Menu
Přihlásit se

Komentář.

Mlčeti zlato, nebo spíš „drž hubu a krok“?

Jedním z výdobytků sametové revoluce bylo zajištění práva na svobodu slova a svobodné vyjadřování. Samozřejmě také zaručené svobody i po vyjádření názoru. A také na soukromí ohledně svých posílaných zpráv.

Ivan Šrámek Ivan Šrámek
Publikováno 20/07/2024
Doba čtení 5 min.
Ilustrační foto. Zdroj: Shutterstock

Vypadá to však, že zaručená svoboda vyjadřování a svoboda slova se opět stává ohroženým právem, které je zakotveno v Základní listině práv a svobod, a ta je zase součástí naší Ústavy České republiky.

Cenzura se rozmáhá

Od doby, kdy Elon Musk převzal Twitter, stal se trnem v oku liberálním progresivistům a americkým Demokratům, zejména když zveřejnil tzv. „Twitter files“, ve kterých odkrývá spolupráci amerických zpravodajských služeb na cenzurování obsahu příspěvků na Twitteru během minulých prezidentských voleb v USA, kdy byly záměrně blokovány zprávy o korupčním jednání Huntera Bidena, syna prezidenta Bidena, a také prováděny cenzurní zásahy odborných oponentních názorů během pandemie covid-19.

Cenzoři EU si otevřeli na konci roku 2022 kancelář v centru San Franciska, odkud chtějí Elonu Muskovi sdělovat, co může a co nemůže tolerovat na své sociální síti „X“. Vysoký reprezentant EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku a současně místopředseda Evropské komise Joseph Borell se nechal slyšet, že: „Otevření kanceláře v San Francisku je konkrétní krok, jak dál posílit snahy Evropské unie v kybernetickém prostoru, jak vzdorovat hybridním hrozbám, manipulacím s informacemi a vměšování ze zahraničí.“

A jak chtějí svoji cenzuru eufemisticky nazývat? Prý se jedná o „kybernetickou bezpečnost.“

Podle už dnes platných předpisů EU by odvysílání projevu Vladimíra Putina mohlo být pokládáno za „zahraniční manipulaci“ a médium, které by projev odvysílalo, by si mohlo vykoledovat pokutu a cenzuru.

Trapnost a směšnost tohoto totalitářského opatření ještě více vynikne, když si uvědomíme, že za studené války CIA nejen dovolovala Američanům číst sovětské noviny, ona je dokonce ještě překládala do angličtiny a rozesílala do tisíců knihoven po celých USA.

Konec soukromí v posílaných zprávách

Francouzský zpravodajský server contexte.com zveřejnil 2. dubna nejnovější návrh belgického předsednictví na zavedení plošné „kontroly chatu“. Instituce EU jednají o povinné kontrole soukromých zpráv již téměř dva roky. Evropská komise navrhla nařízení, které by internetovým službám a messengerovým aplikacím typu Signal, WhatsApp a všem ostatním, uložilo povinnost číst obsah zpráv uživatelů, prý za účelem prevence dětské pornografie.

Dokonce je požadována kontrola obsahu komunikací i u služeb Proton Mail, či německé Tutanota, u nichž k němu nemají přístup ani samotní provozovatelé. Ti by museli podle nového nařízení spolu s aplikací instalovat uživatelům šmírovací software založený na umělé inteligenci. Tomuto nařízení by se musely podrobit i služby cloudových úložišť, které by měly povinnost hromadně a bezdůvodně číst obsah nahraný uživateli.

Belgičané ve svém návrhu plošné a bezprecedentní šmírovací a cenzurní snaze používají termín moderace nahrávání (“upload moderation”). O co by ale mělo opravdu jít? Protože většina komunikačních platforem používá tzv. koncové šifrování, bylo možné skenování provádět na straně zařízení klienta. Čili by to fakticky znamenalo prolomení šifrování, ale i velké bezpečnostní riziko například pro uživatele mobilních telefonů. „Soukromé zprávy by pak už jednoduše řečeno nebyly soukromé,” uvedl k návrhu advokát nevládní organizace Iuridicum Remedium Jan Vobořil.

Naštěstí se zvedla poměrné masivní kritika jak od organizací pro ochranu soukromí, tak i od poskytovatelů end-to-end šifrovaných služeb, ale také od celých vlád.

Německá vláda například zaslala komisi 61 otázek napadajících nedostatky navrhované legislativy, a také se ptala, jak je návrh zákona slučitelný s některými ustanoveními obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), nebo jak může zákon zaručit, že technologie nebude zneužita. Německá vláda požaduje, aby byl návrh zákona uveden do souladu s „ústavními normami pro ochranu soukromé a důvěrné komunikace”, a také zmiňuje i dodržování Listiny základních práv Evropské unie

Dehonestace a stigmatizace

Na Echo 24 vyšel článek, ve kterém se píše: „Političtí lídři v EU nasazují své zpravodajské služby, aby očernili každého oponenta, od německých sedláků po konzervativní politiky, coby entity ´napojené na Rusko´.  Policisté napříč Evropou, teď nápadně ve Skotsku, jsou instruováni k postihu ´nenávistného projevu´, do kteréžto kategorie se vejdou dokonce i průpovídky stand-up komiků.“

Věřím, že jste si všimli okamžitého nástupu dehonestace známých osob, které stojí v opozici proti současné české vládě, ale i v opozici proti tomu, co provádí EU se svým Green Dealem, proti bezbřehé podpoře války na Ukrajině, případně právě proti snahám o plošnou cenzuru a šmírování.

A určitě jste zaznamenali nálepkování „proruskou pátou kolonou“, „užitečnými idioty Putina“, nebo „nahnědlou frakcí“ členů nově vzniklé frakce Patriots for Europe v Europarlamentu.

Všechno toto má posloužit jen k tomu, aby se v občanech podvědomě vytvořil obraz škůdců, novodobých mandelinek bramborových, se kterými je nutné vypořádat se tak říkajíc po soudružsku. Zatím alespoň metáním exkrementů a všeobecným odsouzením.

A co svoboda po projevu?

Nedávno se v mainstreamových mediích objevila zpráva, že bývalý komunistický vojenský prokurátor Igor Stříž, který posílal do vězení odpůrce služby v komunistické ČSLA, a dnes dostal angažmá jako nejvyšší státní zástupce, podal odvolání proti rozsudku soudu, který zprostil obvinění ze schvalování genocidy na Ukrajině paní učitelku Bednářovou, která vedla děti ke kritickému myšlení, aby nepadaly pod vliv jednostranné propagandy.

Co je tedy cílem? Dle mého mínění je už víceméně jedno, jak případné odvolání dopadne. Jen se tím dává občanům jednoznačně najevo, že názory, které budou odporovat oficiální vládní doktríně, neprojdou jen tak, ale jejich nositelé za ně budou popotahováni soudem. Což se už vlastně policejními složkami za aktivní podpory ministra vnitra Rakušana děje.

Když dva dělají totéž, není to totéž

A v kontextu „honby za agenty Ruska“ je směšné, nebo spíše velmi pobuřující, pokud se nějaká země, viz kupř. Gruzie, rozhodne přijmout zákon v mnohem měkčí podobě, než je americký FARA, a přesto se rozpoutá dehonestační kampaň, že se Gruzie přimyká k Moskvě, pokud chce nechat zveřejňovat u NGOček (politických neziskovek), kdo je financuje, z jakých (cizích státních) zdrojů je takové NGOčko udržováno v provozu.

Dokonce jsem četl článek, ve kterém se zmiňuje, že americké, evropské a Sorosovy neziskovky dávají dohromady pořádný balík peněz na školení gruzínské opozice za účelem svržení současné, demokraticky zvolené vlády.

Jak moc mi to připomíná Ukrajinu. Tam k Majdanu došlo proto, že se tehdejší demokraticky zvolený prezident Viktor Janukovyč vzepřel koloniálním podmínkám kladených EU v přístupových jednáních a do několika měsíců následoval Majdan a další historii už také znáte; statisíce mrtvých, totálně zničená a vydrancovaná země.

Mj., není to tak dávno, kdy bylo Maďarsko donuceno pod tlakem EU a po rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie podobný zákon, který zavedlo, zrušit. EU se neštítila ani vydírání Orbánovy vlády odebráním dotací a dalšími mafiánskými praktikami.

Závěrem

Ale ne každý se nechá udolat a mnoho lidí si uvědomuje, že jakékoli snahy o cenzuru, ostrakizaci a dehonestaci odpůrců oficiálních názorů a stanovisek, jsou ve své podstatě velmi vážným ohrožením základních práv a svobod, a tak odhalují vládní snahy o šíření dezinformací a zavádění cenzury v Německu, Irsku nebo v Brazílii.

Téměř pokaždé kořeny vedou ke stejnému typu osob. Jedná se o lidi z tajných služeb, mainstreamových médií a nevládních organizací, které jsou zpravidla velmi významně dotované ze státních peněz. Na červnové konferenci pořádané v Praze Společností pro obranu svobody projevu o tom skvěle hovořil Michael Shellenberger.

Dnešní snahy progresivních liberálů znovu zavést cenzuru, vyhazování z práce, a tresty vězení za projevy, které nejsou v souladu s novodobou „liberální národní frontou“ se naprosto míjí s představou svobodné společnosti. Tak takhle jsme si ji opravdu nepředstavovali. Zejména ne my, kteří jsme zažili komunistickou éru, ale také devadesátky, kdy ta plná svoboda slova a projevu byla opravdu zaručena.

Čtěte také:
Postřehy z pražské přednášky novináře, který pomáhal odhalit cenzuru Twitteru
Žádné kontroverzní informace nebudou k mání
Ani Qatargate, ani Ježíš. Svět cenzury vzkvétá

Komentáře (13)

  1. Vrací se mi úplně stejně blbý pocit, jako když jsem za komančů po nocích poslouchal rušenou Svobodnou evropu. Ale taky nebyla svobodná a taky tam dost žvanili. To vím ale až dnes.

    1. Souhlasím, jsem na tom nápodobně. Propaganda všude kam se podívám, slyším a čtu. Byla, je a bude. Všichni propagandisté tvrdí, že je to ve jménu „Dobra“ a přitom to vyvolává jen „Zlo“, čím dál větší rozdělení a toxicitu společnosti. Polopravdami či pololži se nedá vytvořit opravdová oddanost, důvěra, loajalita, víra a podobně v lidu respektive občanech. Tím se získá jen falešná víra občanů ve stát. Kdykoliv se to časem může zbortit a zničit, když jsou základy společnosti postaveny z nepravd. Láska a pravda zvítězí nikoliv však faleš a propaganda, které se za tím jen skrývají.

  2. Jsme tam, kde jsme byli v 50. letech. Je to pořád dokola, chtějí být u koryta a opájet se mocí na věčné časy.

Napsat komentář