Maďaři v neděli rozhodnou, zda premiér Viktor Orbán zůstane u moci, nebo ho vystřídá jeho bývalý spolupracovník a nynější hlavní rival Péter Magyar. Výsledek může ovlivnit i vztahy s Evropskou unií, kde je Orbán dlouhodobě kritizován za svou domácí politiku, blokování některých rozhodnutí i vstřícnost vůči Rusku.
Dvaašedesátiletý Orbán usiluje o páté funkční období v řadě, tentokrát však není jasným favoritem. Nezávislé průzkumy naznačují náskok Magyarovy opoziční strany Tisza, i když podle některých analytiků nemusí být dostatečný kvůli úpravám volebního systému a dlouhodobé dominanci Orbánova Fideszu. Maďarsko je přitom často označováno za příklad „neliberální demokracie“.
Volby sleduje i zahraničí, protože Orbán má výrazný vliv na evropskou i globální politiku a je inspirací pro řadu populistických hnutí. Udržuje vztahy například s Donaldem Trumpem či Vladimirem Putinem, zatímco s institucemi EU má napjaté vztahy.
Pětačtyřicetiletý Magyar se stal výraznou politickou postavou teprve nedávno, když se rozešel s vládní stranou a začal ji kritizovat. Rychle dokázal získat podporu části veřejnosti nespokojené s korupcí, ekonomickou situací i stavem veřejných služeb. Slibuje reformy a obnovení vztahů s Bruselem, který Maďarsku kvůli problémům s právním státem pozastavil část financí.
Předvolební kampaň byla vyhrocená a provázely ji vzájemné útoky i obvinění z manipulací či zahraničního vměšování. Očekává se vysoká účast a velmi těsný výsledek. Není přitom jisté, zda případné vítězství opozice povede k zásadní změně systému, nebo pouze k výměně vlády.
