Lipavský versus Macinka aneb Ministerský zlatý důl

Šuškanda o tom, že si za časů Jana Lipavského udělaly neziskovky z Černínského paláce hotové Eldorádo, dostala v minulém týdnu konkrétní obrysy. Novopečený ministr Petr Macinka oznámil, jaké kuriózní projekty byly z rozpočtu ministerstva financovány a připojil také přesné sumy. Ostrá reakce jeho předchůdce na sebe nenechala dlouho čekat a mezi oběma politiky se na sociálních sítích rozpoutala nevídaná přestřelka.

„Vžití se principu rovnosti žen a mužů v Kosovu cestou advokační činnosti…“ „Posílení postavení mládeže a nezávislých médií pro demokratickou angažovanost v Gruzii…“ „Zážitkovým učením k aktivnímu občanství v Moldavsku“ nebo například „Posílení kapacit srbských nezávislých médií v informování o výzvách zelené transformace…“ Tak zní jen stručný výčet dobra, které český daňový poplatník za Lipavského éry po světě napáchal. Aniž by to ovšem věděl. Aniž by se ho kdokoliv ptal, zda v Moldavsku, Barmě, Gruzii, Srbsku, Vietnamu a jinde nějaké dobro vůbec páchat chce.

Celkem šly na programy v rámci takzvané transformační spolupráce vyšší desítky až stovky milionů korun ročně, ale nebýt povolební ministerské výměny, veřejnost by se s vysokou pravděpodobností o této záležitosti nic nedozvěděla. Ostatně informace, jaká byla reálná efektivita vynaložených prostředků (tedy lapidárně řečeno, komu, jak a s jakým výsledkem bylo za vyšší desítky milionů pomoženo), neznáme doposud.

Jan Lipavský chápe, že v otázce neziskovek a jejich lukrativního ministerského byznysu nemá čisté svědomí. A když nemáte čisté svědomí, pak dvojnásob platí, že nejlepší obranou je útok. Proto se exministr před pár dny uvelebil před kameru, nasadil truchlivý výraz týraného pejska z množírny a svého nástupce sugestivně vykreslil coby zlosyna, jenž chce sebrat peníze ukrajinským dětem. V celku účinná manipulace, protože z celé řady do očí bijících příkladů plýtvání veřejných peněz vytrhl zrovna ten jeden, týkající se dětí. Tedy takový, kde se dalo čekat, že náležitě zafungují emoce publika ve prospěch daného projektu, a tím budou jakoby zamaskovány ty ostatní projekty, které jsou naopak velmi problematické.

A jaké jsou konkrétní výsledky?

Faktem nicméně je, že kdyby byl Lipavský o účelnosti vynaložených peněž skálopevně přesvědčen, nebylo by samozřejmě nic snazšího, než veřejnosti sdělit konkrétní detaily o výsledcích a reálných dopadech takové pomoci. Byla by to pro sponzory alias daňové poplatníky jistě mnohem přínosnější informace, než když jsme se závěrem exministrova videa jen dozvěděli, že je Lipavskému z jeho nástupce na zvracení. Tento poznatek je bohužel občanům dobrý pouze k tomu, aby si znovu připomněli, jak hluboko politická kultura v Česku klesla a jak moc nejsou bývalí vládní představitelé schopni smířit se s tím, že prohráli volby.

Po Macinkově oznámení na sebe nenechala dlouho čekat ani reakce z dotčeného tábora, tedy od neziskovek. Bohužel v náležitě zčeřené pěně rozhořčených slov čtenář opět nebyl schopen dešifrovat to hlavní – efekt vynaložených peněz. Kolik žen a mužů v Kosovu si díky milionům z českého „zamini“ teď přijde rovnější? Kolik žáků bylo „zážitkově poučeno“ o aktivním občanství v Moldavsku a co (pokud vůbec něco) se tím zlepšilo? A jak je na tom ta zelená transformace v Srbsku, všechno šlape? Laskavý čtenář promine, že si na tomto místě děláme trochu legraci, ale když najednou vidíme, za jaké věci dokázala utrácet stovky milionů vláda rozpočtové odpovědnosti, dá se vážný tón držet jen těžko.

Stejně, jako nejde udržet trend, kdy si některé politické neziskovky zvykly fungovat s rukou permanentně šátrající po veřejných penězích, aniž by se přitom veřejnost dozvěděla, jestli ty peníze náhodou nebyly jen tak zbůhdarma vyhozené z okna kdesi ve Vietnamu, Moldavsku, Kosovu či Barmě.

Čtěte také:
Posílat důvěrné SMS úhlavnímu nepříteli byla od Macinky chyba. Válka hysterického prezidenta s vládou teď může vypuknout naplno…
Vaše dobro za naše peníze
Lipavského protiruské pohádky naším jménem a za naše peníze