Nejedná se o země ledasjaké: na jedné straně nejlidnatější stát Afriky, na druhé straně ekonomická velmoc bohaté a strategické oblasti Perského zálivu, kam chceme více vyvážet a jejíž energetické suroviny nám mají nahradit výpadky s Ruskem. Problémy se neomezují jen na dva zmíněné regiony. Těžko si dnes představit, že by kdokoliv z Fialovy vlády byl na slušné úrovni přijat v ekonomické supervelmoci Číně.
Nejde tu o pošramocená ega našich politiků, nýbrž o reálné zájmy naší země. Sklízíme plody zanedbávání diplomacie za Babiše a její ideologizace za Fialy. Výsledek je hrozivý.
Směrem na západ se hrbíme, k východu a jihu se chováme přezíravě, když udělujeme nevyžádané rady k lidským právům, Ukrajině či Izraeli a štěkáme, kam nám ze Západu ukážou. Jsme jako lokaj – pánovi podlézá, na ostatní dělá ramena. Respekt si tím nezískáme ani u jedněch.
První nás mají za užitečné idioty, druzí za podivné exoty, s nimiž nemá smysl ztrácet čas. Asi bude třeba zrušit ještě několik pozvání, než si občan všimne, že něco není v pořádku, zastydí se za své představitele, zhrozí se nad naší pověstí a pokusí se o nápravu.
Komentáře (0)