, Mirrorgender, Omnigender. Tečka.

Překvapivě se ale, v podstatě, uvedeného genderového panáčka a jeho systému týká jen minimum z jmenovaných. Třeba hned Agender znamená, že se daná osoba nijak genderově neidentifikuje. Aerogender mění své pohlaví podle svého okolí, Amaregender podle osoby milované, kdežto Angenital sice nemá žádné primární pohlavní znaky, ale genderově se, na rozdíl od Agendera, identifikuje. Bigender může mít více genderových identit zároveň, a Blurgender mezi nimi přechází plynně tak, že není zřejmé, ve které se právě nachází. U Collgendera existuje sice také více identit zároveň, ale nejsou smíšené dohromady. Mohl bych takto pokračovat, ale skočím radši rovnou na konec. Nejlepší to má totiž Omnigender, který má zároveň genderové identity všechny. Zobecněně lze říci, že tyto pojmy často řeší i otázky změn a procesů, včetně externích vlivů, a s původním konceptem pohlaví tak souvisí poněkud neintuitivně.

Toto rozlišení tak navíc do systému vnáší už tolik dalších možných variant, že už se počet pohlaví mezitím dostal lehce nad sto a dále narůstá do nezapamatovatelna. Je zřejmé, že cílem bylo vyrobit natolik širokou a vágní definici genderově utiskovaných, aby s ní šlo nakonec politicky pracovat jako s novou třídou, což se, alespoň z části, v některých západních zemích podařilo.

Návrat k muži a ženě

Ale co bylo s politickým cílem snadno vytvořeno, může z politických důvodů také snadno skončit. Nově zvolený prezident Donald Trump již ve svém projevu přislíbil, že požádá Kongres, aby přijal zákon, určující, že jediná pohlaví, uznávaná vládou Spojených států, budou muž a žena, a toto bude určeno okamžikem narození. Různé varianty tohoto videa zbouraly povolební Internet, ale skutečnosti jde o více než rok starý záznam, spadající do prezentace republikánského programu Agenda 47, odkazujícího k 47. prezidentskému postu, který Trump bude zastávat.

Pokud jej hodlá dodržet, čemuž zatím vše nasvědčuje, budeme se, možná, už brzy moci vrátit k osvědčenému vnímání pohlaví coby variant mužského a ženského, kde sice mnozí mohou být různí jedinci maskulinní, femininní či androgynní, jak je libo, a se svojí psychikou, preferencemi či vnější prezentací nakládat zrovna tak, ale, v důsledku, budou stále jen mužem a ženou, už bez dalších rozlišovacích nánosů. A o to, co které z pohlaví vlastně znamenalo, se už nebudeme muset starat.

Jen by mne zajímalo, co téhle éře jednou řeknou generace příští…

Čtěte také:
Nejlepší lingvisté už 20 let dřou na našem genderovém obrození. Čeština je ale příliš tvrdý oříšek
Štamgasti lékařského průmyslu! Vyšla další obžaloba transgenderismu v českém prostředí
Trans aktivisté utahují šrouby. Čekají nás postihy za ideozločiny jako Skoty?