Po vládě Petra Fialy toho nezůstalo mnoho dobrého. Jestli však byla v něčem obzvláště neblaze aktivní, tak to byl boj proti svobodě slova. Nová vláda Andreje Babiše slibuje napravit to, co ta předchozí napáchala.
Výčet jejích hříchů v této oblasti je poměrně dlouhý a notoricky známý. Takže jenom ve zkratce. Poprvé od roku 1989 zřídila funkci vládního „cenzora“, byť ji maskovala jako různé poradce a koordinátory. Bylo to také poprvé od roku 1989, kdy vysoký vládní úředník nazval lidi „sviněmi“. Pak je tu neblaze proslulý §318a trestního zákoníku o „neoprávněné činnosti pro cizí moc“, který je tak „kvalitní“, že jej kritizovali i někteří politici tehdejší koalice a nyní čeká na projednání u Ústavního soudu návrh skupiny senátorů na jeho zrušení. Dále tu máme ještě nesmrtelné výroky bývalého premiéra Petra Fialy o „boji s nesprávnými názory“ a „korekci veřejné debaty“. Ovšem nejskandálnějším krokem vlády bylo vypnutí tzv. „dezinformačních“ webů poté, co Rusko zahájilo agresi proti Ukrajině. Podle rozhodnutí soudu totiž neměli poskytovatelé internetu právo to udělat a stát je k tomu nesměl nezákonně vyzývat.
Nová vláda již dopředu avizovala, že nehodlá v politice postupného omezování svobody slova pokračovat. V návrhu svého programovém prohlášení totiž mimo jiné píše: „Ministerstvo vnitra nebude nástrojem omezování svobody projevu ani ‚velkým bratrem‘. Zamezíme zneužívání státní represe proti občanům za jejich názory. Nikdo nesmí mít strach projevit svůj postoj.“ Že to nemají být jenom prázdná slova, pak naznačuje záměr zřídit při úřadu vlády pozici, která se má věnovat ochraně svobody slova napříč státní správou. A v parlamentu má vzniknout speciální podvýbor.
Jedna věc je však zřízení nějaké funkce, druhá její náplň a hlavně pravomoci. A ty jsou zatím hodně nejasné a přitom klíčové. Člověk ve funkci bez pravomocí a možnosti sjednat nápravu toho totiž moc nezmůže. A parlamentní podvýbor? Obávám se, aby neskončil jenom jako „generátor usnesení“, která budou možná k věci, ale to bude tak všechno. Cenzuru se k nám navíc pokouší vpašovat evropská vrchnost prostřednictvím nařízení DSA se svými „certifikovanými práskači“ alias „důvěryhodnými oznamovateli“, kteří mají bdít nad „nezákonným“ obsahem šířeným online. Jinými slovy, jak onen podvýbor, tak i onen člověk při úřadu vlády budou čelit nejenom propagátorům omezování svobody slova tuzemským, ale i těm bruselským.
Cenzura jako nástroj proti nepohodlným názorům
Cenzura je nepochybně jeden z nástrojů, který potlačuje práva a svobody člověka. Když někdo propaguje hnutí, která o podobné potlačování usiluje, jde o trestný čin. Pokud se však podílí na potlačování práv či svobod jednotlivec či spolek, tak jim za to žádný postih nehrozí. Mezi hnutí potlačující práva a svobody zařadila minulá vládní koalice taky komunisty. Tedy ne že by si se svobodou zrovna tykali, ale když posoudíme jejich současnou „nebezpečnost“ pro společnost s hrozbou, jež pro ni znamená snaha umlčovat nepohodlné názory, tak jsou komunisté hotová neviňátka. Vzhledem k tomuto nepoměru společenské nebezpečnosti se tak nabízí otázka, že když někomu hrozí postih za vyvěšení rudé pěticípky, tak zda by nebyl na místě postih i tomu, kdo potlačuje svobodu slova.
Prezentovaný záměr nové vlády dbát o svobodu slova a potlačovat svobodu projevu je nepochybně sympatický. Jenomže jedna věc jsou slova a ta druhá praktické činy. Nebude to přitom mít v této oblasti vůbec jednoduché. Proti ní budou stát tuzemští podporovatelé omezování svobody slova, kteří budou mít v zádech své bruselské spojence. Vláda navíc nemá patřičné nástroje, jak svobodu slova účinně ochránit.
Bude to ještě secsakra těžké…
Čtěte také:
Dvě špatné zprávy pro Česko
Skončí financování politických neziskovek erárem?
Kampaň neskončila, kampaň trvá
Kdo nebude cenzurovat, dostane od Uršuly pokutu. Stejně jako Musk.
Neblaze proslulý §318a trestního zákoníku o „neoprávněné činnosti pro cizí moc“,
Ten bych klidně nechal . Vždyt jim mužeme postihovat všechny , co nepracují pro Českou republiku a jsou financováni z ciziny. To by byl kvikot lepšolidí .
Znamenitý úsudek!
Ta z toho bude jelen. Stačí trocha dobré vůle, a hned máme Kladivo na neziskovky, savo na univerzity, univerzální prostředek na odčervení.
Ten paragraf o tom sice nepojednává, ale o to tady vůbec nejde. Přinejhorším Markéta „Tradiční rodina“ Šichtařová na počkání udělá nový, lepší.
Analýzy tetky Lhotské ohledně svobody projevu je skoro tak zábavné sledovat jako státoprávní teorie Ládi Jakla nebo pohyb hlodavce v bludišti, ze něhož není cesty ven. A tak moc by chtěla.
Tak jak to teda je? „Schvalování“ Čárlího vraždy se může trestat, to není cenzura, ale schvalování vraždy statisíců, blahořečení režimu, který tuto vraždu provádí, nadto za pomoci lží, který tentýž režim za tímto účelem vyrábí? To už je naopak svoboda slova, hrozí cenzura!
Prosímvás, máte v tom bordel. Nejdřív to byl „každý, kdo má jen trochu jiný názor“ a teď už jsou to prostě jen „lidi“?
Jsou to „lidé obdivující a blahořečící tak neuvěřitelně zvrhlý režim, jako je současný Putinův“.
Ale pozor, to není vše. Svině jsou pouze tací z nich, kteří zároveň nejsou smutní, zahořklí, životní smolaři..
Těch moc není. Naštěstí se v tom svině hned poznaly a ochotně se samy přihlásily. Zdravíme do redakce.