Naši učitelé vesměs tvrdí, že děti, které aktuálně navštěvují základní školy, nejsou nadané. Protože Masarykova univerzita v Brně (MUNI) to považuje za vyloučené, založila spin-off (odvozenou) společnost Invenio Plus, s.r.o., která vytvořila diagnostický software pro vyhledávání a podporu talentů v oblasti STEM (TALENTSTEM).
Oblast STEM je zaměřena na přírodní vědy (Science), technologie (Technology), techniku (Engineering) a matematiku (Mathematics). Jde o disciplíny považované za rozhodující pro rozvoj a růst ekonomiky, pro udržení konkurenceschopnosti a trvale udržitelný rozvoj obecně.
„Učím na pedagogické fakultě výchovné poradce a většinou se jich ptám, kolik mají ve třídě intelektově nadaných dětí a většinou odpovídají, že žádné. V ten moment jsme si s kolegy řekli, že musíme tomu systému pomoct. V České republice neumíme nadané děti rozpoznat. Máme jich rozpoznaných zhruba 1800 každý rok, ale těch dětí jsou tisíce intelektově nadaných, a tak jsme si řekli, že školám pomůžeme. Takže primární zájem je podpořit školy v identifikaci nadaných dětí. Systém je tedy určen primárně pro školy…, ale plánujeme i takzvané domácí testování, aby si rodiče mohli ten test zadat dětem doma,“ řekla pro ČRo Plus Šárka Portešová z Institut pro psychologický výzkum MUNI a jedna z autorek projektu TALENTSTEM.
Mizerné pedagogy prý nahradí stroje
Portešová tedy tvrdí, že učitelé nejsou schopni poznat, jestli mají v lavici talentovanou žákyni anebo nadaného žáka. Studium pro výchovné poradce je totiž určeno pro absolventy magisterských studijních programů učitelských oborů s dvouletou pedagogickou praxí. Výchovný poradce pak působí na základní, střední a vyšší odborné škole. Mezi jeho hlavní činnosti patří mimo jiné péče o nadané děti.
Portéšová de facto říká, že české pedagogické fakulty produkují neschopné absolventy.
Na druhé straně je sotva ideální, aby místo učitelů, respektive výchovných poradců, určoval schopnosti dětí stroj. Vedle softwaru na rozpoznávání nadání byl měl navíc vzniknout druhý modul interaktivní počítačové simulace. V jeho rámci budou žáci provádět experimenty a učit se. V pozadí systému bude databáze s novým algoritmem pro průběžné a přesné vyhodnocování schopností žáků i procesu učení.
Takže nejen robotická diagnostika talentu ale i provádění vlastní výuky. Nakonec se dozvíme, že naši učitelé neumí ani učit, a je nutné vzdělání svěřit automatům.
Když univerzita rezignuje na svoje poslání
„Máme radost, že se daří naplňovat poslání univerzity – přinášet do společnosti vědecky podložená a prakticky využitelná řešení. Invenio Plus je krásným příkladem toho, že i společenské vědy mají co nabídnout pro budoucnost, a především pro budoucnost naší společnosti,“ prohlásil děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Stanislav Balík.
Jeden by měl za to, že posláním univerzity je především dobře připravovat její absolventy na povolání učitele. Pokud to nedokáže, sotva to spraví tím, že bude vymýšlet, jak nahradit neschopné pedagogy počítačovými programy, Navíc takovými, které by se daly šikovně komercializovat, jak se chlubí MUNI.
Dobrého učitele žádná technologie nenahradí. Školní výuka nejsou jen znalosti a testy, je to i složitý proces výchovy, aniž by nutně musel suplovat rodiče. Projekt diagnostického softwaru pro vyhledávání a podporu talentů společnosti Invenio Plus je příklad pedagogiky, která se vydává špatným směrem, protože ztrácí lidský rozměr.
Čtěte také:
Bekův hodně připálený dort
Bulgakov na tom tanku neseděl
Vážně skvělý *ironie*
Je to asi stejný jako když si rodiče stěžují, že jejich děti nosí domů pětky protože „si nic nepamatují“. Načež je pro ně dobrá rada – zapněte jim tik tok, nechte je 10 minut prohlížet příspěvky a pak je zastavte a zeptejte se jich, o čem byly poslední 4 příspěvky zpátky. Budou si pamatovat kulový. Mozek je sval a musí se prostě trénovat a cvičit. Říct „to dítě je blbé nic si nepamatuje“ když má denně 10 hodin k přístupu na tik tok je hrozně jednoduché odsouzení. A totální přehlížení problému.
Tahle situace je podobná – lidi z peďáku netuší jak identifikovat nadané děti? A dát jim stroj ať o tom rozhodne místo nich? Místo toho aby je to tedy člověk naučil? Čeho si všímat, jak to poznat, není tedy něco chybného na osnovách samotného peďáku? Ne, raději je označíme za tupce, to jistě vyřeší ten problém, neprohloubí ho to… Stroje algoritmicky naučíme rozhodovat o osudu lidí a budeme důvěřovat jeho sociálním dovednostem víc než žijícím lidem. To určitě zalepí tuhle díru v našem systému který si neumí mezi institucemi předávat ani zpětnou vazbu a informace ani po 30 letech.
*ironický pomalý potlesk ve stylu Severuse Snapa*