Tisíce těchto mohutných strojů posléze zablokovaly důležité dopravní uzly, zejména nájezdy na dálnice a hraniční přechody. Následovaly mnohahodinové dopravní komplikace, které zasáhly i české občany mířící do Německa či zpět. Proč tohle všechno? Většina českých médií přinesla v podstatě nic neříkající informaci, že je celá akce odpovědí na chystané vládní škrty v zemědělství. To je však pravda pouze zčásti. Ve skutečnosti má tento radikální protest mnohem širší pozadí.
Zemědělci první v řadě
Německo, které se kdysi s nevídaným zápalem vrhlo do uskutečňování levicové progresivní revoluce, patrně přijíždí na pomyslnou konečnou. Sebe záhubná migrační a zelená politika, jež po léta nebrala v potaz realitu ani zájmy vlastních občanů, již nedokáže vznikající problémy sanovat. A zemědělci jsou skupinou, na kterou tyto nové pořádky dopadají s předstihem. Nejde jen o zredukování peněz, které tito lidé na svou činnost z veřejných zdrojů dostávají (právě tento aspekt média hlavního proudu záměrně zdůrazňují). Jde totiž také o nekončící příval ideologicky motivovaných zákazů a příkazů, ať již z Berlína či Bruselu, které mají pro německé zemědělství zcela likvidační charakter.
Farmáři podle všeho nevnímají svůj protest jako izolovanou akci, nýbrž jako součást širší občanské neposlušnosti. Z rozhovorů s jednotlivými účastníky vysvítá naprostá nespokojenost s politikou vlády, ozývá se kritika nefungujícího školství, zdravotnictví, vnitřní i vnější bezpečnosti. Lze rovněž zaslechnout sílící hlasy, které si všímají paradoxu, že na migranty a jejich potřeby se peníze vždy najdou, na zemědělce nikoli. Výmluvný je rovněž autentický výrok jednoho z účastníků pro přítomnou reportérku: Už si nenecháme předepisovat, jak máme žít, tohle už musí jednou skončit. Tak jednoduché to je.
Zemědělcům se dostalo podpory od opozičního tábora, sounáležitost s jejich protestem vyslovila také řada dalších profesních sdružení (myslivci, pekaři, speditéři…). Podle průběžného hlasování německé televizní stanice NTV jejich protest pozitivně rezonuje i u veřejnosti (údajně s nimi souhlasí 91 % diváků).
Spiegel mluví o vidlácké lůze
Nicméně reakce médií hlavního proudu a německých vládních politiků je přesně opačná. Nemělo by nás to překvapit, protože v mnohém to připomíná i naši tuzemskou realitu.
V německém týdeníku Der Spiegel byli farmáři již s předstihem charakterizováni jako motorizovaná vidlácká lůza. Poněkud diplomatičtější tón zvolila někdejší významná zelená politička Renate Künast. Ta v televizním vstupu protestující vyzvala, aby si uvědomili, že čelíme klimatické krizi, s čímž se musí zemědělství chtě nechtě vyrovnat. Mluvila o smíření s novou realitou, respektive o adaptaci na nové podmínky. Farmáři si podle ní také musejí uvědomit, že se i oni řídí evropským právem. V závěru vyjádřila obavu ze zneužívání demonstrace extrémisty, přičemž připomněla, že pokud někteří účastníci chtějí odstranit demokracii a nastolit autoritativní systém, nelze to tolerovat.
Pozoruhodné je rovněž vyjádření místopředsedy vlády a ministra průmyslu za Zelené Roberta Habecka. Tomu před několika dny rozlícený dav farmářů zabránil vystoupit z lodě v přístavu Schlüttsiel v severním Frísku. Zřejmě i pod dojmem této potupné události na sociálních sítích s vysokou mírou agresivity konstatoval, že se ozývají fantasmagorické výzvy k převratu, přičemž fantazírování o převratu neznamená nic jiného než snahu zničit náš demokratický stát. V této souvislosti Habeck zmínil podobnost s Výmarskou republikou, jejíž konec vedl k nástupu nacistů.
Zdá se, že dohoda mezi vládou a zemědělci není na obzoru a že se mezi stále větší částí společnosti a vládou prohlubují příkopy. Na příští dny jsou v Německu naplánovány další protesty, a to nejen farmářů. Heslem příštích dnů tak podle všeho bude požadavek na uspořádání nových voleb. Máme se na co těšit.
Autorka je překladatelka a bývalá poslankyně za ODS.
Je otázkou, jak silný bude tlak protestujících a jakou výdrž má režim. V Kanadě to dopadlo neslavně a v Holandsku také žádný zázrak. Síla globalistů (tedy těch rabínů, co to skutečně řídí, ne těch pohunků v politice) je obrovská a hlavně promyšlená. Oni nejednají ze dne na den, ale mají dlouhodobý promyšlený a propracovaný plán. Možná již několik set let.
Kdyby nebylo tě luzy, tak města vzdychají hlady a to bych jim za ten název vidlacka lůza přál.
Pokud si všichni včas neuvědomíme,že bez zemědělců není jídlo a bez jídla není budoucnost a pokud všichni přesně víme jak se má zemědělství dělat a všichni do něho kafráme,nic se nezmění. A ještě když se k tomu všemu přidají pomatení zelení,tak to jistě zavání průšvihem.